Na velké záplavy z roku 1997 mají dodnes lidé v Bohumíně živé vzpomínky. Voda tam napáchala velké škody a donutila je jednat o "nutných krocích". "Seděli jsme bez elektřiny při svíčce na radnici a nevěděli, co dál. Byla to bezmoc," vzpomíná tehdejší i současný starosta Bohumína Petr Vícha na velkou vodu, která se do města přivalila v červenci roku 1997. První varování přišla 2. července. Meteorologové předpovídali vydatné srážky a připouštěli i možnost přívalu vod. Od jihozápadu procházela přes Českou republiku studená fronta provázená četnými bouřkami. A tlaková výše mezi Azorskými ostrovy a jižní Skandinávií zastavila vzduch extrémně nasycený vlhkostí na nezvykle dlouhou dobu na jednom místě. Nad moravskoslezským regionem. "Zcela mimořádný byl plošný rozsah dlouhotrvajících srážek s dobou opakování delší než 500 let," potvrdil Břetislav Tureček z Povodí Odry. Silné deště začaly v sobotu 5. července a gradovaly po víkendu. Podle dobových záznamů z bohumínské městské kroniky nastal v úterý 8. července nečekaný vzestup hladiny řeky Odry na 700 centimetrů s průtokem tisícileté vody 2 030 až 3 050 kubíků za vteřinu.

Protrhly se hráze u Vrbice, přetekly nižší hráze v Pudlově, prolomily se na dvou místech i hráze u Starého Bohumína a došlo k náhlému zatopení převážné části města, včetně evakuačních míst. V centru voda dosahovala výše 1,5 až 2 metrů. Byla zařízena nová evakuační střediska a na Skřečonském mostě zřízeno stanoviště záchranné služby. Ve středu začala voda zvolna klesat a stejně tomu bylo i ve dnech dalších. Povodeň napáchala přímé škody na městském majetku za 81 milionů. Další miliony pak musela radnice vydat na obnovu poničených částí města.

Je to sice už dvacet let od velkých povodní, ale když se bohumínských zeptáte, co dělali v červenci roku 1997, mají stále ještě živé vzpomínky. "V té době jsem byl kostelník ve Starém Bohumíně. Museli jsme rušit pohřby, protože hřbitov se ocitl celý pod vodou," vzpomíná předseda Spolku přátel bohumínské historie Jan František Teister. Ve Starém Bohumíně s vodou bojovali často, i proto dokázali předejít větším škodám. "Předvídali jsme, že by něco mohlo přijít, a ze starobohumínského kostela včas zachránili většinu věcí. O pár dní později v něm bylo až dvacet centimetrů vody," dodal Teister. Podle něho byly události z roku 1997 v mnohém i poučné a ukázaly městu, jak se rozhodovat dál.

Dobrovolné hasiče po povodni obnovili

Povídat by o tom mohli například v části Kopytov. Tam v době zmíněných povodní neměli sbor dobrovolných hasičů. Ten roky předtím přerušil činnost. Po červencových povodních byl však zase obnoven. U jeho zrodu byl například František Mlynkec, který je v něm činný doposud. "Ačkoliv jsme nebyli ještě dobrovolní hasiči, tak už několik z nás během povodní v roce 1997 pomáhalo. Přenášeli jsme věci, pomáhali s evakuací, po krk ve vodě jsme roznášeli potraviny mezi místními," vzpomíná současný velitel SDH Kopytov. Po povodních dostal nově vzniklý sbor zpět hasičárnu a byl oficiálně zaregistrován. Od roku 1997 zažili v Kopytově ještě několik povodní. "Ty před dvaceti lety ale byly nejhorší tím, že přišly strašně rychle a proud vody byl velký a prudký," dodal František Mlynkec. Další, zásadnější opatření na sebe nechala déle čekat, ale dnes je díky nim město na velkou vodu lépe připraveno než před dvaceti lety. Bohumín, který se nachází na soutoku dvou řek, v minulosti před velkou vodou téměř nic nechránilo. Právě tisíciletá voda v roce 1997 a další povodeň o třináct let později donutily vodohospodáře a úředníky jednat.

"Dnes už město na mnoha místech chrání valy, chystá se budování dalších a Povodí Odry a radnice pravidelně investují miliony do dílčích protipovodňových opatření," podotkla mluvčí bohumínské radnice. Nové protipovodňové hráze za více než 170 milionů korun přibyly ve Starém Bohumíně, Šunychlu a v roce 2013 také ve Vrbici. Kromě nové hráze se ve Vrbici obnovil i odvodňovací příkop za Vrbickou ulicí s napojením do Stružky právě přes novou hráz. Plnohodnotnou protipovodňovou ochranou Bohumína se stala i nová dálnice včetně odlehčovacího příkopu podél ní. "Vznikly přeložky místních potoků a odlehčovací příkopy, které odvádějí vody mimo obytnou zástavbu. Správci ve třech etapách odstranili sedimenty z koryta Bajcůvky. Čistil se také Skřečoňský potok, včetně jeho zatrubněné části, příkop podél železnice ve Vrbici a Mlýnský příkop v Šunychlu. V této městské části přibylo také asi dvacet klapek na vyústění kanalizací a meliorací do Bohumínské stružky. A proběhla rovněž velká rekonstrukce suché nádrže u Lutyňky," dodala Kolková.