PETŘVALD – Je to už více než 20 let, kde se v Petřvaldu dopsala historie hornictví. Uhlí už se tam sice netěží, ale průmyslový ráz městu zůstal.

V areálech bývalých dolů sídlí firmy, které se zabývají například kovovýrobou, stavebnictvím, dopravou a dalšími odvětvími, a samozřejmě části místních dávají práci. Hornickou minulost města připomínají také bývalé "hornické" kolonie, kterých je na území města hned několik. Některé žijí, jiné skomírají, podle toho jak se vlastník o své nemovitosti stará.

ATRAKTIVNÍ POLOHA

Díky své dobré geografické poloze a blízkosti Ostravy je město velmi atraktivní pro bydlení. Před zhruba 15 lety vyrostl v centru města první bytový dům stavěný v režii developera.

Masivní je v posledních letech také individuální výstavba, díky níž se radikálně proměnily například místní části Podlesí, Kamčatka nebo Nová Dědina. Společným jmenovatelem pro tyto lokality je blízkost většího města – Havířova nebo Ostravy.

"Město je určitě atraktivní, pokud jde o bydlení, jinak by se tady tolik nestavělo. Výstavba se ale odehrává výhradně v soukromé režii nebo formou developerských projektů. Město momentálně neplánuje stavět žádný obecní nájemní dům," říká starosta Petřvaldu Jiří Lukša.

Jak dodává, ročně přidělují několik desítek nových popisných čísel. Jen v roce 2020 jich bylo 60. "Mladších obyvatel nám přibývá, ale přesto jsme stále "staré" město, máme zhruba 1800 obyvatel starších 60 let, z celkového počtu zhruba 7300 obyvatel. Za posledních sedm let se tato čísla prakticky nemění," říká starosta.

Nárůst počtu mladších obyvatel má pro město dopad – pomalu přestává stačit kapacita školky a školy. I proto chce město v připravované změně územního plánu regulovat individuální výstavbu.

SILNICE (SNAD) NEBUDE

Centrum Petřvaldu protíná čtyřproudová silnice ve směru Karviná – Ostrava. V minulosti tudy jezdila také tramvaj. Podle zpráv z ministerstva dopravy z konce loňského roku se zdá, že se městu vyhne velká dopravní stavba, která je však stále zanesena v územním plánu kraje. Je jí silnice mezi Bohumínem a Havířovem, která se projektovala jako spojnice mezi dálnicí u Bohumína a dálnicí D 48 mezi FrýdkemMístkem a Českým Těšínem.

Pokud by se stavěla, rozdělila by město v severojižním směru a padla by jí za oběť například vyhlášená restaurace Valachovec. Petřvald se skládá z mnoha místních částí, jsou tu desítky lokálních názvů. Zhruba tři lokality, které, více než k centru města, mají blíž k vedlejšímu městu – část Březiny k 

Nová dědina k Zimný Důl k Orlové. Podobně jako v jiných obcích s hornickou minulostí, mají i Petřvaldští v některých z koloniích drobné problémy s tamními nájemníky. Většinou jde o sousedské spory a drobnou kriminalitu. Zpravidla se jedná o sociálně slabé, které tam stěhují tzv. obchodníci s chudobou.

Podle starosty nejsou problémy nijak extrémní, a radikální řez v podobě vyhlášení "bezdoplatkové" zóny se proto v tomto případě uplatnit nedá. Jednou z možností by mohlo být vyhlášení jednotlivých "bezdoplatkových" domů. " Ale i pro tuto možnost je zapotřebí mít pádné argumenty – policejní záznamy o tom, že tam bují kriminalita, často se tam řeší sousedské problémy, přestupky a podobně" dodává starosta Jiří Lukša.