close google translator menu
Dnes je Úterý 19.3., svátek má Josef.
Josef - biblické jméno hebrejského původu. Znamená nechť hospodin přidá.

Osobnosti narozené dnes:


  • Jozef Miloslav Hurban (*1842, +21.2.1888) - Slovenský literát, čelní postava slovenského národního obrození
  • Šebastián Hněvkovský (*1770, +7.6.1847) - Český básník a národní buditel
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

23.2.2019 - Největšího zbojníka a vraha Moravy Martina Leciána zadrželi tajní na nádraží v Bohumíně

Zdroj: Moravskoslezský deník
Ročník a číslo: 46
Strana: 10
Autor: Boleslav Navrátil

Největším sériovým vrahem a lupičem z doby první republiky byl nepochybně Martin Lecián (na snímku). Kdo se mu při jeho loupežných výpravách postavil do cesty, na toho střílel. Byl obviněn z deseti vražd, přičemž tři z postřelených přežili. Veřejnost si ho idealizovala, měl to být urostlý a pohledný muž, který bohatým bere a chudým dává.

Vojenský zběh

Martin Lecián se narodil 31. října roku 1900 v Uherském Ostrohu, otec – domkář – byl karbaník, opilec a rváč, matka trpěla duševní chorobou. Chlapec to neměl v rodině lehké, otec ho dokonce jednou prohrál v kartách. Do základní školy začal chodit v Uherském Ostrohu, kde byl jako školák nezvladatelný. V poslední třídě základní školy měl už pověst obratného zloděje. V patnácti letech byl umístěn do ústavu pro mravně narušenou mládež v Novém Jičíně. Z této "polepšovny" byl propuštěn v roce 1922 a narukoval do armády. Pořádek a disciplína nováčkovi u hraničářského praporu Arco ve Fryštátě (dnešní součást Karviné) k srdci nepřirostla, takže dezertoval, a to dvakrát po sobě. V březnu 1924 byl zadržen vloupání do řeznictví v Kojetíně a skončil ve vojenské věznici v Brně na Špilberku. Zanedlouho uprchl. Vojenský soud ho poslal do nejtěžšího armádního žaláře v ČSR – do terezínské pevnosti. Odtud byl v roce 1926 propuštěn a musel u svého pluku ve Fryštátu dokončit prezenční službu. Lecián opět dezertoval – popáté.

Lupič a vrah

Po svém útěku se spojil s Marií Křenovskou, která se stala jeho milenkou. S ní pak vykrádal pokladny na celé Moravě. Při loupeži v Kojetíně začal poprvé střílet a zranil městského strážníka. Dopaden byl v jednom nočním podniku v Přerově. Vzhledem k tomu, že trpěl tuberkulózou hrtanu, byl převezen na uzavřené oddělení divizní nemocnice v Klášterním Hradisku u Olomouce. Odtud ale společně s vojínem Bélou Sekélym, rovněž zběhem a násilníkem, uprchli. Kradl a loupil po celé Moravě. Nicméně si osvojil kavalírské vystupování a působil uhlazeně. Byl vždy dobře oblečen, na hlavě nosil světlý klobouk. Ubytovával se v nejdražších hotelech a prokazoval se padělanými doklady. Používal paruky a převleky.

V lednu 1927 se dopustil první vraždy, několika ranami z pistole usmrtil ve Slavkově u Brna obecního strážníka, který ho vyrušil při vloupání, hned následující den se pokusil zabít majitele obchodu a četnického strážmistra. A zmizel. V Jihlavě zastřelil v podniku Grafona hlídače Františka Marčíka. Když jel koncem února vlakem, poznal ho četník Šilhavý, Lecián po něm několikrát vystřelil a za jízdy z vlaku vyskočil.

Byla na něho vypsána odměna deset tisíc korun, ale dál pokračoval v loupení se zbraní v ruce. Pro svou nepolapitelnost se stal populární, zpívaly se o něm kramářské písně. Pověst neohroženého lupiče-kavalíra ale skončila, když ve Veselí nad Moravou zastřelil strážmistra Stuchlého, který měl krátce po svatbě a jeho žena čekala dítě. Už další den se pokusil zabít rotmistra Chvalovského, spletl si ho s četníkem.

Cesta na popraviště

V dubnu 1927 se snažil v Novém Jičíně s komplicem vyloupit trezor v obchodě s kůžemi firmy J. & S. Grün. Vyrušil ho však noční hlídač a Lecián ho zasáhl dvěma střelami z pistole. V této době ale Martina Leciána štěstí opustilo, na nádraží v Novém Bohumíně ho poznali dva policisté v civilu. Než se nadál, byl spoután a odvezen do Olomouce k vojenskému diviznímu soudu. Proces byl zahájen 25. dubna 1927 a soud konstatoval, že se dopustil 104 trestných činů, z toho deseti vražd, některé ovšem nedokonané, protože oběti přežily. Byl odsouzen k trestu smrti provazem. Prezident Masaryk byl připraven rozsudek v rámci prezidentské milosti změnit na doživotí. Jenže Lecián se pokusil i za této situace uprchnout. Zabil strážného vojína Ferencze Kisse, vyvolal ve věznici rozsáhlou přestřelku, ale uprchnout se mu nepodařilo. Prezident T. G. Masaryk poté udělení milosti zamítl. Z Prahy byl přivolán známý kat Leopold Wohlschläger. Dne 6. října 1927 brzy ráno byl Martin Lecián popraven. Pohřben byl tajně na neznámém místě.



 

Naposledy aktualizované

Vygenerováno za 0.23 sekund