Město Bohumín

2.8.2017 - Snad jde jen o dočasné opatření

Zdroj: Týden u nás
Ročník a číslo: 34
Strana: 10
Autor: Adam Kubík

Blansko - Záliba v kreslení a vliv technicky založeného otce přivedly Martina Habinu k architektuře. Rodák z Bohumína je autorem desítek staveb: od bytových domů přes rodinné vily až po administrativní budovy či sportovní areály. Jeho projekty výrazně změnily i tvář Blanenska, kde dlouhodobě žije. Navíc právě teď stavebníci pracují na jeho návrhu klidové zóny v centru Blanska. "Věřím, že tato zóna bude jen dočasné opatření před úplnou dostavbou centra," říká architekt.

Co vás přivedlo k zájmu o architekturu?

Nejvíc asi záliba v kreslení a vliv tatínka, strojního konstruktéra. Nekonečné rozhovory o fyzice a různých technických záležitostech. Myslím, že i slovo architektura jsem slyšel poprvé od něj. Říkal, že spojuje techniku s uměním.

Která z osobností vás v začátcích ovlivnila?

Víte, architektura je strašně zajímavá a hlavně ze začátku je toho hodně k prozkoumání. Spousta období, témat a osobností. Mne v začátcích svou tvorbou, úplně jinou než hlavní proud, dostal Imre Makovecz. Jezdil jsem k němu jako student do ateliéru v centru Budapešti na letní stáže a návštěvy. I poté jsme ještě dost dlouho udržovali kontakt.

V dnešní době neexistuje jednotný architektonický styl, jako tomu bylo v dřívějších dobách. Přesto, je vám nějaký styl či rukopis blízký?

Já se spíš soustředím na komunikaci s prostředím a řešeným úkolem než na otázky stylu. Byť je pro soudržnost díla a řekněme jeho genetický kód důležitý. Když ho ale moc přeceňujete, snadno vám uniknou podstatné věci a také vám hrozí, že uváznete v citacích módních trendů. Snažím se v návrzích o stručnost, ale ne prvoplánovou, samoúčelnou. Ta pak omezuje i obsah. Zapojím třeba hmat, odkazy k prožitkům, k přírodě.

Co zdrželo stavbu klidové zóny v Blansku?

Při pohledu na staveniště je to nepříjemná blamáž. Jako autor architektonické studie podrobné informace nemám, ale zjevně došlo k více věcem: podcenění projektové přípravy a průběžného dohledu investora, k chybám při vedení stavby ze strany dodavatele. Myslím, že pokud dojde k dostatečné sebereflexi zúčastněných, je určitě prostor ke změně. A té bych velmi rád pomohl.

Jak se vám líbí střed Blanska? Máte nějaká doporučení, jak ho ještě upravit?
Je celá řada věcí, které by bylo dobré posunout. Výrazné pěší propojení osy Rožmitálova - zámek a vůbec velké posílení pěšího prostoru. Klíčová je i dostavba náměstí Republiky. Tu je nutno technicky nachystat. Musí se zajistit parkovací místa, přeložit březovský vodovod, možná i zatrubněný Palavský potok a další věci. Takovou akci ovšem žádný investor neudělá, s takovou pobídkou by mělo přijít město.

Líbí se vám, že město, jako jsou Boskovice, má od letoška městského architekta? Hodil by se i Blansku?

Je to skvělý počin, Boskovice jsou krásné město s velkým potenciálem a osobu městského architekta zvolily dobře. Zdeněk Fránek je boskovický rodák a výborný architekt. Věřím v úspěch projektu. Blansko má specifickou atmosféru, důležitá by byla otázka kompetencí městského architekta a jeho nezávislosti na různých zájmových skupinách, hrách politiků a dalších věcech. Každopádně by zřízení této funkce bylo i pro Blansko přínosné.

Jak se vám líbí opravy židovské čtvrti v Boskovicích?

Ghetto mám strašně rád, dělal jsem tam diplomku, v jedné místní hospůdce jsem vymyslel litinovou skulpturu, která dnes stojí na Rožmitálce. Vím o nehezkých rozsáhlých plochách zámkové dlažby, sem tam nějaká nestylová omítka, ale přesnou aktuální představu nemám. Každopádně jde o území mimořádné, pozorná péče a regulace jsou zde nezbytné.

Vadí vám pasáže v aktuálním brněnském průvodci, kde se o Blansku a Adamově píše dost negativně?

Není to sice mé gusto, ale nevadí mi, beru to jako zjevnou nadsázku v lehkém stylu. A obsahově nikoliv mimo.



    Městský úřad