Filolog a kapitán britské armády. Syn židovského obchodníka Isidora Hochfeldera a jeho ženy Emy se narodil 30. prosince 1914 ve Starém Bohumíně. Jeho mladší bratr Sandor zemřel v průběhu roku 1943 v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Během svých jazykovědných studií v letech 1933 až 1938 na německé pražské univerzitě se stal od roku 1936 do roku 1938 sekretářem Svobodného sdružení socialistických akademiků v Československé republice. Záhy po zřízení protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 byl jako spoluzakladatel pražské odbojové skupiny vyslýchán gestapem. V srpnu 1939 emigroval do Velké Británie, kde se stal v roce 1940 členem London Representative of the Sudeten German Refugees (přeložit). Po celou dobu války úzce spolupracoval s představiteli sudetoněmeckých sociálních demokratů v londýnském exilu – Wenzelem Jakschem a Richardem Reitznerem. Četné kontakty s protinacistickým odbojovým hnutím Němců v Sudetech udržoval i po vstupu do britské armády v roce 1941, kde si vysloužil hodnost kapitána. Od roku 1947 pracoval jako úředník v Control Commission of Germany-British Element (přeložit). O pět let později se stal zaměstnancem British Work Ministry (přeložit), kde působil až do svého penzionování v roce 1975. Od roku 1952 se aktivně zúčastnil práce v sudetoněmeckém krajanském hnutí. Zpočátku jako člen zahraniční skupiny Sudetoněmecké Rady, ale od roku 1973 se stal jedním z vedoucích funkcionářů Treugemeinschaft Sudetendeutscher Sozialdemokraten-Landesgruppe der Seliger-Gemeinde für Grossbritanien (přeložit). Na základě disertační práce Die Kritik der Gesellschaft in den Romanen Friedrich Spielhagens (přeložit) promoval v roce 1954 jako doktor filozofie na filozofické fakultě Friedrich-Alexandr Universität v Erlangen-Nürnbergu v Německu. Zemřel 28. srpna 1991 v Londýně. Používal pseudonymy Heinrich Hilmann nebo Howard Hugem. Jeho písemnou pozůstalost převzal Sudetendeutsches Archiv (přeložit) v Mnichově.