close google translator menu
Dnes je Pátek 22.2., svátek má Petr.
Petr - jméno řeckého původu. Znamená skála.

Osobnosti narozené dnes:


  • David Výborný (*1975) - Český hokejista
  • James Blunt (*1974) - Britský zpěvák
  • Steve Irwin (*1966, +4.9.2006) - Australský dobrodruh,ochránce životního prostředí a hlavní protagonista seriálu:Lovec krokodýlů
  • Jiří Čunek (*1959) - Český politik
  • Romas Kalanta (*1953, +14.5.1972) - Litevský národní hrdina
  • Julius Erving (*1950) - Americký basketbalista
  • Julie Walters (*1950) - Britská herečka
  • Edward Moore Kennedy (*1932, +25.8.2009) - Americký politik a podnikatel
  • Ladislav Pohrobek (*1440, +23.11.1457) - Český král
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

21.12.2012 - Vandalové zničili pomník generála, který porazil Poláky

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ročník a číslo: 298
Strana: 1
Autor: Darek Štalmach

Třinečtí policisté řeší, jak, kým a proč byl poničen teprve nedávno instalovaný pomník československého generála Šnejdárka v Bystřici nad Olší. Pomník vadil představitelům polské komunity a kolem jeho instalace se rozběhl silný spor.

TŘINEC - Dozvuky sedmidenní války, konfliktu, který byl součástí sporu o Těšínsko, v níž proti sobě v lednu roku 1919 bojovala československá a polská armáda, se podle všeho táhnou dodnes. Ani dva měsíce totiž nevydržel na svém místě památník, který v předvečer svátku 28. října vztyčili členové Československé obce legionářské generálu Josefu Šnejdárkovi, tehdejšímu veliteli československých vojsk v sedmidenní válce, na vrcholu hory Polední, nad Bystřicí nad Olší. "Dosud neznámý pachatel odstranil z monolitu nápisy, včetně jména armádního generála Josefa Šnejdárka, přičemž na něj nakreslil různé obrázky, včetně srpu a kladiva, a v nestandardním vyobrazení hákového kříže," popsala poničení pomníku policejní mluvčí Soňa Štětínská. "Způsobená škoda byla předběžně vyčíslena na patnáct tisíc korun. Policisté nyní prověřují všechny okolnosti případu, přičemž získané a zjištěné informace budou důležité i pro právní posouzení věci," dodala policejní mluvčí.

"Vůbec nechápu, jak se něco takového mohlo stát," řekl předseda frýdecko-místecké Jednoty Československé obce legionářské Petr Majer. "O poškození památníku mě informoval lesní správce, který okolo památníku procházel. Nevíme přesně, kdy se to stalo, mohly to být i dva, tři týdny, ale vzhledem k tomu, že kolem vede turistická trasa a nikdo o poničení nemluvil, bude to spíše čerstvější záležitost," dodal Petr Majer. Poničení pomníku odsoudil i Józef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v České republice, který jinak proti jeho odhalení ostře protestoval. "To, že byl pomník poškozen je pro mne novinka a jsem z toho, byť se nám jeho umístění nelíbí, velice smutný. Takové věci by se neměly dělat, je to barbarství, ať už se jedná o pomníky, nebo jiné věci, jako jsou například dvojjazyčné nápisy," řekl. "Ten pomník ale mohl být klidně umístěn někde jinde, třeba v Orlové. Přijde mi zbytečné jitřit staré rány, které polskou menšinu už dávno nebolely," dodal Józef Szymeczek.

Odpor Poláků proti umístění pomníku Josefa Šnejdárka spočívá ve faktu, že to byl právě Josef Šnejdárek, tehdy plukovník, který velel československým vojskům obsazujícím na začátku roku 1919 česko-polské pohraničí. O podobě hranice se totiž vedl už několik týdnů ostrý spor. Zatímco Československo chtělo obnovit své území v hranicích zemí Koruny české, tedy včetně podstatné části Slezska, Poláci chtěli o území rozhodovat na základě národnostního složení obyvatelstva. Vše vyústilo až v sedmidenní válku, která se odehrála mezi 23. a 30. lednem 1919, kdy bylo na nátlak Dohodových států uzavřeno příměří. Výsledkem několika vojenských střetů bylo praktické vytlačení polských vojsk až k Visle a také rozjitření národnostních vášní na obou stranách. Boje zastavil až silný protest dohodových mocností, které chtěly o hranici rozhodnout samy.

Pohraniční spor tak skončil vynuceným kompromisem pro obě strany, Československo získalo životně důležitou železnici z Bohumína směrem na Slovensko a karvinský uhelný revír, Polákům zůstala část Těšínského Slezska, které dříve patřilo k zemím Koruny české. Poválečné vášně však hned tak neutichly. Jedním z důvodů, které k nim vedly, bylo i ubití několika polských vojáků zajatých ve Stonavě. Padlí českoslovenští vojáci zároveň byli pohřbeni na hřbitove v Orlové, část tamního památníku však Poláci, poté, co po Mnichovu 1938 část československého území opět obsadili, zničili. Jaké budou další osudy pomníku generála Josefa Šnejdárka není jisté. "Těžké bude už očištění, ta barva se bude špatně sundávat. Na novou desku zřejmě budeme muset uspořádat sbírku nebo požádat o dotaci, sami na to peníze nemáme," dokončil Petr Majer.

---

FAKTA

Kdo byl generál Josef Šnejdárek

Josef Šnejdárek se narodil 2. dubna 1875 v Napajedlích. Absolvoval vojenskou školu a několik let sloužil v rakousko-uherské armádě. Z té posléze odešel a vstoupil do cizinecké legie. V době první světové války byl v československých legiích ve Francii, v jejichž řadách bojoval. Po válce působil u československého vojska, nejprve jako francouzský důstojník, posléze se stal československým vojákem. Zemřel 13. května 1945 v Casablance.



 

Naposledy aktualizované

Vygenerováno za 0.19 sekund