Město Bohumín

25.11.2020 - Kvůli zákonu může region přijít o miliardy

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ročník a číslo: 274
Strana: 11
Autor: Darek Štalmach

Rozhodnutí parlamentu z minulého týdne o změně daňových zákonů může mít drtivý dopad na rozpočet kraje i jednotlivých měst a obcí.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ - Až o dvě miliardy se mohou v příštím roce snížit odhadované příjmy krajského rozpočtu poté, co poslanci změnili podobu zákona o dani z příjmu. V obdobné situaci jsou i města a obce. Stav je o to vážnější, že samosprávy musí počítat také se ztrátami kvůli poklesu ekonomiky způsobenému pandemií covidu.

"Dle predikce ministerstva financí z podzimu 2019 měl kraj v roce 2021 inkasovat na příjmech ze sdílených daní přibližně 8,2 miliardy korun," konstatovala mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Pak ale přišly problémy s koronavirem – v září letošního roku i proto odhad hovořil už jen o příjmech ve výši 7,1 miliardy korun – a zásah parlamentu z konce minulého týdne, jenž změnil některé daňové zákony. "Po snížení daně z příjmů fyzických osob a zvýšení slevy na poplatníka Poslaneckou sněmovnou kraj zaznamená další výpadek, cca 1,1 miliardy korun. Pokud bude dokončen legislativní proces v podobě schválené parlamentem, příjmy ze sdílených daní poklesnou v roce 2021 zhruba na šest miliard korun. Tedy pod úroveň dosaženou v roce 2017," dodala mluvčí kraje.

Aby kraj udržel možnosti investování do rozvoje, chce si půjčit přibližně tři miliardy korun. Velký zásah do rozpočtu očekávají i zástupci měst. Například v Bohumíně odhadují propad příjmů v příštím roce v desítkách milionů korun.

"To, co teď schválila Poslanecká sněmovna, bude pro města a obce daleko větší tragédií než výpadky v souvislosti s koronavirem. Pokud by tato poslanecká verze prošla, tak budou v případě Bohumína daňové příjmy o zhruba 60 milionů nižší a navíc hrozí, že to bude trvale," přiblížil možné dopady bohumínský starosta Petr Vícha.

Až devadesátimilionový výpadek příjmů očekávají v příštím roce v Třinci. "Zmírnění propadu příjmů budeme dokrývat vlastními zdroji naspořenými v předchozích letech," naznačila jeden ze směrů, jaký mohou města využít, třinecká primátorka Věra Palkovská.

Propad příjmů chtějí z ušetřených peněz dočasně pokrývat i v Opavě, kde by mohli přijít až o 130 milionů korun. Dalších 120 milionů by pak museli odepsat, pokud by prošel poslanecký návrh na zrušení superhrubé mzdy. "Hledáme úspory, kde se dá, v krajním případě bychom museli redukovat investiční akce," vysvětlila mluvčí magistrátu Lada Dobrovolná.

Všichni oslovení zástupci velkých měst v kraji doufají, že se podaří rozhodnutí poslanců zvrátit a obce získají více peněz. Konkrétní opatření pak chtějí upravovat až v příštím roce, podle aktuálních příjmů.

Způsoby, jak ušetřit, hledají například i v ostravském obvodě Jih. "Možností úspor již nemáme mnoho, dotknou se investic, oprav a údržby. Připraven je úvěr na 150 milionů korun na investice do bytového fondu," řekla tamější mluvčí Gabriela Gödelová.

Radnice musely přehodnocovat své plány už letos. Kvůli koronaviru získaly méně peněz. "Po mnoha letech růstu jsme zmrazili mzdové náklady, do rozpočtu také nebyly zařazeny původně plánované investiční akce," popsal chystaná opatření krnovský starosta Tomáš Hradil s tím, že další škrty by v případě negativního vývoje ekonomiky městský rozpočet ještě čekaly.

"Po mnoha letech růstu jsme zmrazili mzdové náklady, zrušili jsme některé investice." Tomáš Hradil, starosta Krnova



    Městský úřad