Stanice Bohumín je od svého vzniku důležitým železničním uzlem. Málokteré město prodělalo tak rychlý vývoj, jako dřívější Šunychl-Bohumín-nádraží, dnešní městská část Nový Bohumín. Ještě před rokem 1847 se v těchto končinách vyskytoval bažinatý les. Ve zmíněném roce byla vytyčována trať pro Severní dráhu císaře Ferdinanda z Lipníka nad Bečvou v polích vedle Bohumína-města, dnešního Starého Bohumína. Měšťané nesouhlasili a využili finanční tísně hraběnky Rudnické, aby nabídla ke stavbě dráhy svůj vlastní bažinatý pozemek v šunychelském lese.

Stavbou dráhy a nádraží změnila krajina rázem svůj vzhled. Začaly se stavět domy pro úředníky, řemeslníky, obchodníky a železniční zaměstnance. Později vznikly továrny. První vlak přijel do rozvíjející se aglomerace 1. května 1847. V roce 1847 byla také postavena původní staniční budova, ale následně v roce 1860 na nynějším místě nová budova. Ta byla v letech 1902 až 1904 přestavěna v novorenesančním stylu do dnešní podoby. Zároveň se vybudovala nástupiště a pochopitelně se zdokonalovalo celé nádražní zázemí.

Při budování „Císařsko-královské soukromé dráhy Košicko-bohumínské“, na níž byl zahájen celý provoz 18. března 1872, byla již v roce 1868 postavena další jednopatrová staniční budova. Ta sloužila jen pro tuto trať. Byla v roce 1898 nahrazena novou prostornější budovou, která dodnes stojí na křižovatce Bezručovy a Lidické ulice. Po roce 1948 se v ní usídlil Bytový podnik města Nového Bohumína, dnes je majetkem soukromé firmy. V období druhé světové války se vzhledem k vojenské důležitosti stanice přikročilo k její velkorysé přestavbě, modernizaci a rozšiřování. Závěr války však nádraží zcela zdevastoval. Co nebylo poškozeno náletem amerických bombardérů 28. srpna 1944, bylo zničeno náložemi nebo odvezeno ustupující německou armádou.

V poválečném období se vše postupně opravilo a začala elektrifikace tratí. První vlak tažený elektrickou lokomotivou projel bohumínským nádražím 29. dubna 1963. Tím začala upadat sláva parních lokomotiv. Nádražní budova neúprosně chátrala, do haly zatékalo, opadávala omítka fasád budovy a celý objekt byl nepěknou vstupní vizitkou do města.

V devadesátých letech minulého století konečně nastala celková generální oprava nádražní budovy, při níž se zřítila jedna její část naproti poště. Ta musela být postavena nově, ale v původním stylu. V roce 1995 bylo celé dílo dokončeno a patří stále k nejpěknějším historickým objektům ve městě. V srpnu roku 2003 přistoupily České dráhy k celkové renovaci nádraží. Rekonstruovala se kolejiště i nástupiště, došlo k elektronizaci provozu i informačního systému. Vybudován byl i nový bezbariérový podchod k nástupištím a zbourány byly nefunkční objekty. Veškeré práce byly dokončeny v prosinci roku 2005 a stát do těchto náročných prací investoval 2,6 miliardy korun. Dá se s nadsázkou říci, že v současné době patří bohumínské nádraží jako komplex k nejmodernějším a nejhezčím v České republice. Podrobnější historické údaje o zdejším nádraží naleznete v publikacích o Bohumínu z let 1947, 1976 a 1997.