BOHUMÍN - Téměř vesnický ráz, spolkový život, klidné bydlení. To jsou podle Petra Víchy, starosty Bohumína, důvody, proč chtějí lidé nejen z Bohumína bydlet v Záblatí. "V Záblatí to žije," říká a dodává, že město v minulosti podpořilo zájem o rodinnou výstavbu v této lokalitě tím, že koupilo pozemky, nechalo položit sítě a parcely, které poté lidem prodalo za aktuální tržní hodnotu.

Pane starosto, je podle vás městská část Záblatí něčím výjimečná či originální v porovnání s jinými okrajovými městským částmi Bohumína?

Záblatí se u nás v Bohumíně říká "Na kopci". Bohumín leží v rovině, máme tu nejnižší bod Moravskoslezského kraje – což je soutok Odry a Olše (195 m.n.m.) a v Záblatí je nejvyšší bod 248 m.n.m. Z pohledu Bohumínských tedy leží nahoře, na kopci. Ještě navíc je Záblatí zvláštní tím, že jednu část tvoří rodinná zástavba, která se vine nahoru na kopec, a dole poblíž areálu železáren je menší sídliště, které tvoří několik panelových domů dostavěných v roce 1991 a starší tzv. pětiletky.

Co byste v Záblatí vyzdvihl?

Určitě společenské soužití, které tam vytváří svou činností Sokol, FK Slovan a dobrovolní hasiči. Všichni pohromadě na jednom místě a všechno tam perfektně funguje. Teď zrovna připravují dva velké projekty – Slovan plánuje rekonstrukci fotbalového hřiště s odvodněním a stavbou nové tribuny, což je akce za 10 milionů korun. Sokolové zase chtějí vyměnit podlahu v tělocvičně. Zastupitelstvo oběma spolkům schválilo 30procentní spoluúčast, aby mohli podat žádost o dotaci k Národní sportovní agentuře. V Záblatí to opravdu žije. Například na hudební akci s názvem Srpnová noc jezdí lidé z širokého okolí, konají se tam hasičské závody a své fanoušky mají i tamní fotbalisté. V Záblatí máme dvě školky a dvě základní školy.

Chystají se v Záblatí v nejbližší době nějaké investice?

Momentálně tam dvě velké akce probíhají. Jednou z nich je stavba kanalizace a chodníku v ulici Rychvaldská a druhou je budování chodníku v ulici Hraniční. Obě akce by se měly dokončit letos. Dále se chystá úprava té trojúhelníkové křižovatky na pomezí Záblatí a Rychvaldu, kde má vzniknout kruhový objezd s parkovací plochou pro autobusy. To je ale akce kraje. V záblaťské škole se pak připravuje zřízení nějaké odborné učebny.

Je něco, co by tamním obyvatelům mohlo scházet, na co by si mohli stěžovat?

Myslím si, že nejvíce si lidé stěžují na špatnou kvalitu signálu všech tří mobilních operátorů. Kupodivu právě tam v místě, které je na kopci. Realita je taková, že všichni operátoři rozkopávají jeden vedle druhého centrum města, protože to je hustá zástavba, ale nikomu se nechce tahat ty optické kabely do okrajových městských částí. Shodou okolností se ale teď má v areálu Bochemie stavět nějaký 35 metrů vysoký vysílač, který by měl kvalitu signálu zlepšit.

Záblatí je poměrně rozlehlá "obec". Zůstane tam i do budoucna tolik lesních a jinak volných prostor?

Tamní lesy a zemědělské pozemky jsou vesměs soukromé a záleží, zda jsou podle územního plánu určeny k zástavbě, či nikoli. O zástavbě některých ploch jsme jednali na krajském úřadu při změnách územního plánu, protože zájem o výstavbu by byl, ale krajský úřad nechce měnit zemědělské pozemky na stavební parcely. Mnoho stavebních pozemků tam podle mne nebude.

Ptám se na to i v souvislosti s výstavbou nových domů.V Záblatí se v poslední době hodně realizují vedle privátní rodinné výstavby menší developerské projekty. Domky se však staví na malé ploše, na poměrně malou plochu se "napěchuje" co nejvíc domků, působí to dost stísněně a pro okolí až nehezky. Nebude město do budoucna nějak stanovovat minimální výměru stavebních pozemků, na které bude možné stavět dům?

Máte pravdu, hodně se tam staví. Trochu jsme to možná rozpoutali my, když jsme v jedné lokalitě připravili projekt Slunečná (ulice), pozemky jsme zasíťovali a rozprodali. Vyrostlo tam 11 rodinných domů. Na jiných místech v Záblatí momentálně registrujeme tři developerské projekty. Do budoucna počítáme s tím, že ty oblasti postupně odkanalizujeme. Ke Slunečné mám jednu perličku. Ten pozemek město před nějakou dobou koupilo od církve. Jeden a půl milionu jsme dali za pozemek a stejnou částkou jsme přispěli církvi na opravu kostelů. Tím jsme si pojistili, že ty peníze skončí tady v památkách.

Ptal jsem se ale také na ty miniaturní rozměry parcel…

Ano. Přiznávám, že pro nás na radnici je toto momentálně téma, o kterém se hodně bavíme. Když jsme na Sokolské ulici prodávali parcely, stalo se to, že tam firma koupila dvě vedle sebe a místo dvou domků postavila čtyři. A my se ptáme: Je to špatně, není to špatně? Mluvím o tom proto, že město připravuje projekt zástavby 39 parcel v ulici Petra Cingra, prakticky v centru. A my diskutujeme o tom, zda je v našich silách si říci: Jeden pozemek o rozloze cca 1000 metrů čtverečních = jeden dům. Aby se nám nestalo to, co v Sokolské. V Záblatí tato situace nastala asi na dvou místech. Ono všechno má své výhody a nevýhody. Někteří lidé, kteří bydleli v bytě, si pořídí domek, ale nechtějí se starat o velkou zahradu. Ti lidé to chtěli malé, tak to malé mají. Takže proč do toho nějak zasahovat? Někomu to vadí a jiný říká, že když to lidem vyhovuje, proč jim to brát. Pro město je důležité to, že se sem přistěhuje někdo odjinud a spokojeně bydlí. Zasahovat do toho nebudeme, územní plán nám to ani neumožňuje. A co do budoucna? Při prodeji našich pozemků někde jinde asi budeme chtít jednu parcelu, jeden domek a tím tomu snad zabráníme.