close google translator menu
Dnes je Čtvrtek 22.8., svátek má Bohuslav.
Bohuslav - jméno slovanského původu. Znamená ctící boha. V jihoslovanských jazycích Bogoslav.

Osobnosti narozené dnes:


  • Steve Davis (*1957) - Britský hráč snookeru
  • Emma Srncová (*1942) - Česká výtvarnice
  • Miloš Kopecký (*1922, +16.2.1996) - Český herec
  • Ray Bradbury (*1920) - Americký spisovatel
  • Enric Valor i Vives (*1911, +13.1.2000) - Valencijský vypravěč a filolog
  • Paul Nipkow (*1860, +24.8.1940) - Německý vynálezce
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

29.7.2019 - Nejlepší moře pro ty, kteří vedro nemusí. Skvělou dovolenou umí i Poláci

Zdroj: iDNES.cz
Autor: Martin Janoška

Na dovolenou k Baltskému moři české cestovky zatím své klienty nezvou. Prohlubující se klimatické změny však možná brzy změní chování konzumentů přímořské rekreace a Balt se stane přijatelnou a snadno dostupnou náhražkou v létě nesnesitelně rozpáleného Středomoří. 

Nesnášíme vedro, a tak jsme se rozhodli, že na letošní dovolenou k moři se pojedeme zchladit na sever k polskému Baltu. Destinace je to pro turistický byznys v podstatě neznámá, avšak na internetu je informací, rad a sdílených zkušeností plno. A všechny se shodují v jednom – polský Balt je skvělý! Po týdenní zkušenosti můžeme vše potvrdit a navíc ještě dodat, že Balt je nejpříjemnější moře, ve kterém jsme se koupali a trávili u něj tradiční pobytovou dovolenou. 

Jelikož s námi cestovaly malé děti i seniorka, pro jistotu jsme si zajistili přes Booking.com šest dní předem ubytování na nejsevernějším místě polské pevniny v letovisku Jastrzebia Góra, asi 70 kilometrů od Gdaňska. Nabízely se velmi levné chatky s kuchyňkou, nakonec jsme zvolili dražší apartmánový dům 130 metrů od moře a pro jistotu s krytým bazénkem, kdyby se náhodou nedalo v moři koupat. 

Předpověď počasí totiž nevěštila pro polovinu července 2019 nic moc příznivého: teploty 17–18 °C a přeháňky. Nebudeme nakonec chodit po pláži jen v bundách a s deštníkem? A co na to řeknou děcka, až zjistí, že se v moři nedá koupat? Mírně nervózní jsme vyrazili brzy ráno autem přes Ostravu na sever po hlavním tahu A1 směr Katovice, Lodž a Gdaňsk. Cesta to není kratší než na sever Chorvatska či Itálie, nehrozí však žádné zácpy turistů v pátek tam a v sobotu zpět. Převážná část dlouhé štreky se jede po dálnici, o které si v Česku můžeme nechat jenom zdát. Placený úsek před Gdaňskem (30 zlotých - 180 Kč) v délce 150 kilometrů nemá jediný výmol. 

O to horší jsou úseky okolo Čenstochové, kde dálnice zatím chybí. Maximální povolená rychlost je tu 70 km/h, avšak auta včetně těch nákladních se po děravé, hrbaté a úzké dvouproudovce řítí minimálně devadesátkou. Zhruba 60 kilometrů jsme projížděli v zácpě staveništěm. Celkem i s přestávkami trvala cesta z Ostravy na nejsevernější místo Polska 9 hodin 30 minut. Pobřeží okolo Jastrzebie Góry je chráněnou krajinnou oblastí (Nadmorski park krajobrazowy) a zároveň evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 s názvem Kašubské klify (Kaszubskie Klify). 

Pobřeží tvoří písčitá pláž, nad níž se zdvihá 30 metrů vysoký klif modelovaný mořskou abrazí. Převážně zalesněný písečný sráz je neschůdný a pro přístup k moři slouží speciální stezky (vchody) se schodištěm očíslované pořadovými čísly od východu k západu. Rekreační a turistické zázemí se nachází nahoře na klifu za úzkým pásem lesa, takže celé pobřeží je vlastně přírodní a nezastavěné. 
Kašubské klify Jastrzebia Góra: vchod na pláž číslo 22.

Vchodem číslo 21 (Wejszczie numer 21) míříme hned po příjezdu a vyřízení ubytovacích formalit k moři. Slunce ještě příjemně hřeje, ale v borovém lese, dělícím náš apartmán od hrany klifu, je citelně chladno. Asi jako v lese v Tatrách. První pohled na pláž je překvapivý – všude plno lidí, ale nikde žádné slunečníky a místo nich větrné ohrádky. Bělostný a čistý písek nehřeje, nepřetržitý větřík od moře chladí a pohání jednu vlnu za druhou, aby se s hukotem rozbily o mělký břeh. 

Brzy zjišťujeme, v čem tkví specifikum koupání v Baltském moři při teplotách vzduchu do 20 °C. Voda je sice objektivně studená, neliší se však od teploty vzduchu, takže pocitově nestudí. O to jednodušší je do ní vlézt. Pak už stačí udělat jen několik rychlých temp a zjistit, že chladněji než ve vodě je venku, kde neustále fouká. 

Písečné pláže u Baltu 
Přestože se teplota vzduchu za celý náš pobyt nepřehoupla přes dvacítku, každý den jsme byli několikrát ve vodě a svorně konstatovali, že lepší koupání v moři jsme ještě nezažili. Do stavu nejvyšší euforie nás spolu s ostatními rekreanty dostávaly narážející vlny, které bylo možno využívat jako účinnou a nepřetržitou masáž, sprchu nebo houpačku. Běžnou součástí naší plážové výbavy byly samozřejmě bundy, dlouhé kalhoty a u dětí i čepice. Překvapilo nás, že rekreace u Baltského moře v Polsku je v podstatě čistě polská záležitost. Za celý týden jsme slyšeli asi třikrát češtinu, viděli dvě německá auta a potkali jednoho Holanďana. Jinak Polák kam oko dohlédne a uši slyší. Vše kolem nás se odehrávalo v obyčejném polském duchu bez zaměření na bohatší nebo snobskou zahraniční klientelu. Ta sem nejezdí. Jako by všem Poláci říkali: "My si tady jedeme po svém a jestli se vám to nelíbí, jeďte si klidně do Chorvatska nebo Řecka, nás je dost, my si tu vystačíme." A nám se právě z tohoto důvodu u Baltu velmi líbilo. A dokonce i ve dnech, kdy se oteplilo na dvacet stupňů a na plážích byla doslova hlava na hlavě. Neuvěřitelné, ale je to tak. 

Jastrzebia Góra: pláž při teplotě 20°C Baltské moře: vlnová masáž 
Kromě koupání, pozorování vln, nasávání mořského vzduchu a stavění písečných hradů jsme podnikali chodecké výpravy bosky po pobřeží. K nim je tato část Baltu doslova jako stvořená a dají se tu nachodit desítky kilometrů. Špacírují tu zástupy lidí tam a zase zpátky jen tak s botami v rukách, jiní se speciální turistickou výbavou a chodeckými holemi. Často jsme potkávali tak jako v polských horách skupiny organizované a ukázněné mládeže pod dozorem vedoucích s píšťalkami na krku nebo i řádových sester. Když nás už pobřeží přestalo bavit, vydrápali jsme se nejbližšími schody na klif a po turistické značce lesem, případně autobusem se vrátili zpět. 

Jediný výlet autem jsme podnikli do městečka Hel, které leží na konci 35 kilometrů dlouhé Helské kosy, což je unikátní písečný výběžek pevniny do moře široký v nejužším místě jen 150 metrů. Je tu přístupné Muzeum obrany pobřeží se spoustou bunkrů a opevnění z dob druhé světové války a fokárium s chovem tuleňů. Pro zajímavost: do Helu jezdí letos v létě přímý noční rychlík z Bohumína. 

Začátek Helské kosy u Wladyslawowa Koupání na cípu Helské kosy 
Většina ubytovacích kapacit na polském pobřeží Baltu má charakter apartmánů nebo chatek bez stravy. My jsme si část potravin vezli s sebou z Česka, ale příště už to dělat nebudeme. Všude je spousta možností stravování, občerstvení a dokupování základních potravin v cenách srovnatelných s našimi a v kvalitě většinou lepší. Nekvalitní polské potraviny se prodávají jenom u nás. Snad jenom zásoby českého piva přijdou vhod, jelikož místní zdroje srovnatelné s našimi jsou podstatně dražší. 

Neobvykle široká je na polském pobřeží Baltu i nabídka různých atrakcí a zábav pro děti a mládež, ale i muzeí všeho možného druhu. Nuda tu nehrozí ani v případě mimořádně špatného počasí v úvahu, přičemž nikdy není třeba řešit finance, zda na něco člověk má nebo ne. 
Letošní příjemně chladná dovolená nám ukázala, že stejnou a v mnohém i lepší a příjemnější "muziku" lze pořídit za podstatně menší peníz u Baltu než ve Středomoří. 

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, p řispěvatelé OpenStreetMap 
Proč jet na dovolenou k Baltu 
- příjemné teploty 
- ceny srovnatelné jako u nás 
- kulturní a jazyková příbuznost 
- nezastavěné, zachovalé přírodní pobřeží 
- čistota na plážích i v ulicích 
- bohatá nabídka základních služeb 
Proč nejet na dovolenou k Baltu 
- daleká cesta autem 
- studené moře, vítr a vlny 
- slabý noční život 
- málo luxusních a drahých hotelů a podniků



 

Naposledy aktualizované

Gliňoč

19.8.2019
Skřečoňský Gliňoč

Skřečoňský Gliňoč

Územní plánování

19.8.2019
Územní plánování - Dolní Lutyně

Územní plánování - Dolní Lutyně

Co nového na webu

19.8.2019
Co nového na webu

Co nového na webu

Gliňoč

19.8.2019
3. Rybníky v Gliňoči

3. Rybníky v Gliňoči

Gliňoč

19.8.2019
4. Živočichové v Gliňoči

4. Živočichové v Gliňoči

Vygenerováno za 0.29 sekund