BOHUMÍN - Případ největší masové vraždy v historii Česka se zřejmě nedostane před soud. Pětapadesátiletý Zdeněk Konopka, který vloni v srpnu zapálil byt v paneláku v Bohumíně a způsobil smrt jedenácti lidí včetně dětí, stráví zbytek života ve vězení. Muž uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Tu musí sice ještě posvětit soud, ten má však podle expertů, jež oslovila MF DNES, jen velmi omezené možnosti ji neschválit. Část pozůstalých po obětech přitom žádá, aby proběhlo hlavní líčení. "Samozřejmě po celou dobu od incidentu doufáme, že za to, co provedl, dostane doživotí. To, že by se ale vyhnul soudu, se nám nelíbí, už proto, že chceme, aby musel poslouchat, čeho šíleného se dopustil a jak bezcitný je, když nechal uhořet svého vlastního syna, vnuka a další příbuzné. Měl by se před soudce postavit, a i když je to pro mě strašné, přišla jsem tam o dceru, já bych se mu šla podívat do tváře a řekla mu, že je zrůda," řekla MF DNES příbuzná jedné z obětí.

Žhář bez soudu
Dohodu o vině a trestu uzavírají státní zástupci stále častěji i s vrahy. Pozůstalým to někdy vadí. Dohodu kritizuje i několik právních expertů oslovených MF DNES. "Uzavřít dohodu o vině a trestu s obviněným, kterému hrozí uložení výjimečného trestu, a dohoda zní, že obviněný s ním souhlasí, nepovažuji za správné. Pro oběti trestného činu a jejich příbuzné je veřejné projednání věci a uložení trestu určitým způsobem satisfakce," řekl MF DNES vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek. Advokát Tomáš Gřivna ze stejné katedry však upozorňuje na fakt, že jen samotný společenský zájem na projednání případu uzavření dohody nebrání. Stejný názor zastává i další advokát, Tomáš Sokol. "Jak se zdá, pachatel se doznal, akceptoval maximální trest a co by tak veřejnost ještě mohla chtít?" prohlásil.

(Ne)hledání motivu

Minimálně část pozůstalých přitom u soudu chtěla získat odpověď na otázku, proč Konopka vůbec byt zapálil. Soud však motivy útoku – pokud dohodu schválí – veřejně probírat nebude. Podle závěrů vyšetřovatelů šlo o dlouhodobé spory v rodině. Konopka podle všeho neunesl skutečnost, že ho opustila manželka a nastěhovala se do bytu, kde bydlel její syn s družkou a vlastním synem. Právě k dveřím tohoto bytu loni 8. srpna odpoledne Konopka přišel, polil je benzinem a zapálil. Uvnitř v tu chvíli probíhala oslava, na níž bylo patnáct lidí. Konopkova manželka, syn, vnuk a jeho matka uhořeli. Zahynuly také další dvě děti, které se oslavy účastnily. Pět lidí zemřelo poté, co se před plameny chtěli zachránit skokem z okna. Jen čtyři účastníci oslavy se zachránili, když se jim podařilo včas přelézt přes balkon do sousedního bytu. Podle Sokola zjišťování motivu před soudem nutné není. "Zjišťovat motiv má smysl při úvaze o trestu. To si (státní zástupce s obžalovaným – pozn. red.) probrali v rámci jednání o dohodě. Má-li být proces spravedlivý, nesmí být současně trestem," míní Sokol. Naopak podle právníka Petra Suchomela mění dohoda trestní řízení v obchod "něco za něco". "Slabinou těchto dohod je, že oslabují prevenci. Dokazování viny před soudem, poznávání pohnutek a motivu pachatele je důležitá součást ochrany společnosti," míní. Pokud dohodu žalobce s Konopkou soud přijme, nebude to první případ, kdy se vrah se státním zástupcem v Česku na doživotí dohodl. Letos v dubnu takovou dohodu uzavřel dvojnásobný vrah Karel Šťovíček, čímž u soudu zaskočil svého obhájce. Ten o dohodu se žalobcem sice také usiloval, pro Šťovíčka, který uškrtil dvojici žen na Turnovsku, však chtěl maximálně dvacetileté vězení. "I s tím doživotím? Určitě?" tázal se nevěřícně klienta, zda s návrhem na doživotí souhlasí. Ten dohodu odkýval.

Vhodné i pro vrahy

Dohodu o vině a trestu lze uzavírat i u těch nejzávažnějších případů, jako je právě bohumínský žhářský útok, od loňského října. Tehdy začala platit novela trestního zákoníku, která to umožnila. Podle statistik Nejvyššího státního zastupitelství v posledních pěti letech dohod o vině a trestu neustále přibývá. Od zmíněného loňského října eviduje zastupitelství 446 návrhů na schválení dohody, z toho 119 se týkalo zvlášť závažných zločinů, mimo jiné loupeží nebo znásilnění. Přitom v období před novelou se počty uzavíraných dohod o vině a trestu pohybovaly kolem stovky případů ročně. Od začátku letošního roku do konce srpna bylo uzavřeno 320 dohod a téměř devadesát z nich se týkalo závažných zločinů. Nejčastěji žalobci dohodu uzavřeli v případech pachatelů obviněných z drogových deliktů. Česko zavedlo dohodu o vině a trestu poměrně pozdě, například Slovensko tento instrument využívá už od roku 2006. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž přitom v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil, že je zastáncem používání dohod i v případech násilné trestné činnosti. "Celou dobu jsem v minulosti kritizoval, proč je takzvaná prostá vražda, kdy se pachatel k činu přizná, lituje ho a všechny důkazy na něj ukazují, proč by dohodou o vině a trestu nemohl být uložen trest odnětí svobody například ve výši deseti let," prohlásil Stříž. K bohumínskému případu se však vyjádřit odmítl.