Revitalizace parku odstartovala v roce 2007 a naplno propukla v roce 2010, kdy se na ni městu podařilo získat dotaci z EU. Regenerace parku si vyžádala přes 2 miliony korun a dotkla se téměř všech dřevin v parku. Na základě speciálních zahradnických posudků na stabilitu stromů se v parku vysazovaly nové, ale kácely i staré. Z parku zmizelo 198 stromů a naopak přibylo 138 zcela nových, z toho 40 dubů. Solitéry i skupiny dubů totiž tvoří základ celého parku, objevuje se převážně dub letní, ale důležitým druhem je zde také lípa a jasan ztepilý. Podle stupnice, která určuje hodnotu stromů, je v parku většina dřevin průměrné hodnoty se známkou 3. Nadprůměrných dřevin se známkou 4 najdete v parku 80 a výstavních exemplářů se známkou 5 necelých 10.

Při nových výsadbách se vychází z původního založení parku a sází se dlouhověké dřeviny. Počítá se především s duby, a proto tady v rámci nové výsadby přibylo hned sedm druhů, a to dub bahenní, bílý, červený, letní, šarlatový, uherský nebo zimní. Jehličnany se v parku vysazují minimálně. Mezi listnáči se kromě dubů objevil jasan ztepilý i úzkolistý, javor klen, javor mléč, jeřáb břek, jeřáb oskeruše, jírovec červený, olše šedá nebo okrasná třešeň pilovitá označovaná jako sakura. Některé stromy, zejména lípy, dostaly v rámci regenerace pružné úvazy, které zajistí, aby se jejich koruny nerozlomily. Došlo také ke zdravotním a bezpečnostním ořezům stromů.

Na několika místech se dosadily břečťany, aby pokryly odhalenou půdu a doplnily tak kvetoucí bylinné patro. V roce 2012 zasadili zahradníci do trávníků trvalky, jako například dymnivku, hluchavku, konvalinku, kopytník, orsej, ostřici, plicník, sasanku a zběhovec. Jedním z důležitých prvků parku je travní porost, u kterého se od roku 2007 změnil režim údržby. Aby nedocházelo k poškozování kořenů stromů, začal se kosit jen dvakrát za sezónu. Nejdříve se v parku tráva seká až v červnu, a to ve chvíli, kdy odkvetou jarní květiny.

V roce 2012 se v parku začalo také se zakládáním dvou druhů kvetoucích louk, a to hned na čtyřech slunečných místech. Prvním typem je tzv. kopretinová louka, která obsahuje 24 druhů lučních květin a 9 druhů lučních travin. Z květin se mezi nimi objevuje například čičorka pestrá, hvozdík kartouzek, jetel luční, kopretina bílá a kopretina vratič, krvavec menší, rmen barvířský, silenka červená a silenka nadmutá, šalvěj luční, štírovník růžkatý, třezalka tečkovaná nebo úročník bolhoj. Z travin to je například kostřava červená, kostřava ovčí, lipnice luční, metlice trsnatá nebo poháňka hřebenitá.

Druhým typem je tzv. česká květnice, která v sobě zahrnuje 59 druhů lučních květin a 10 druhů lučních travin. Z květin to je například bukvice lékařská, devaterník velkokvětý, dobromysl obecná, hlaváč bledožlutý, hvozdík kartouzek, hvozdík kropenatý, chrpa luční, kohoutek luční, kopretina bílá, krvavec menší, len vytrvalý, oman vrbolistý, prvosenka jarní, řepík lékařský, silenka červená, silenka nadmutá, šalvěj luční, zeměžluč okolíkatá nebo tři druhy zvonků - broskvolistý, okrouhlolistý, rozkladitý. Z travin patří do louky typu „česká květnice" traviny jako například kostřava červená, kostřava ovčí, lipnice luční, metlice trsnatá, tomka vonná, trojštět žlutavý nebo třeslice prostřední. Díky tomu, že si tyto druhy rostlin vzájemně nekonkurují, budou vytvářet stabilitu celého společenství bylin a vhodné podmínky pro celou řadu organismů. Louky se navíc díky své rozmanitosti a přírodní harmonii dokáží velmi dobře vypořádat se stále se zvětšujícími rozmary počasí. Péče o ně se omezí jen na jednu, maximálně dvě seče ročně. V celkové regeneraci parku se bude pokračovat i v příštích letech.