Město Bohumín

22.6.2020 - Švédští vyslanci z doby ledové

Zdroj: Týdeník Rozhlas
Ročník a číslo: 27
Strana: 9
Autor: Ivan Motýl

SLEZSKO - Urazily cestu dlouhou kolem tisíce pěti set kilometrů, než je mohutný kontinentální ledovec zanesl až na úpatí Jeseníků či Beskyd. A dnes jsou to nejstarší velvyslanci Švédska nebo Finska v českých zemích. Řeč je o čtvrtohorních bludných balvanech ze skandinávské žuly, za kterými se můžete od 29. června do 3. července v poradu Výlety s Vltavou vydat po celém českém Slezsku.

Než vědci asi před sto čtyřiceti lety došli k takzvané ledovcové teorii, vysvětlovala se přítomnost červených žulových balvanů ve Slezsku různými způsoby. S pomocí bájí a pověstí o místních Kyklopech i pseudovědeckým zdůvodněním, že balvany vychrlily do polí jesenické sopky.

GEOLOGIE I POEZIE

"Bludné balvany jsou kusy hornin, které ve Skandinávii i v oblasti dnešního Baltského moře postupující ledovec na své cestě přibral ze zvětralé suti či odtrhl ze skály. Tam, kde se čelo ledovce zastavilo, jejich cesta skončila," popisuje sběratel Jiří Dudek dávnou pouť žulových balvanů ze Švédska, ale i z finských Alandských ostrovů či z dánského ostrova Bornholm. Jiří Dudek posluchače Vltavy pozval do Muzea bludných balvanů a souvků v Bolaticích na Opavsku. Ledovec totiž kromě bludných balvanů přinesl do Slezska i četné další kameny, třeba baltské pazourky, z nichž mnohé obsahují vzácné fosilie. "Obecně těmto drobným kamenům říkáme souvky. A v našem regionu patří mezi nejvzácnější souvky ty pocházející z Norska," vypráví sběratel.

Na Vidnavsku a Osoblažsku ledovcové čelo zabrzdilo až pohoří Hrubého Jeseníku. Na Krnovsku, Opavsku a Hlučínsku zase výběžky Nízkého Jeseníku. Přes dnešní Ostravsko se ledovec dostal nejdále na jih, a to Moravskou branou až téměř k Hranicím na Moravě. Na Těšínsku pak pronikl údolím řeky Ostravice pod Beskydy. A tam všude se dá skandinávská žula dosud najít na polích či v korytech řek a potoků.

Největší z nalezených bludných balvanů jsou dnes prohlášeny za chráněné přírodní památky a lze je vidět snad ve všech slezských městech, kam ve čtvrtohorách zasáhla svými ledovými prsty skandinávská ledovcová masa. "Před vodní tvrzí v Jeseníku se například nachází asi dvoutunový bludný balvan, o kterém dokážeme poměrně přesně říci, odkud k nám doputoval," vysvětluje šumperský přírodovědec Zdeněk Gába. Tento balvan pochází z jihovýchodního Švédska z provincie Smaland někde od měst Vestervik či Oskarhamn. Přímá vzdálenost do slezského Jeseníku je asi osm set padesát kilometrů. Gába přitom není jen geolog, celý život píše i poezii. A právě básně dávají našemu výletnímu cyklu i druhý rozměr a poezie jako by promlouvala za mlčící kameny. Však se také jedna Gábova sbírka jmenuje Dlažební kostky, přičemž menší bludné balvany se v minulosti skutečně používaly právě k dláždění slezských náměstí.

Několikatunové bludné balvany lze spatřit například ve Vidnavě, v Krnově, ve Městě Albrechticích, v Opavě, Hlučíně, Ostravě, ve Frýdku-Místku či v Bohumíně. Desítky balvanů se pak podařilo svézt z polí přírodovědci Martinu Hanáčkovi do parku v centru obce Velká Kraš na Jesenicku. A v pořadu o nich také zasvěceně promlouvá.

KOLOS NA KONEČNÉ

Sběratel Aleš Uhlíř zase představuje tuzemského rekordmana, který stojí před ostravskou hutí Liberty (dříve Nová huť), přímo u konečné tramvaje ve čtvrti Kunčice: "Absolutně největší známý bludný balvan u nás byl vykopán z hloubky šesti a půl metru při stavbě Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích. Tento balvan žuly měří 320 x 250 x 155 centimetrů a váží asi osmnáct tun. Druhý největší balvan lze najít v Ostravě-Porubě." O nálezu téměř jedenáctitunového bludného balvanu v Porubě se zachovala zajímavá vzpomínka z pera učitele Josefa Hurníka, otce skladatele Ilji Hurníka: "Po první světové válce byl jsem ustanoven jako učitel na národní škole v Porubě. Tam jedna z mých nejmilejších procházek vedla k bezejmenného potůčku, v němž ležel obrovský kámen narůžovělé barvy."

Oland, Dalarna anebo Uppsala. To jsou některá další jména lokalit, ze kterých bludné balvany ledovec ve čtvrtohorách přinesl. "Poznáte je snadno, nejlépe po dešti. Jejich načervenalá barva je totiž nepřehlédnutelná," láká sběratel Jiří Dudek na výlet za skandinávskou žulou. Při troše štěstí se někdy stačí opravdu jenom sehnout a kousek Švédska se může ocitnout poutníkovi v kapse. Anebo může zaslechnout Baltské moře, to když najde na poli pazourek omletý mořskými vlnami.


Švédští vyslanci z doby ledové - Zvětąit
Velikost: 386 x 641 bodů - 97 kB

Švédští vyslanci z doby ledové - Zvětąit
Velikost: 397 x 318 bodů - 34 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad