středa, 21. listopadu 2012

redakce: KARVINSKÝ DENÍK
redaktor: David Gorgol


Tiskový dotaz:

Měl bych dotaz k protipovodňovým hrázím v Kopytově. Místní si stěžují na to, že je starosta ujišťoval, že velká voda Kopytovu nehrozí, nicméně v roce 2010 prý přišla dvacetiletá voda, která osadu zatopila. Další protipovodňové hráze se staví ve Vrbici a plánují se ještě v Pudlově, další už prý nejsou třeba. To se Kopytovským nelíbí…

Tisková odpověď:

Osada Kopytov, v níž stojí 32 domů a žije asi 80 lidí, je součástí městské části Šunychl a nachází se poblíž soutoku dvou řek Odry a Olše. Přestože se nachází blízko soutoku, je Kopytov proti stoleté vodě (kromě asi 10 domů) díky své přirozené poloze chráněn. Osada se totiž nachází na mírné vyvýšenině, která má v takové rovině, jakou Bohumín je, obrovský význam. Při povodni se tak Kopytov stává „ostrovem“, který sice není pod vodou, ale není možné se z něj kvůli zatopeným přístupovým cestám dostat. Problém pak při povodních může v Kopytově nastat kvůli jeho odříznutí vodou se zdravotnickou pomocí či zásobováním.

V ostatních částech Bohumína vznikly, staví se nebo se teprve plánují hráze „pouze“ na 100letou vodu. Povodí Odry, které je správcem jak Odry, tak i Olše, v Kopytově proto žádné protipovodňové hráze neplánuje. Podle technické normy vodního hospodářství, které stanovuje míru ochrany pro zastavěná území, stačí Kopytovu ochrana na 20letou vodu (Q20), navíc je díky své zvýšené poloze zastavěné území Kopytova přirozeně chráněno kromě několika domů až na stoletou vodu.

To dokazují i nové mapy záplavových území, která stanovil na řekách Odře a Olši po květnové povodni v roce 2010 Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Jsou v nich vyznačeny aktivní zóny, kde hrozí záplavy. Z map je patrné (viz příloha), že zastavěné území Kopytova je mimo aktivní zónu záplavového území (20letá voda) a kromě již zmiňovaných asi 10 domů je dokonce zcela mimo záplavové území 100leté vody.

Při květnové povodni v roce 2010 došlo k zaplavení této osady, protože osadu zasáhla více než 100letá voda. To vyplývá i z hodnot, které vodohospodáři naměřili při této povodni za soutokem Odry a Olše. V květnu 2010 dosáhl za soutokem průtok 2100 m³/s. Průtok pro 100letou vodu je však nižší, a to 1985m³/s.

Kopytov v květnu 2010 zasáhla téměř 20letá voda z řeky Odry (Q20 pro Odru je 1180m³/s, v květnu 2010 byl průtok 1067m³/s), a zároveň více než 100letá voda z Olše (Q100 Olše ve Věřňovicích je 970m³/s, v květnu 2010 1030m³/s). Proto došlo k jejímu zaplavení.

Po povodni v květnu 2010 nechalo Povodí Odry pročistit řeku Odru, a to odtěžením štěrkových nánosů. Město nechalo opravit uzávěr na bezejmenném příkopu v Kopytově.  Obě tato opatření přispějí ke zlepšení odtokových poměrů v osadě Kopytov i k jeho celkové ochraně před velkou vodou.

Technická normy vodního hospodářství TNV 75 2103, podle které se doporučuje míra ochrany pro zastavěná území:

Charakter chráněného území                       Míra ochrany (Qn: Q – průtok, n - roky) 
                                    
Historická centra měst, historická zástavba, provozy používající při výrobě nebezpečné látky (Q100)
Souvislá výstavba, průmyslový areál, významné liniové stavby a objekty (Q50)
Rozptýlená bytová a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba (Q20) - platí například pro osadu Kopytov
Plochy s významnými stavbami infrastruktury - dálnice, vodní zdroje, ČOV (Q50 až Q100)

Lucie Balcarová
tisková mluvčí

Ilustrační foto: Jiří Spáčil

Popis k fotu: Osada Kopytov z ptačí perspektivy.