Dotaz 

Se zájmem a potěšením jsem si přečetla informaci o výsadbě nových stromů a keřů, tentokrát na Faji. Stromy mají vylepšit nepříznivou situaci se špatným vzduchem a polétavým prachem. Na splnění tohoto úkolu ale potřebují zelené barvivo chlorofyl, který se nachází především v listí nebo jehličí, aby proběhla fotosyntéza. Vzhledem k tomu, že k smogovým situacím dochází především od konce října do března, kdy jsou listnaté stromy bez listí, a tak bez chlorofylu, mne překvapuje, že se nevysazují také jehličnaté stromy. Lesy v Bohumíně budou, ale v období, kdy je nejhorší vzduch, nám ale bez listí nepomohou. Proč se nedává přednost jehličnatým stromům?

Odpověď 

Nalezením nejvhodnějších druhů pro výsadbu izolační zeleně jsme se zabývali už při projektové přípravě izolační zeleně. Vycházeli jsme při tom ze schopností dřevin (větví a listů) zachycovat velké množství prachových částic  a jiných pevných nečistot z ovzduší. Obzvlášť silný filtrační účinek mají listy (asimilační orgány) s drsným, ochmýřeným nebo dokonce lepkavým povrchem. Listnaté stromy zachytí v celoročním souhrnném objemu více nečistot než jehličnaté stromy. Svou roli hraje i prostorové uspořádání jednotlivých dřevin.  

Z hlediska zachycování toxických chemických látek z ovzduší jsou listnaté dřeviny také mnohem vhodnější. Každoročně totiž své listy (asimilační orgány) obnovují a nejsou tak citlivé jako jehličnaté a stálezelené dřeviny. Mnohem lépe tak splňují požadavky na zachycování škodlivin ze vzduchu a také se jim v našich podmínkách lépe daří než jehličnanům. U těch máme velmi omezený výběr z odolných druhů, většina jehličnatých druhů exhalace přímo nesnáší. Vybrané odolnější jehličnany sázíme spíše v hustěji obydlených částech města a jenom jako doplňkové dřeviny. Druhová skladba vysazovaných stromů v areálu Faja vychází z biogeografického členění krajiny a odpovídá potenciální přirozené vegetaci. Podmínkou přidělení dotace na výsadbu izolační zeleně bylo, že pro výsadbu budou využity právě takové druhy dřevin, které mají velmi velkou schopnost zachycování nečistot za celý rok a že tyto dřeviny budou schopny v dané lokalitě růst.
Areál Faja má jako i další místa v Bohumíně velmi vysokou hladinu spodní vody a místy je problém s podmáčením. Většina jehličnatých dřevin, kromě tisovce, který je ovšem opadavý, podmáčení také nesnáší. Ze všech těchto důvodů se vysazovaly listnaté dřeviny.

Ľubica Jaroňová
odbor životního prostředí a služeb
Městský úřad Bohumín

Foto popis: V areálu Faja vysázeli zahradníci dvě stě nových stromů a na šest stovek keřů za 1,5 milionu korun. Devadesát procent nákladů uhradí dotace z Evropské unie i státního rozpočtu.

Foto autor: Lucie Balcarová