Město Bohumín

14.9.2018 - Kočičí máma

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ročník a číslo: 35
Strana: 20
Autor: Amálie Mynářová

Příloha Rodina DNES

V létě jsem na prázdninách u babičky objevila starší výtisk magazínu Rodina DNES. Přečetla jsem si jeden článek a poprosila prarodiče,abychom spolu do redakce napsali prosbu o splnění mého snu. Vyšlo to! Jedenáctiletá Amálie píše reportáž z kočičího útulku.

Když nám přišla esemeska: "Splníme ti tvůj sen", byla jsem nejšťastnější dítě na světě. Hned jsem volala babičce a dědovi. Od té chvíle jsem se nemohla dočkat, kdy s rodiči pojedu do útulku. Já jsem vám to neřekla? Mým snem totiž bylo vyzkoušet si práci v kočičím útulku. Chtěla jsem vědět, jak to tam chodí.

Cesta do Bohumína trvala asi hodinu a já celou dobu myslela na ty opuštěné kočky, kterým by měl někdo pomoct. Když jsme dojeli, objevil se před námi bytový dům. Přivítala mě paní Kocurová, vedoucí. Hned v přízemí domu jsem se seznámila s kocourem Kájou a kočkou Briketou, byli moc roztomilí.

Pak jsme šly nahoru, kde byl útulek. Vypadal jako normální byt, kočky byly rozdělené do pokojů. Těžce nemocné byly v karanténě, v některých pokojích koťata, jinde kočky, mazlivé i bojácné. Nejdřív jsme je s paní Kocurovou nakrmily, měly jsme pár velkých konzerv jídla. Nejdřív dostala koťata, očividně jim moc chutnalo, a pak postupně všechny kočky ze všech pokojů. Dozvěděla jsem se, že útulek dostává ročně dotace od města Bohumín v hodnotě 30 000 Kč, ale měsíčně ho stojí například veterinární péče a ošetření 25 000 Kč. Bylo mi z toho smutno, v tu chvíli jsem chtěla pomoct každé opuštěné kočce na světě.

Po krmení jsme spolu čistily koťatům záchody. Mám doma dva kocoury, takže jsem věděla, jak na to. Měla jsem je vyčištěné hned. I když byly od toho našeho odlišné, měly i horní poklop a dvířka jako průchod. Potom jsem zametala a vytírala koťatům pokoj. Trvalo mi to asi půl hodiny. Nevěděla jsem, že to taky patří k práci v útulku, moc mě to nebavilo. Nakonec jsem kočce s oční vadou kapala kapky do očí. Bylo mi jí líto, hladila jsem ji a utěšovala. Líbilo se mi, kolik zajímavostí jsem se od majitelky útulku dozvěděla. Například že kocour Kája a taky sibiřská kočka, kteří bydlí v přízemí, jsou dárci krve a plazmy pro nemocné kočky. Nebo že Briketa, která má poraněnou páteř, protože ji srazilo auto, musí nosit plenku.

Když pro mě přijeli rodiče, nechtělo se mi domů. Nejradši bych tam zůstala nebo si alespoň jednu z mazlivých kočiček vzala domů. Děkuji moc redakci magazínu Rodina DNES, paní Kocurové i útulku Kočky Bohumín za splnění mého snu. *

Máš sen? Jsi žákem ZŠ nebo víceletého gymnázia a umíš napsat reportáž? Dej vědět, jaké povolání by sis chtěl vyzkoušet nebo co bys chtěl zažít, a my se ti to pokusíme splnit. Připoj kontakt na rodiče! Piš na: rodina@mfdnes.cz

Foto: ALEXANDR SATINSKÝ, MAFRA

O autorovi: AMÁLIE MYNÁŘOVÁ, 11 LET rodina@mfdnes.cz


Kočičí máma - Zvětąit
Velikost: 903 x 612 bodů - 280 kB

Kočičí máma - Zvětąit
Velikost: 865 x 1 171 bodů - 587 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad