Obnova potrvá nejméně deset let. Šéf Povodí Odry ve své funkci v březnu skončí.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Katastrofální povodně, které v polovině září postihly hlavně Moravskoslezský a Olomoucký kraj, drtivě zasáhly především toky státního podniku Povodí Odry.
"Povodňové vlny poničily v různé míře všechny významné řeky a vodní díla, která spravujeme. Škody jsme vyčíslili na téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování potrvá minimálně deset let," oznámila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Jen letos podnik zaplatí za zabezpečovací práce na vylitých řekách a potocích více než 200 milionů korun.
Pracovníci povodí a nasmlouvaných firem stále intenzivně pracují přímo v tocích. "Opravují rozplavené hráze, likvidují zátarasy. Také modelují štěrkové nánosy a na dolní Odře pod soutokem s Ostravicí těží štěrky. Pořád ještě odstraňují spadlé stromy a uklízí kolem řek," popsala Vlčková.
Z hlediska Povodí Odry byla nejhorší situace v okresech Jeseník, Bruntál a Krnov a ve městech Opava, Ostrava a Bohumín.
"Do finální podoby se upravuje rozplavená hráz na řece Opavě v části Krnova Kostelec a v Palhanci na Opavě. Hráze se opravují i na Opavě v Děhylově, v lokalitě hlučínského jezera, na Odře v Ostravě," poznamenala Vlčková.

Zabezpečování povodňových škod pokračuje rovněž na Olši v Českém Těšíně a v části Karviné Kozinec. "Vyřešili jsme také hráz pod Landekem nebo natrženou hráz na Ondřejnici v Brušperku," doplnila mluvčí.

Podnik dále pracuje na obnově poničeného území v údolí řek Bělá a Staříč na Jesenicku, kde se průtoky blížily tisícileté vodě. Povodí Odry už zároveň připravuje projekty na obnovu poškozených vodních děl.
V některých lokalitách se bude podnik zabývat zvýšením protipovodňové ochrany.
"V průběhu roku 2025 například zahájíme již připravené stavby protipovodňových opatření v obci Zátor na Bruntálsku," řekl generální ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč.
Ambicí vodohospodářského podniku, který provozuje například přehrady Šance, Slezská Harta nebo Kružberk, je také co nejdříve zahájit práce na stavbě dlouho připravované přehradní hráze v Nových Heřminovech.
"Podle usnesení vlády z května letošního roku by to mělo být na podzim roku 2027," sdělil Tkáč.
To už Povodí Odry nepovede, protože po dohodě s ministrem zemědělství Markem Výborným posledního března ve funkci ředitele po téměř šesti letech skončí.
Ministr k tomu více neřekl a ani Tkáč nechtěl svůj konec ve státní firmě komentovat. Prostřednictvím mluvčí odmítl i žádost MF DNES o rozhovor. Předtím nereagoval ani na dotazy ČT týkající se protipovodňových opatřeních na řece Opavě po mimořádných záplavách v roce 1997.
"Odchodu pana ředitele Tkáče nelituji. Není s ním dobrá komunikace," reagoval náměstek primátora Ostravy Aleš Boháč, který se v kritické fázi povodně angažoval při ucpávání protržené hráze Odry u soutoku s Opavou. Město nyní zjišťuje, zda tato hráz byla dobře postavena.
Zástupci poničených měst Krnova a Opavy také nedávno uvedli, že kvůli nedostatečné protipovodňové ochraně zvažují žalobu na stát.
"Příští rok zahájíme stavbu připravených protipovodňových opatření v obci Zátor." Jiří Tkáč, ředitel Povodí Odry

redaktorka MF DNES