Stát včera v Ostravě představil dvě studie výstavby gigafactory na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku: finální dopadovou studii a první výstupy studie záplavového území. Odpůrci gigafactory tvrdí, že studie jsou neúplné, a žádají, aby stát našel pro továrnu jinou lokalitu.
Obě studie podle zástupců Státní investiční a rozvojové společnosti a ministerstva průmyslu a obchodu říkají, že za dodržení určitých podmínek a kompenzačních opatření je možné gigafactory v záplavovém území u dolnolutyňských rodinných domů postavit.
"Považuji za nejdůležitější ten fakt z dopadové studie, že mzdy, které jsou v tomto regionu dnes nabízeny, jsou nízké. Investor by měl vytvořit tlak na růst mezd, tlak na transformaci průmyslu. Firmy na to budou muset reagovat, což zvýší prosperitu regionu," řekl Právu jeden z řešitelů dopadové studie Jan Havránek z AQE Advisors.
Dodal, že odhad mzdy na základních pozicích v gigafactory je 50 až 60 tisíc korun, což je nárůst o 50 až 80 procent.
"Předpokládáme, že práci zde najdou lidé z dojezdové vzdálenosti 30 minut, a to z Bohumína, Orlové a z Karviné, ale třeba i z Ostravy. Projekt může zvýšit kvalitu života obyvatel tohoto kraje," sdělil Hav ránek.

Studie ovšem vychází z toho, že investor, který stále není známý, bude zodpovědný. "Věříme, že nepůjde o žádné pytláctví. Kdyby se však nechoval zodpovědně, tak zde mohou vzniknout obrovské problémy, jako například vysoký nárůst cizinců, snížení bezpečnosti, zvýšení kriminality. Velmi důležité proto je, aby stát při jednání s investorem do investiční smlouvy všechny důležité parametry za fixoval," shrnul Havránek.
Filip Urban z Vodohospodářského rozvoje a výstavby, který zpracovával záplavovou studii, uvedl, že na základě aktuálních ypodkladů dokázali popsat odtokové poměry v obci.
"Byli jsme schopni umístit průmyslový park do záplavového území a navrhnout nezbytná opatření, aby byl chráněn proti povodním a zároveň aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v okolí. Proto byly navrženy odtokové koridory," řekl Urban.
O tom, zda na Karvinsku nakonec vznikne obří továrna, tak zřejmě rozhodnou až výsledky studií zkoumající vliv projektu na životní prostředí.
Podle odpůrců projektu, především obyvatel Dolní Lutyně, kteří gigafactory odmítli i v referendu, jsou studie neúplné. "Jsme moc rádi, že nás stát přizval do Bohumína k jednání a obě studie nám představil, nicméně musíme říct, že jsou obě studie neúplné, hlavně tedy ta záplavová," reagoval zástupce spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk.
Povodňová studie je podle něj neúplná. "Například simulace stoleté vody vůbec neakceptuje velký ochranný val, který má u obce být postaven. A to se nám nelíbí. Co se týká té dopadové studie, tak ta se prostě dá vykládat různým způsobem," líčil Bohoněk.
Odpůrcům vadí, že se ve studii řeší jen první dvě etapy projektu. "Zajímalo by nás, zda má stát páku na zahraničního investora, aby průmyslový park dokončil do deseti let v celém rozsahu. Ne, že to dopadne tak, že postaví jen část parku, půda a příroda zůstane poškozená, zásah do osudů místních rodin bude také nevratný. Ne, že investor jen pokrčí rameny a od nedokončeného projektu odejde. Stále vyzýváme stát, ať najde jinou lokalitu a hlavně na brownfieldu," dodal Bohoněk.
V Dolní Lutyni chce gigafactory za 200 miliard korun na 280 hektarech zemědělské půdy postavit zatím tajný zahraniční investor. Podle informací mezi místními a v médiích má jít o jihokorejský Samsung. Výrobu chce spustit v roce 2028.