Město Bohumín

3.1.2019 - Český zázrak

Zdroj: Forbes Česko
Ročník a číslo: 1
Strana: 108
Autor: Pavla Francová

SPOLEČNOST NAFIGATE PŘIŠLA S ČESKÝMI VĚDCI NA TO, JAK VYUŽÍT POUŽITÝ FRITOVACÍ OLEJ A UDĚLAT Z NĚJ BIOPLASTY. UNIKÁTNÍ OBJEV MŮŽE ZACHRÁNIT SVĚT PŘED MIKROPLASTY. TEĎ JDE DO DALŠÍ FÁZE: BOCHEMIE STAVÍ TOVÁRNU ZA STOVKY MILIONŮ A BRZY ZAČNE S PRŮMYSLOVOU VÝROBOU.

Jenom mávne na vrátného, ten s úsměvem kývne a hned otevírá vchod do areálu výzkumných ústavů Akademie věd i pro návštěvu. "To víte, už nás tady znají," prohodí Lenka Mynářová z Nafigate Corporation. Energická dáma, která rychle mluví a hodně se směje, se určitě nedá zapomenout. Ačkoli tady je jen zřídka, většinu času tráví na cestách po celém světě. Právě se vrátila z Malajsie, zítra odjíždí do Rakouska. Poslední rok se skoro nezastavila. Lenka Mynářová a Nafigate totiž mají něco, co chce celý svět (i když o tom někde třeba ještě ani nevědí). Spolu s českými vědci vyvinuli unikátní biotechnologii Hydal, která dokáže vyrábět bioplasty z použitého fritovacího oleje.

Lenka Mynářová rychle natáhne krok a svižně si to žene po asfaltce do mírného kopce k budově s označením Xb. Za chvíli jsme v laboratoři Mikrobiologického ústavu Akademie věd. "Tak to je ono," řekne hrdě. Ve dvou patrech jsou tady rozestavěná speciální zařízení - fermentory, ve kterých se odehrává část zázraku jménem Hydal. Ten je založený na využití přírodních bakterií, které jednoduše řečeno sežerou použitý olej. "Mají od přírody schopnost vytvořit si z něj biopolymer, který v sobě kumulují. Když jim dáme dostatek živin, v tomto případě tedy použitého oleje, jsou bakterie schopné množit se takřka neomezeně a produkovat další a další biopolymery," vysvětluje doktor Aleš Prell z Mikrobiologického ústavu AV, který se podílí na vývoji této technologie.

V přírodě v sobě bakterie kumulují biopolymery jako zásoby energie pro horší časy. Klíčový rozdíl oproti přírodnímu procesu je, že vědci přišli na to, jak bakterie olejem živit v průmyslovém měřítku a zároveň jak biopolymer z bakterií izolovat a získat díky tomu surovinu pro další zpracování.

Hydal tak řeší dva globální problémy současně: zužitkuje odpadní olej a vyrobí bioplasty, které se v přírodě posléze kompletně rozloží. Využití biopolymerů z této výroby se díky jejich vysoké kvalitě hodí například pro medicínu nebo kosmetiku, kde můžou nahradit nebezpečné mikroplasty.

Ty jsou jednou z největších ekologických hrozeb současnosti, protože se rozkládají velmi dlouho a zamořují postupně celý potravní řetězec. Nedávno dokonce vědci Vídeňské univerzity potvrdili, že se mikroplasty dostaly už i do lidského těla.

V případě Hydalu se odborníci shodují, že se jedná o revoluční technologii, která bude mít zásadní byznysový i ekologický přínos. "Jde o vizionářskou inovaci," píše ve své zprávě agentura Frost and Sullivan, která před třemi lety ocenila Hydal "technologickým Oscarem". Mimochodem, nikdo jiný v Česku tohle ocenění ještě nezískal.

Na začátku příběhu, z něhož by za pár let mohl být miliardový byznys, který zároveň pomůže planetě, byla jedna stránka A4. Na ní načrtla profesorka Ivana Márová z Vysokého učení technického v Brně, jak využít bakterie při zpracování oleje. Mynářová, která se dlouhodobě věnuje marketingu vědy a výzkumu, v tom okamžitě viděla nápad s globálním potenciálem. Před osmi lety tak Nafigate Corp. koupila od VUT patent a pustila se do klíčové fáze: převedení technologie z laboratoře do průmyslu.

"Co to znamená? Pro mě osm let života, práce od nevidím do nevidím, zastavený veškerý majetek. Radši se ani neptejte," směje se Mynářová. Vývoj Hydalu a jeho přerod k běžnému využití už spolkly stovky milionů korun, sama v něm má 20procentní podíl, a jak říká, investovala do něj všechny své peníze v řádu desítek milionů korun (Mynářová je majitelkou výzkumné agentury Datamar).

Nafigatu se podařilo získat i další investory, jako je třeba firma Tollerik, která zastupuje soukromé české investory a má 60procentní podíl. Důležitá byla i řada menších investorů. "Bez nich bychom tady už ale nebyli. Byla to klíčová pomoc. Občas to bylo ne o vlas, ale o nanovlákno," vzpomíná tahle energická dáma, která před lety stála u uvedení české technologie Nanospider od libereckého Elmarca na globální trh. Pro Hydal bylo zásadní zmíněné ocenění Frost and Sullivan, díky kterému začali brát český projekt ve světě vážně. Boj o přežití má Hydal nejspíš za sebou. Na podzim se dostal na trh první výrobek, ve kterém jsou místo běžných mikroplastů použity přírodní polymery, které vytvořily bakterie tím, že "snědly" fritovací olej. "Nestačí vědět, jak technologie funguje a mít celé know-how. Při jednáních s budoucími obchodními partnery je zásadní ukázat jim i skutečný produkt a vědět, jak na něj reaguje trh," říká Mynářová.

Ten český prý na kokosové peelingové sprchovací mléko, které stojí necelých 350 korun, reaguje skvěle. "Prodáváme třikrát více, než byl plán, a hlavně tento produkt otevírá dveře do nových distribučních kanálů. Mnoho lidí si uvědomuje, že v těchto produktech je budoucnost a že je dokážou odlišit od konkurence." I proto se už v Nafigate pracuje spolu s norským holdingem Orkla (patří k němu například Hamé a Vitana) na dalším výrobku - krému s UV filtrem. Ten se má začít - v testovací sérii - prodávat na jaře. To víte, abychom stihli letní sezonu," pokyvuje Mynářová.

Letos navíc přichází zásadní zlom: Hydal se z testovacích laboratoří a zkušební výroby posune k průmyslové produkci. Bohumínská společnost Bochemie koupila (částku firmy nechtějí zveřejnit) od Nafigatu licenci na stavbu prvního závodu na výrobu bioplastů. Letos by se měla nová fabrika, do níž Bochemie investuje přes 350 milionů korun, začít stavět a příští rok se rozjede produkce. Do konce příštího roku by měli v Bohumíně pomocí technologie Hydal vyrobit asi tisíc tun bioplastů.

"Naše výrobní kapacita bude převážně určena pro aplikace s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například kosmetika nebo medicína," říká předseda představenstva Bochemie Miloslav Vodička s tím, že firma bude zároveň hledat i další využití. Mikročástice získané z biopolymeru se například mohou přidávat i do zubních past. Další velkou aplikační oblastí jsou deodoranty a šampony. Potenciál má Hydal ale i v zemědělství - obrovská poptávka je po PHA například pro řízené uvolňování hnojiv. "Podle amerických expertů je to jeden milion tun PHA, takže náš konečný trh je obrovský," dodává Mynářová.

Použitý olej pro další zpracování bude Bochemie získávat od českých dodavatelů, ročně bude potřebovat okolo 1,7 tisíce tun olejů. Motivace pro stamilionovou investici je zřejmá: získat náskok před konkurencí. Obdobné řešení, které by zpracovávalo použité oleje, totiž zatím průmyslově dostupné není. "Jedná se o technologii nejen ekologickou, ale i ekonomicky atraktivní," říká Vodička. Přepálený olej se dnes zčásti využívá pro výrobu biodieselu, ale ta je nákladná a využití této druhotné suroviny není vysoké. Bochemie získala i licenci na další prodej technologie Hydal ve světě. Na jednáních se zahraničními zájemci se ale podílí dál i Nafigate, který zůstává vlastníkem technologie. "Komunikujeme s dalšími českými i zahraničními zájemci. Potenciál pro Hydal je globální a továrny by měly stát tam, kde je surovina a poptávka," říká Mynářová. Jinými slovy: největší nabídka olejů je tam, kde se jí hodně smaženého jídla, tedy zejména v Číně, dalších asijských zemích a také v USA. Už běží jednání o vstupu na čínský, japonský i malajsijský trh. "Nejdál jsme se zatím dostali v Singapuru a v únoru se vracíme na pokračování jednání do Malajsie," říká Mynářová.

Původním vzděláním a povoláním socioložka ví, že dosáhnout globálního úspěchu bude ještě náročné. A ačkoli, jak říká, jediná jistota je, že se každý den objeví nějaký nový problém, nevzdává to. "Už jsme se proboxovali mezi výzkumnou světovou elitu a patříme mezi vzorové příklady cirkulární ekonomiky, ale je před námi ještě spousta práce," říká Mynářová. Jedna věc jí ale přitom dělá velkou radost: "Máme tým zkušených vědců a mladých kolegů. Našim klíčovým vědcům ještě nebylo ani 30 let. Jsem přesvědčená, že nové technologie by měli vyvíjet mladí lidé."

PODOBNÉ ŘEŠENÍ JEŠTĚ NA TRHU NENÍ. JEDNÁ SE O TECHNOLOGII NEJEN EKOLOGICKOU, ALE I EKONOMICKY ATRAKTIVNÍ.



    Městský úřad