26.10.
2011

5. zastavení: Vrbina

Přírodní památka Hraniční meandry Odry chrání téměř sedm a půl kilometrový úsek říčních zákrutů blízkých přírodnímu stavu. V málo dostupné a neobydlené oblasti kolem řeky se zachovaly morfologické říční pochody, které kdysi dávno před regulacemi vodních toků ve střední Evropě probíhaly na většině našich řek. Uvedený říční fenomén se projevuje neustálými změnami koryta, nepřetržitým přemisťováním štěrkových lavic a ostrovů, vznikem kolmých nárazových stěn a ukládáním hlín a písků naproti zářezům. Tyto přirozené korytotvorné procesy jsou nyní v kulturní krajině již velmi vzácné. Také úsek hraničních meandrů byl zregulován a břehy toku byly zpevněny valy z kamenů. Ničivá povodeň v roce 1997 ale úpravy břehů narušila, zvětšila říční profil koryta a odplavila staré sedimenty. Živelná revitalizace koryta přispěla k obnovení jeho samočisticí schopnosti. Od tohoto roku se datuje výrazné zlepšení kvality vody a rychlý návrat původních živočichů.

Štěrkové lavice

Na první zastávce u Odry nás zaujme výhled na rozsáhlou štěrkovou lavici. Zde prosíme návštěvníky, aby v průběhu vegetační doby od dubna do října nevstupovali na naplaveniny štěrku a písku a neničili tím zdejší unikátní faunu. Na plochách s minimální vegetací hnízdí vzácní ptáci - kulici říční a pisíci obecní, jejichž kropenatá a dokonale maskovaná vajíčka na štěrkovém podkladu prostě nevidíme a můžeme je snadno rozšlápnout. Nejcennějším druhem je zde velmi vzácný pavouk slíďák břehový, který se v Česku vyskytuje jen na několika podobných lokalitách. V tomto případě zase hrozí zničení norek, v nichž samičky pečují o svá mláďata. Vzhledem k vysoké návštěvnosti náplavů v posledních letech jejich populace rapidně poklesla. Nalezneme zde rovněž stromy pokácené bobrem evropským a zbytky potravy a trusu vydry říční.

Lužní les Vrbina

Další zastávkou je periodicky zaplavovaný, tzv. měkký, lužní les Vrbina. Ve starých dutých kmenech topolů černých a stromovitých vrb hnízdí morčáci velcí. Povodí Odry je jedinou souvislou hnízdní oblastí této potápivé kachny v Česku. Brzo na jaře se listím stromů ještě nezastíněný podrost rozzáří žlutými plochami rozkvetlých orsejů jarních, křivatců žlutých a sasanek pryskyřníkovitých. Později se objeví bílé koberce květů česneku medvědího a česnáčku lékařského. V porostech se ukrývají ropuchy obecné, skokani hnědí a skokani štíhlí. Mykology potěší nálezy smržů kuželovitých, terčovnice síťnaté či různých druhů řasnatek.

Jezero Malý Kališok

Za pozornost stojí rovněž další součást přírodní památky, a to Malý Kališok, který je nádrží po těžbě štěrkopísku. Po opuštění těžby se stalo toto umělé jezero důležitým místem, kde se na jaře rozmnožují obojživelníci. V květnu jeho hladina zbělá nespočetnými květy lakušníku okrouhlého. Leknín bělostný tu byl vysazen uměle.