Víte, že v Dolním Slezsku se nachází celá třetina všech lázní Polska, navíc i ty nejstarší a s nejteplejšími prameny? Že 76 metrů dlouhý kamenný most basteibrücke v Sasku byl prvním svého druhu, který kdy kdo pro turisty postavil? a že zámek Moszna má 365 pokojů a 99 věží? u sousedů, kousek za hranicemi Česka, najdete i jiné atrakce, za nimiž se vyplatí podniknout jedno- i vícedenní výlet.

HORNÍ SLEZSKO - BOHATSTVÍ PO UHLOBARONECH

Předobraz polského Horního Slezska najdete v "našem" Slezsku, s nímž místy sdílí část své historie. Horní Slezsko totiž mělo to pochybné štěstí, že patřilo tu k českým zemím, jindy k Rakousku (jako součást zemí Koruny české), pak zase k Prusku, Německu. Nakonec po druhé světové válce zůstalo v prostoru vymezeném polskou hranicí. Hranice je jedna věc, duše kraje trochu jiná. Překročíte-li "čáru" někde za Ostravou, sotva vás krajina Horního Slezska překvapí. V podobné symbióze jako u nás tady existuje poměrně divoká příroda Beskyd (zde Slezských) a těžký průmysl. Ten tady začal vystrkovat růžky v podobě těžebních věží a hutí už v 19. století. Ráz kraje začaly určovat uhlí a železná ruda. Dvě stě let zde žhnuly pece, čoudily komíny a dolovalo se uhlí. Na výlet či na dovolenou by sem sotva koho napadlo jet. Jenže časy se mění, o industriální historii je stále větší zájem, a tak se důlní vrtné věže, zatopené štoly a haldy odvalů stávají atrakcemi číslo jedna. Najdete zde řadu zpřístupněných dolů, v jejichž areálech vznikají výtvarné galerie. Díky bohatství, které "uhlobaronům" plynulo z těžby, tu ale najdete také řadu rezidencí, paláců a velkorysých parků. K nejkrásnějším patří třeba palác v Pszczyně.

Zdejším fenoménem, ovšem z opačné strany sociálního spektra, jsou nájemní domky zvané familoky, které v Horním Slezsku vyrůstaly na přelomu 19. a 20. století. Budovy z červených cihel byly určeny pro rodiny horníků a hutníků, měly zpravidla tři až čtyři patra, společné toalety na dvoře a vodovod na každém patře. Dodnes se poznají podle rámů oken natřených ostrou červenou barvou. Proslulé jsou čtvrti s familoky, jako třeba Nikiszowiec v Katovicích, Biskupice v Zabrze, Zgorzelecká kolonie ve městě Bytom nebo Kaufhaus ve Slezské Rudě. Sídliště Kaufhaus má pěkně zachovaný obchodní dům, i ostatní kolonie lákají alternativněji zaměřené turisty svou jedinečnou atmosférou městské dělnické krajiny. Těžko může pro Horní Slezsko existovat typičtější slovo, než je složenina familok – z němčiny si vzalo "famílije" – rodiny, pro které byl obytný dům určen, z polštiny příponu -ok, jež má podobný význam jako česká -ák. Ve výsledku se pak jedná o slovo slezského nářečí. To tvořily německé i polské výrazy, podobně jako tvořili Poláci a Němci svébytné Slezany.

Po druhé světové válce byla jako jinde velká část Němců odsunuta, poměrně dost jich tady ale mohlo zůstat, protože bylo třeba kvalifikovaných odborníků v hutním průmyslu, a to oni byli. Dnes je tak dvojjazyčné území v Horním Slezsku největší oficiální území s německým jazykem ve východní Evropě.Polsko-německé soužití se otisklo i do tradičního jídelníčku Horního Slezska. Zdejší vánoční specialitou je perníková omáčka na maso a rybu. Naopak vždy seženete v restauraci bramborové šišky (klusky) s červeným zelím. Slezské Nebe

SLEZSKÁ SPECIALITA – jde o uzený bůček s omáčkou se sušeným ovocem a se skořicí, podává se s bramborovým knedlíkem.

TIPY NA VÝLETY

1. Tarnowskie Góry
95 km z Ostravy www.kopalniasrebra.pl

Starobylé hornické centrum, kde se těžily rudy olova s příměsí stříbra. Důl je uzpůsoben k prohlídce dvou podzemních turistických tras, zčásti pouze na loďkách – plavba probíhá při světle hornických karbidových svítidel. Na povrchu se nachází Hornické muzeum a Skanzen parních strojů.

2. Zámek v Pszczyně
66 km z Ostravy www.zamek-pszczyna.pl, www.skansen.pszczyna.pl

V zámku, který býval majetkem Hochberků, můžete navštívit komnaty, ložnice i jídelny zařízené dobovým nábytkem. Probíhá zde několik stálých výstav (například kabinet miniatur) a střídají se tady i výstavy krátkodobé. Zámek, přestavěný v 19. století ve stylu francouzského neobaroka, obklopuje nádherný park. Byl v něm zřízen malý skanzen lidových staveb. Velkou atrakcí Pszczyny je zdejší obora zubrů v další části parku. V ohradách jsou k vidění rovněž mufloni, jeleni, daňci a srny.

3. Salmopolské sedlo
43 km z třince www.szczyrk.pl

Vystoupejte (na kole či autem) do 934m n. m. položeného sedla, jež je východiskem řady krásných turistických výletů a výprav na horském kole – mimo jiné na nejvyšší bod Slezských Beskyd, 1257m vysoký vrchol Skrzyczne. Na Salmopolském sedle je parkoviště, autobusová zastávka a občerstvení.

4. Průmyslový Rybnik a okolí
41 km z Bohumína www.rybnik.com.pl

Turisté mohou přímo v Rybniku navštívit bývalý důl Ignacy, kde těžba uhlí skončila v 90. letech minulého století. Krásný výhled je z 43 metrů vysoké věže, je možné vstoupit rovněž do bývalé strojovny, lampárny a dalších objektů. Nedaleko se nachází také jedna z největších hald v Evropě, 134 metrů vysoká Szarlota. V blízkém městě Rydultowy můžete nahlédnout do zajímavé dělnické kolonie Karola.

5. Zámek Moszna
55 km z Jeseníku www.moszna-zamek.pl

Jeden z nejkrásnějších a nejznámějších zámků ve Slezsku, stejné přívlastky platí i pro zámecký park. Zámek má 365 pokojů a 99 věží. Kromě klasického turistického využití (prohlídky) se zde také pořádají nejrůznější semináře, v místní galerii často probíhají výstavy obrazů či fotografií. V kapli, kde je perfektní akustika, se konají koncerty souborů i sólistů a na zámku se lze také ubytovat.

DOLNÍ SLEZSKO - V HORÁCH A POD HORAMI

Na západě určuje hranice Dolního Slezska řeka Nisa, na jihu Jizerské hory a Krkonoše. Obě hranice jsou zároveň státní a nejsou příliš staré. A jsou příčinou dnešního složení zdejšího obyvatelstva. Před rokem 1945 tu žili především slezští Němci, ti ale byli po válce odsunuti za řeku Nisu, která se stala novou hranicí. Řeka tehdy nerozdělila jenom země, ale také mnohá města. A tak na jejích březích dodnes leží polsko-německá dvojměstí jako Zgorzelec/Görlitz. Prázdná místa po Němcích obsadili Poláci z východu země; památky, jež přežily staletí, však většinou nesou německý rukopis. Vlastně je s podivem, proč Dolní Slezsko nezáří na turistické mapě střední Evropy mnohem víc. Polská část Krkonoš je neméně malebná než ta česká, zdejší turistické chaty – schroniska – si ale ponechaly kamarádštější atmosféru i ceny. Na úpatí hor pak mezi ztracenými vesničkami, kde se čas skutečně zpomalil, leží architektonické a sakrální perly.

Hrázděný kostel v Jaworu je na Seznamu světového dědictví UNESCO a je největší svého druhu v Evropě. Mnohem menším co do velikosti je dřevěný kostelík v Karpaczi, je to však široko daleko jediný vikinský kostel – přestěhován sem byl v polovině 19. století z Norska. Nedaleký cisterciácký klášter v Krzeszówě byl nedávno zrekonstruován a jeho baroko oslňuje i Sněžku, jež na něj shlíží. Krajinu pod horami oživuje množství rybníků, u každého najdete hospůdku a v ní vynikající rybí speciality. Kraj jako takový ovšem příliš bohatý není, a tak občas najdete tu svoji zavřenou, s cedulí "na prodej". O kus dál už ale někdo určitě bude zkoušet štěstí s jinou občerstvovnou… Polský obchodní duch je nezlomný, takže prodavače suvenýrů, pařených sýrů či vlněných výrobků najdete u významnějších památek nebo na parkovištích pod horami i v počasí, v němž by našinec rozhodně nevytáhl paty. V Dolním Slezsku se také nachází neuvěřitelná třetina všech v Polsku činných lázní. Nejblíže k naší hranici leží Cieplice, v krásném podhorském městě Jelenia Góra, které jsou zároveň nejstaršími lázněmi v celé zemi (založeny byly už roku 1281) a mají nejteplejší prameny(87°C).

PŘÍSNÁ PRAVIDLA

Kostel v Jaworu musel být postaven na vzdálenost dostřelu dělové koule od městských hradeb. K výzdobě smělo být použito jen dřevo. Stavěli ho totiž protestanti a byla to podmínka vydání povolení.

TIPY NA VÝLETY

1. Srebrna Góra
35 km od Broumova www.forty.pl

Jednu z největších horských pevností v Evropě nechal zbudovat pruský král Fridrich II. Veliký nad vesnicí Stříbrná Hora. Pevnost dostala mezi vojáky přezdívku Slezský Gibraltar, což je docela výstižné, protože její velká část je vyražena do skalního masivu. Z vrcholu donjonu je při pěkném počasí vidět do kraje na více než 50 km. Prohlídky jsou možné i v českém jazyce.

2. Góry Stołowe
20 km od Náchoda www.pngs.com.pl (i v čj)

Stejnojmenný národní park zahrnuje takzvané stolové hory, jež jsou vlastně pískovcová skalní města. Nenajdete je ale v údolích, nýbrž na plochých vrcholech, z nichž nejvyšší je Velká Hejšovina (919m n. m.). Jde o úžasné skalní bludiště, zpřístupněné pomocí schodů a zábradlíček a korunované řadou skvostných vyhlídek. Platí se sem nevelké vstupné a tradičním východiskem je letovisko Karlów na jižním úpatí Hejšoviny.

3. Karpacz
38 km od Pece pod Sněžkou www.karpacz.ig.pl

Horské město, které vás překvapí jak množstvím kostelíků (nejznámější je Wang v horní části města, kde vám dopřejí výklad i v českém jazyce), tak svou polohou: rozkládá se totiž kolem 7 km dlouhé silnice, jež vede až do výšky 820m n. m. Městečko se právem pyšní svébytnou dřevěnou architekturou starších hotelů a penzionů, ty novější zas tolik nadšení nevyvolávají. Ve městě je několik muzeí a velké množství sportovních atrakcí. Z Karpacze vede lanovka na 1340 metrů vysokou horu Kopa, odkud je to kousek na vrchol Sněžky.

4. Jawor
76 km od Harrachova www.jawor.pl (i v čj)

Na to, jak významnou památku má na svém území, město Jawor nevypadá. Ospalé, i když pěkné centrum i periferie s hernami a večerkami spíš upomínají na divoké pohraničí než na památku UNESCO. Ovšem hrázděný kostel, který pojme až 6000 lidí, vám cestu sem ospravedlní. Byl vystavěn v polovině 17. století a za stavební materiál mohly sloužit pouze dřevo, hlína, písek a sláma. Vnitřní dřevěná výzdoba je dechberoucí. Podobně se to má se sesterským kostelem ve Swidnici.

5. Zámek Książ
40 km od Broumova www.ksiaz.walbrzych.pl

Třetí největší zámek v Polsku, rozhodně nejmajestátnější na území Slezska. V současnosti je kromě několika prohlídkových tras a exkurze do části přístupného podzemí na zámku i luxusní hotel. Zámek je obklopen parkem s pavilonem palem, jsou zde také hřebčín a jízdárna.

SASKO - TROCHU JINÁ (BÝVALÁ) NDR

Německé Sasko, jež přiléhá k naší severní a polské západní hranici, "spadlo" po druhé světové válce do sovětské zóny. Bývalo tak částí Německé demokratické republiky a upřímně řečeno, je to stále znát. Zvláště v úpravných příhraničních městech, jako je třeba Žitava, se už na prázdné vilové domy a činžáky ani nenamáhají lepit cedule "na prodej", protože jich je moc. Práce tu chybí a nejen mladí odcházejí, nejraději na západ. Je to škoda, protože mohli žít v oblasti plné památek a přírodních zajímavostí. Tak se z té krajiny těší alespoň turisté. Právě pro ně se mění bývalé uhelné doly v rekreační zóny s velkými jezery, plážemi a cyklostezkami. Najdete je u Žitavy (Zittau) i u Zhořelce (Görlitz) – měst, která sama o sobě stojí za zastávku. Zdejší radní za ta léta už pochopili, že ne všichni Češi jsou ochotní učit se německy, a tak už se tu čeština stala dalším jazykem, v němž jsou některé naučné stezky, cedulky a informace.

Trojzemí je ten cíp Saska, kde se střetávají hned tři hranice a tři národnostní živly: německý, polský a český. A prolínají se, vždyť saský hrádek Oybin, jenž je dnes překrásnou zříceninou na výrazném skalním ochozu, nechal vystavět "náš" Karel IV. A abyto nebylo tak jednoduché,východní oblast Saska, zvaná Horní Lužice, je domovem Lužických Srbů – tedy Slovanů jako poleno, kteří si svou řeč hýčkají a dělají vše proto,aby nezmizela v propadlišti dějin. Je jich kolem třiceti tisíc a žijí tu – prakticky odjakživa. Od okolních, převážně protestantských Sasů se liší kromě jiného též vírou, jsou to totiž katolíci. Možná dnes už trochu na efekt, každopádně velmi zajímavá je jejich Velikonoční jízda.

A pak jsou zde Drážďany – pamětníci na Liberecku si ještě pamatují, jak bylo nebe červené, když saská metropole v únoru 1945 po náletech hořela. Některé tehdy zničené historické budovy byly zrekonstruovány a dnes se nikdo nemusí červenat, když Drážďany nazve perlou na Labi. Z několika českých měst je sem skvělé vlakové spojení za výhodné české ceny, čehož mnozí využívají k návštěvě proslulých adventních trhů. Kdo si chce vánoční náladu osladit víc, než to svede proslulá drážďanská štola (má svou ochrannou známku) s neprůhlednou vrstvou moučkového cukru na povrchu, popojede asi 14km severozápadně od města. Stojí tu barokní zámek Moritzburg, kde se natáčely Tři oříšky pro popelku. Kromě vzpomínek na pohádku tu najdete i sbírku porcelánu, mimo jiné toho z Míšně, která je odtud slabou půlhodinku jízdy. O krajinu pískovcových skal a zaříznutých údolí se s námi tato spolková země dělí v Českosaském Švýcarsku. Rovněž tak o vody mohutného Labe, nerostné bohatství Krušných hor a vzpomínky na totalitní režimy, jež v minulém století bránily občanům pobratřených zemí volně courat přes hranice tam a sem. To už dnes naštěstí neplatí.

MÍSTO DOLŮ JEZERA

K jezerům vzniklým zatopením uhelných dolů přibudou do roku 2020 další, vznikne tak soustava 15 jezer o ploše asi 5500 hektarů.

TIPY NA VÝLETY

1. Bad Muskau
85 km od Frýdlantu www.muskauer-park.de

Novorenesanční zámek byl po válce kompletně vypálen a opravy se dočkal teprve v 90. letech. Hoví si v srdci největšího anglického parku ve střední Evropě, jenž je rozdělen na polskou (dvě třetiny) a německou část. Park i se stavbami na svém území je od roku 2004 na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

2. Bautzen
23 km od Šluknova www.bautzen.de (i v čj)

Město je u nás známé spíš pod českým názvem Budyšín. Je neformální metropolí Lužických Srbů, kteří zde mají všechny své instituce. Historické centrum města je překrásné, k nebi z něj ční 17 věží a bašt. K nejnavštěvovanějším patří věž Stará vodárna. Na vrcholu ve výšce 50 metrů se nachází vyhlídková plošina, součástí jsou také technické muzeum, galerie a kavárna.

3. Skalní most Bastei
17 km od Hřenska www.saechsische-schweiz.de

Jedna z dominant Saského Švýcarska je kamenný most Basteibrücke, první evropský most pro turisty s délkou 76 metrů. Most z roku 1851 překlenuje hlubokou propast Mardertelle a v jeho blízkosti je řada vyhlídek, mimo jiné i na kaňon Labe. Leží blízko lázeňského městečka Rathen nedaleko Pirny.

4. Oybin
13 km od Hrádku nad Nisou www.oybin.com

Lázeňské městečko má hned několik turistických lákadel: je konečnou stanicí Žitavské úzkorozchodné dráhy, dominuje mu mohutná pískovcová stolová hora s ruinami stejnojmenného hradu a kláštera a je obklopeno skalními městy. Výlet na Oybin si můžete prodloužit výstupem na nedaleký Hochwald s rozhlednou a restaurací na vrcholu. V přírodním amfiteátru pod hradem se konávají divadelní představení, zajímavý je také kostelík u strmého schodiště z vesnice na hrad.

5. Stříbrná stezka
50 km od teplic www.silberstrasse.de

V polovině 12. století byla v blízkosti dnešního Freibergu nalezena stříbrná ruda. Na 140 km dlouhé Stříbrné cestě mezi Cvikovem a Drážďany můžete obdivovat technické památky (na obr. technické muzeum Frohnauer Hammer), prohlédnout si dokonce podzemí doly nebo navštívit mincovny. Z měst na trase si můžete vybrat třeba Schneeberg, Aue, Schwarzenberg či Marienberg.

BAVORSKO - PROSTOR K ZAMYŠLENÍ

V Bavorsku nežijí Němci, ale Bavoři, říká se. Tomuto rčení dáte nejspíš za pravdu, když se místní dají mezi sebou do řeči v nějakém lokálním nářečí – i dobří němčináři budou nejspíš jen zírat. Jenže i v rámci Bavorska jsou rozdíly; jak by ne, jde o spolkovou zemi s plochou jen o něco menší než Česko, a dokonce s větším počtem obyvatel (12,5 milionu). A rozdíly samozřejmě najdete i v česko-bavorském pohraničí. Větší část hranice tvoří nízká pohoří, Šumava (Bayerischer Wald) a Český les (Oberpfälzer Wald). V naší pozvánce na výlet se trefujeme doprostřed, do sníženiny kolem pohraničního města Furth im Wald. Setkáte se tu s jednou z vůbec nejstarších lidových slavností v Evropě, připomenete si čilé přeshraniční kontakty stejně jako jednu bolestnou kapitolu nedávné historie. Slavnosti Drachenstich, tedy Skolení draka, se ve Furthu konají už od 15. století a mísí se v nich tradiční boj dobra a zla s místními dějinami – prazáklad spektáklu snad odkazuje k husitským válkám v roce 1431. Přijeďte v srpnu, kdy slavnostmi žije celé město a sjíždějí se na ně návštěvníci z celého Německa a stále více i z Česka. Draka, symbol zla, představuje od roku 2010 příšerně působící obří chodící robot s rozpětím křídel dvanáct metrů.

S temnými tóny, ovšem doby nedávnější, se setkáte, přijedete-li do Furthu vlakem nebo pokud si uděláte procházku k nádraží. V jeho těsném sousedství totiž po druhé světové válce vznikl obří tábor pro Němce, vysídlené/vyhnané z Československa. Prošel jím ohromující počet lidí, přes 600 tisíc – tudy šly největší transfery sudetských Němců za hranice. Mnozí zde nedobrovolně strávili nikoli jen pár týdnů, jak se původně předpokládalo, ale celé roky. Plastický model tábora včetně rozmístění jednotlivých baráků uvidíte před budovou nádraží. Ke stejnému období jako Drachenstich, totiž k husitským válkám, se pak vztahuje poutní kostel v nedaleké obci Neukirchen beim Heiligen Blut. Roku 1420 zde nějaký husita tnul mečem do mariánské sošky, paradoxně sem ukryté z Čech, a z ní se poté začala řinout krev – událost, která posloužila jako základ místní poutní tradice. Ta trvá dodnes, Neukirchen býval v minulosti častým cílem i českých věřících. O tomto nevšedním setkání bavorské katolické tradice s českým rebelantstvím můžete každopádně chvíli popřemýšlet v místním kostele, který má dnes čistou barokní podobu – snad to bude lekce užitečná i pro současnost.

PIVO

Bavorsko má nejhustší síť pivovarů na světě. Je jich tu asi 700 a vaří na 40 druhů piva. Vznikl zde i proslulý radler.

TIPY NA VÝLETY

1. Zwiesel
20 km ze Železné Rudy www.zwiesel.de (i v čj)

Městečko s dlouhou sklářskou tradicí, v němž se prakticky po celý rok odehrává nějaká akce spojená se sklem. Pod městem je rozsáhlá síť podzemních chodeb, které jsou veřejnosti přístupné.

2. Bavorský les
Neuschönau – 35 km ze Strážného www.nationalpark-bayerischer-wald.de (i v čj)

V návštěvnickém centru Národního parku Bavorský les nedaleko Neuschönau můžete navštívit Dům Hanse Eisenmanna, 16 zvířecích výběhů na 250 ha, venkovní botanickou a geologickou expozici a stezku korunami stromů.

3. Cyklostezka Adalberta Stiftera
18 km ze Strážného www.bayrischer-wald-radfahren.de

Na cyklostezce ujedete z pohraničního Haidmühle do Fürstenecku v Bavorském lese 48 km, z čehož polovina vede po bývalém železničním náspu. Pohodový výlet si můžete vylepšit výšlapem na Třístoličník, německy Dreisesselberg (1333m n. m.).

4. Bad Füssing
90 km ze Strážného www.johannesbad-therme.de

Největší termální lázně v Německu nabízejí 4500 m2 vodních ploch. Teplota třinácti bazénů je v rozmezí 27 až 39 stupňů. Sirná termální voda je čerpána z pramene Johannesquelle, který tryská z hloubky okolo 1000 m. Mezi nejoblíbenější atrakce patří podvodní masážní trysky, perličkové koupele a přes 100m dlouhý kanál s proudící vodou. Vulkanická lázeň nabízí skalní útvary, vodopád, vulkán a večerní světelné efekty. Děti mají rády termální bazén s vlnobitím v zastřešené vnitřní části lázní.

5. Velký Javor
12 km ze Železné Rudy (arber-Bergbahn) www.arber.de (i v čj)

1456 metrů vysoký Velký Javor je nejznámějším výletním cílem v Bavorském lese. Od horní stanice kabinkové lanovky je k vrcholu ještě 76 výškových metrů. Vrcholová okružní turistická cesta nabízí nádherné výhledy na Bavorský a Český les, podél cesty se nacházejí informační tabule.

6. Bayreuth
77 km od Chebu Více na: www.bayreuth.de (i v čj)

S městem je neodmyslitelně spjato jméno Richarda Wagnera, byť tu pobýval jen na konci života. Každoročně se tu totiž koná velkolepý festival Bayreuther Festspiele v budově, kterou pro tyto účely nechal postavit sám slavný skladatel. Festspielhaus stojí na vyvýšenině severně od města, v jeho centru navštivte skvostnou barokní čtvrť s překrásnou barokní operou.

RAKOUSKO - MÍSTO SETKÁVÁNÍ

Za poměrně dlouhou česko-rakouskou hranicí (466 kilometrů) najdete rozdílné krajiny: od pahorkatinného Weinviertelu jižně od Mikulova, jehož plocha je z velké části pokrytá vinicemi, přes zadumaný lesnatý Waldviertel až po nejzápadněji položený Mühlviertel, v překladu Mlýnská čtvrť. Posledně zmíněná oblast má docela dramatickou krajinu – potoky, na nichž stále najdete mnoho mlýnů, pospíchají k Dunaji strmými, zařízlými údolími –, ale nejen proto stojí Mühlviertel za návštěvu. Víc než jinde tu poznáte, že jde o krajinu setkávání, takovou, kde hranice po staletí nehrály žádnou roli a dnes je tomu vlastně zase tak. O krajinu bytostně tradiční, s hlubokými kořeny v katolické víře. O krajinu, v jejíchž vesnicích vás místní, když tam přijedete, zdvořile pozdraví a rádi se dají do řeči. Jedním ze symbolů Mühlviertelu jako prostoru, kde se odjakživa potkávali lidé, nápady i inovace, je koněspřežná železnice, původně spojující České Budějovice s Lincem. Po radikálně novátorském počinu "koňky" zbylo v Mühlviertelu nemálo stop: viadukty, náspy, hradla… V Kerschbaumu, kousek za českou hranicí, se dokonce v rámci návštěvy muzea (Pferdeeisenbahnmuseum Kerschbaum) můžete svézt historickými vozy po rekonstruované trati.

Úzký vztah k Mühlviertelu měl slavný rakouskočeský spisovatel Adalbert Stifter, v jehož románech často rezonuje krásná krajina dnešního rakousko-českého pomezí. Nedosti na tom: byl to Stifter, jehož restaurátorská iniciativa v polovině 19. století zřejmě zachránila proslulý křídlový oltář v Kefermarktu. Je to dnes opravdu zvláštní pocit, v malé obci, v nepříliš výrazném kostele, hledět na památku světové kategorie, mezi něž se nádherně vyřezávaný kefermarktský oltář řadí. A do třetice z malého světa do velkého, z obce Sandl na vrcholové planině Freiwaldu (Novohradských hor). Tato víska byla v minulosti důležitým centrem sklářského řemesla, produkovaly se tu tzv. podmalby na sklo (Hinterglasmalerei). Výroba, kombinující prvky sklářství a lidového malířství, pracovala vesměs s náboženskými motivy a sloužila místním sedlákům jako vítaná možnost přivýdělku v zimě. V 19. století se ze Sandlu, obtížně dostupné vsi těsně u hranice, podmalby vyvážely do mnoha katolických států Evropy. Dnes tu můžete navštívit muzeum a třeba si i takový obrázek zkusit namalovat.

TIPY NA VÝLET

1. NP Thayatal
20 km od Znojma www.np-thayatal.at (i v čj)

Návštěvnické centrum se nachází poblíž Hardeggu, podniknout odtud můžete řadu výletů do údolí Dyje (Thaya).

2. Město Retz
15 km od Znojma www.retz.at

Obchod s vínem a vinařství dopomohly zdejším měšťanům v 16. století k bohatství. V Retzu se nachází největší rakouský historický vinný sklep, krásné je zdejší náměstí.

3. Raabs an der Thaya
26 km od Slavonic

Můžete tu navštívit dvě muzea, středověký hrad a dvě romantické zříceniny – Eibenstein a Kollmitz.

4. Wilfersdorf
27 km od mikulova www.liechtenstein-schloss-wilfersdorf.at

Malá obec je domovem předků vládnoucí linie rodu Lichtenštejnů, jejichž historii připomíná expozice v hlavní budově zdejšího zámku.

5. Freistadt
60 km od Českých Budějovic www.freistadt.at

Malebné město je dodnes skoro celé obehnané hradbami a jeho stará část je jedním z nejlepších gotických městských celků v Rakousku.

SLOVENSKO - JAKÉPAK POHRANIČÍ. BRATIA TO JSOU

Dali byste si raději strapačy s vajcom, bryndzou a tvarohom, nebo slíže s ořechy? Čím více na západ žijete, tím větší je pravděpodobnost, že si jako strapačy nepředstavíte tak trochu jiné halušky a slíže vám spíš než těstoviny z brambor evokují známou hudební kapelu z Nitry. V pohraničí ale dobře vědí, že tento "denní chléb" měli rádi za humny v Trenčínském kraji a na tradičních folklorních jarmarcích a slavnostech, jako jsou například ty hrozenkovské, je můžete ochutnat i dnes. Moravan, který to má přes čáru co by kobzolí dohodil, se zřejmě nepodiví, ani když mu po takto vydatném obědě u trenčínských známých na stole přistane koláč nebo buchta plněná vařenou sladkou řepou, která se okolo devatenáctého století vkradla do místních receptů díky pěstování cukrové řepy a výstavbě cukrovaru. Možná by ale společně zamáčkli slzu a místo sladké řepy dali na výraz bratrství přednost moravskému frgálu, který místním zachutnal tak, až mu postupně před řepou dali přednost. Společnou radostí regionu, na státní hranice nehledě, je také tradice pálenek. Lásku k domácí destilaci fermentovaného ovoce posvětily rovněž oficiální instituce skrze putovní výstavu Ako tečú pesničky, o kterou se postaralo společně Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a Trenčianske múzeum.

Trenčínský kraj vedle Žilinského kopíruje největší část česko-slovenského pohraničí. Z hraničí čáry, dlouhé 252 kilometrů, ještě kousek zbývá na jižněji posazený Trnavský kraj. Na jedné straně čáry my, na druhé oni. Kdekomu z místních může takové členění přijít úsměvné. Moraváci jsou, zdá se, zkrátka bratia. Tak to alespoň popisuje Eva Kiacová z Trenčanského muzea, když vypráví o specifikách místního kraje. Zemědělskou krajinu vrásní Západní Karpaty. Strážovské vrchy, Bílé Karpaty nebo Myjavská pahorkatina od východu do místních výhledů vnášejí krapet adrenalinu. Když tedy míříte na východ, tak s pohorkami, do Trenčínské kotliny ku řece Váh s prutem nebo pádly a s foťákem na Trenčínský hrad ze třináctého století. Ať už se krajinu rozhodnete poznávat na kole, nebo pěšky, pečlivě poslouchejte. Třeba budete mít štěstí na některý z četných folklorních souborů a zahrají vám pro radost na harmoniku, cimbál, housle a basu. Že vám je takové nástrojové obsazení povědomé? Inu, někudy se z východu Valaši na Moravu dostat museli. Hranice mezi Českou republikou a Slovenskem zkrátka je i není.

TIPY NA VÝLETY

1. Trenčínský hrad
64 km z Uherského Hradiště www.muzeumtn.sk

Hrad patří díky přestavbě ze 16. století mezi nejrozsáhlejší v Evropě.

2. Jeskyně Driny
76 km z Břeclavi www.smolenice.com

Stěny krápníkové jeskyně jsou bohatě zdobené, z vrcholku nad jeskyní je krásný výhled na Malé Karpaty.

3. Manínská úžina
65 km ze Vsetína www.visitslovakia.com/kysuce-a-javorniky

Nejužší kaňon na Slovensku.

4. Bojnický zámek
115 km z Uherského Hradiště www.bojnicecastle.sk

Zámek je vystavěn na skále, tvoří ho vnitřní a venkovní hrad.

5. Smrdáky
25 km z Hodonína www.obec-smrdaky.sk

Na úpatí Bílých Karpat leží obec s nelichotivým jménem, jejíž název, historie i současnost jsou úzce spjaty s místními minerálními prameny a sirným bahnem.