Legenda přerovské Viktorky se loučila s mateřským klubem. Ani deštivé počasí nepokazilo exhibiční duel na počest Ondřeje Václavíčka, dlouholetého kapitána 1. FC Viktorie Přerov. Bývalá opora týmu se přestěhovala na sever Moravy kvůli zaměstnání a v sobotu tak odehrála poslední zápas ve svém nejoblíbenějším dresu.

"Rozhodl jsem se s rodinou odejít do Ostravy za prací. Trénoval jsem teď měsíc s Petřkovicemi, jsem rád, že mi umožnily někde se připravovat. Teď už jsem se domluvil s Bohumínem na pokračování v kariéře," prozradil důrazný defenzivní fotbalista.

Ondřej Václavíček tak v přátelském utkání naposledy oblékl dres Viktorky, v prvním poločase nastoupil za současný divizní kádr Přerova, ve druhé půli pak za výběr složený ze svých kamarádů a bývalých spoluhráčů. Diváci tleskali vtipným momentům i pěkným brankám. Skóre symbolicky na konečných 9:9 uzavřel malý Ondrášek, Václavíčkův syn a velký fanda přerovského hokeje.

"Díky klubu, který mi umožnil se důstojně rozloučit. Samozřejmě děkuji klukům, že se tady ukázali, přišlo i pár diváků, takže perfektní. Jen to počasí mohlo být trošku lepší," usmíval se hlavní aktér sobotního duelu.

Ondřej Václavíček letos oslaví 33. narozeniny. Za A-tým Přerova kopal už v 16 letech, Poté odešel přes Kozlovice do Hulína, kde si rok a půl zahrál třetí ligu. Do Přerova se ale ve 24 letech vrátil, aby pomohl zachránit divizi. A nebylo to zdaleka naposledy, co svůj tým nenechal na holičkách.

"Je to ikona klubu. Dokázal vždy stmelit celou kabinu, seřvat kluky, ale i pomoct mladým začlenit se do týmu. I z pozice předsedy musím říct, že pro klub znamenal hodně. Byly doby, kdy jsme na tom nebyli dobře – ať už pád z divize nebo špatná ekonomická situace. Ondra neutekl, zůstal, za to si jej musíme jen vážit. Měli bychom chtít vychovávat takové hráče, kteří by byli takovými patrioty," řekl na Václavíčkovu adresu předseda Viktorky Břetislav Holouš.

---

Řekli o Ondřeji Václavíčkovi

"Už od žáků to byl bojovník. Dokázal mančaft nabudit vždy, když se nedařilo. Ani v těch nejtěžších situacích se k nám neotočil zády, zůstal tady a týmu pomohl z nejhoršího. Třeba když jsme se z kraje naposledy zase dostali do divize. Přerov mu za hodně vděčí. Já jako jeho kamarád můžu říct, že jsem rád, že jsem ho poznal jako člověka, a mohl s ním tady působit." Vít Koplík, hráč 1. FC Viktorie Přerov

"Pamatuji si jej od žákovských let, trénoval jsem jej i v dorosteneckém věku, kdy jsme se snažili postoupit do celostátní ligy. Měli jsme k tomu hodně blízko. Ondra byl už tehdy poctivým hráčem a oporou. Měl jsem později možnost trénovat jej i v mužích. Nikdy jsem netrénoval tak poctivého hráče. Nenáviděl prohry, vždy šel ostatním příkladem." Richard Švehlík, dlouholetý trenér 1. FC Viktorie Přerov

"Podařilo se nám spolu si za Přerov i zahrát. Většinou jsme ale nastupovali proti sobě. Bratrská rivalita tam musí být, ale jak jde o fotbal, tak jde stranou. Proti němu nechcete hrát, je to nepříjemný soupeř. V Přerově je to lídr, respektují jej tady, udělal toho tady pro fotbal dost." Martin Václavíček, FC Beňov, bratr