1. V BOHUMÍNĚ ROZŠIŘUJÍ SKLÁDKU ZA 32 MILIONŮ KORUN

SKLÁDKA A JEJÍ REKULTIVACE A ROZŠÍŘENÍ

Městská skládka v Bohumíně se nachází na hranici Bohumína a Rychvaldu a funguje od roku 1993, v rozšířené podobě pak od roku 1996, kdy vznikala takzvaná první a druhá etapa. Rozloha první i druhé etapy je 2,9 hektaru a kapacita je už téměř naplněna až po okraj. Odhadem kapacitu skládky vyčerpáme zhruba do dvou až tří let.

V předstihu proto městská společnost BM servis, a. s., která skládku provozuje, staví její poslední, 3. etapu. Realizace stojí přes 32 milionů korun. Třetí etapa místní skládky zabere 1,2 hektarů a její kapacita bude pro 270 tisíc tun odpadu. Odpad sem bude moci směřovat až do roku 2024 až 2026.

Letos proběhla rekultivace a odplynění 1. a 2. etapy skládky a přemístění stávajícího zázemí skládky. V příštím roce dojde k výstavbě 3. etapy skládky. Celkem jsou náklady na rekultivaci prvních dvou etap a výstavbu nové třetí etapy téměř 67 milionů korun.

Na bohumínskou skládku se ročně sveze v průměru 15 tisíc tun komunálního a jiného odpadu mimo nebezpečných složek. Za 18 let její existence tak jde o 270 tisíc tun odpadků, které stihly domácnosti a firmy ve městě vyprodukovat.

V ceně za odpad jsou kromě jeho svozu a odkládání na městskou skládku započítány také náklady provozování sběrných dvorů (stacionárního i mobilního), sběr nebezpečných odpadů a částečně také na separaci odpadu. Separaci však město navíc dotuje ze svého rozpočtu a v roce 2008 do ní vložilo například 2,4 milionu korun.

STATISTIKY, SEPARACE, SBĚRNÉ DVORY

Ročně lidé v Bohumíně vyprodukují téměř 15 tisíc tun odpadu, který končí na městské skládce. Množství vyprodukovaného odpadu, uloženého na skládku kolísá, například v roce 2004 v Bohumíně uložili na skládku přes 15 tisíc tun odpadu, v roce 2006 13,8 tisíce tun odpadu, v roce 2007 pak 14,3 tisíce tun odpadu a v roce 2008 to bylo asi 15,5 tisíce tun odpadu.

V Bohumíně už 16 let funguje separace odpadu. Na separovaný sběr existuje v Bohumíně 99 kompletních stanovišť (papír, plasty, bílé sklo, barevné sklo). Nádob na třídění papíru, plastů a barevného i bílého skla je v Bohumíně zhruba 450. Do kontejnerů určených k recyklaci papíru mohou lidé vhazovat také kartónové obaly například od mléka nebo džusů. Ročně má město na separaci odpadu vyčleněno více než 3 miliony korun. Každý rok vytřídí Bohumínští téměř 600 tun odpadu (2006 – 579 tun, 2007 – 566 tun, 2008 – 580 tun).

Město od začátku letošního roku zrušilo také velkokapacitní kontejnery, kam lidé vhazovali nevytříděný odpad. Pět stanovišť velkokapacitních kontejnerů zůstalo jen na hřbitovech. Náhradou za zrušené kontejnery jsou sběrné dvory, centrální dvůr na Koperníkově ulici v Novém Bohumíně a mobilní sběrný dvůr, který pravidelně putuje a míří do všech částí města. Ty se těší stále větší oblibě.

„Přestože jsme měli obavy z postupného rušení velkokapacitních kontejnerů, které s rozšiřováním činnosti sběrného dvora souvisí, jsme příjemně překvapeni. Nenarůstají černé skládky a na jejich původních stanovištích je čisto. Největším přínosem je to, že ve sběrném dvoře je odpad tříděn a šetříme tak naši městskou skládku. Ukazuje se tedy, že sběrný dvůr byl dobrým krokem a občanům děkuji, že to pochopili a využívají jej,“ starosta Bohumína Petr Vícha.

Stabilní sběrný dvůr funguje v Bohumíně už třetím rokem a navštěvuje jej stále více lidí. Město stojí jeho provoz ročně 2 miliony korun. V roce 2008 jej navštívilo téměř 10 tisíc lidí. V roce 2008 navíc přibyla ke stabilnímu sběrnému dvoru také jeho mobilní forma, která putuje po městských částech. V loňském roce přinesli lidé z městských částí do mobilního sběrného dvora 231 tun odpadu, město stál jeho provoz 580 tisíc korun. Mobilní sběrný dvůr se dvakrát ročně objevuje na devíti místech v Bohumíně. Ve městě navíc ještě funguje i pojízdná sběrna nebezpečných odpadů, která čtyřikrát ročně vyráží do ulic Bohumína. Její provoz stojí město necelých 100 tisíc korun. Vloni jejich služeb využilo 187 lidí. Sběrna odvezla v roce 2008 2 410 kg starých pneumatik, 620 kg starých barev, 880 kg starých ledniček a 1 300 kg drobného elektroodpadu. Lidé do ní odložili také 264 kg autobaterií a 520 kg motorových olejů.

Pro občany při separaci odpadu žádné omezení kvůli hospodářské krizi nenastalo. Projevují se ale problémy s odbytem vytříděného skla, papíru a plastů, zisk je totiž minimální a je znatelný citelný pokles výkupových cen. Pro město je však stále výhodnější prodávat vytříděný odpad za nižší cenu a papír odevzdávat zpracovatelům zdarma, než kdyby se odpad vozil na skládku, kde se za něj platí skládkovné.

CENA ZA ODVOZ ODPADU

V Bohumíně se odpad neplatí za osobu, ale za četnost vývozu. Při vybírání tohoto poplatku nevycházíme z evidence obyvatel, ale z četnosti odvozu a velikosti odpadové nádoby. Díky tomu, že jsme využili možnosti, kterou nám dává současný zákon, a zvolili odlišný způsob platby za odvoz odpadu, nemáme v Bohumíně problémy s dlužníky za odvoz odpadů. Za odvoz odpadu nám lidé v současné době jen zhruba 200 tisíc korun.

V roce 2010 zaplatí Bohumíňáci za odvoz odpadu o dvě až tři procenta více než letos. V průměru si ročně připlatí o necelou padesátikorunu. Odvoz popelnice o objemu 110 l s četností vývozu 1x14 dnů přijde ročně 1 482 korun (rok 2009 - 1 430 korun). Za malý sídlištní kontejner o objemu 1 100 litrů s četností 1x14 dnů to je roční částka 7 904 korun (rok 2009 - 7 696 korun). Cena za tyto kontejnery se pak rozpočítá mezi několik desítek domácností v bytových domech. Fyzická osoba, bydlící samostatně v rodinném domku, může v příštím roce uplatnit vyšší slevu. Radní ji pro rok 2010 navýšili na 600 korun (rok 2009 – 550 Kč) ročně u popelnice o objemu 110 litrů při četnosti svozu jednou za 14 dnů. Slevu využívalo v letošním roce 174 lidí.

EKOLOGICKÝ KALENDÁŘ

Město navíc vydává každý rok přes 9 tisíc ekologických kalendářů, kde jsou veškeré informace o cenách, svozu i nakládání s komunálními odpady. Všechny domácnosti jej už dvanáctým rokem dostávají zdarma. Letošním motivem kalendáře je příroda v bohumínských meandrech řeky Odry, které se táhnou několika částmi města v osmikilometrovém úseku od Starého Bohumína až po Kopytov. Kalendář vyšel v nákladu 9 400 kusů a Bohumíňáci jej od města dostanou pod stromeček, v jejich schránkách se objenejpozději do konce letošního roku.

Kromě tradičního přehledu jmen a státních svátků lidé v kalendáři najdou řadu informací spojených s nakládání odpady ve městě. „Náš ekologický kalendář je tímto specifický. Občané v něm najdou informace jak s komunálním odpadem nakládat, kdy je v provozu stabilní sběrný dvůr a kde najdou dvůr mobilní. Nechybí rovněž termíny svozu nebezpečného odpadu, elektrozařízení a drobného železného šrotu pojízdnou sběrnou nebo přehled cen za svoz odpadu v daném roce,“ říká Šárka Plutová z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice. Město v kalendáři zveřejňuje rovněž přehled nejvýznamnějších kulturních, sportovních a společenských akcí v daném měsíci.

V roce 2010 se ekologický kalendář postará také o osvětu. Na jeho stránkách lidé najdou zajímavosti spojené s bohumínskou přírodou. „Každý rok nacházíme pro kalendář jiné téma a tentokrát padla volba na meandry řeky Odry,“ říká Šárka Plutová. Lidé se tak dozvědí málo známé zajímavosti, například že na Odře v Bohumíně zimují labutě nebo že zatímco v meandrech Odry poklesl počet zajíců polních, v Rafinérském lesíku nedaleko od centra města se jejich počet překvapivě zvýšil. Informacemi a fotografiemi do kalendáře přispěli místní fotografové a milovníci přírody.

2. VÝSTAVBA TEPLOVODU V BOHUMÍNĚ ZA 500 MILIONŮ JE VE DRUHÉ POLOVINĚ

Projekt Centrální zásobování teplem spočívá v dodávce tepla z Elektrárny Dětmarovice do Bohumína, v první řadě pro městské domy a byty, v další pak pro školská i kulturní zařízení i další objekty příspěvkových organizací města. Na teplovod však budou napojeny i objekty jiných vlastníků, zejména stavebních bytových družstev. Jedná se o spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Výhodou projektu je skutečnost, že vybraný dodavatel Skupina ČEZ, a. s., Elektrárna Dětmarovice na sebe bere veškerá rizika spojená projektovou přípravou, financováním projektu, provozováním vybudovaného zařízení a zajištěním dodávek tepla pro město Bohumín po dobu 20 let. Město má zajištěnu dodávku tepla za stabilní cenu, která může být upravována pouze za předem daných podmínek. Vlastní výstavba si vyžádá zhruba 500 milionů korun a bude hotova do konce roku 2011. První dodávky tepla do Bohumína budou zahájeny na podzim roku 2010. Náklady na výstavbu teplovodu hradí Skupina ČEZ.

Centrální zásobování teplem v Bohumíně má dohromady pět etap. V současné době probíhá již třetí etapa. Stavba teplovodu dorazila od elektrárny letos v červnu do centra Bohumína, kde teď probíhá stavba hlavního tepelného okruhu. „Nechceme, abychom měli najednou rozkopané celé město. Při výstavbě teplovodu nám proto ČEZ platí za zábor pozemků, abychom minimalizovali dobu, kdy bude město kvůli stavbě teplovodu rozkopané. Snažili jsme se o to, abychom zkorigovali případnou kolizi městských investic s trasou centrálního zásobování teplem. Centrální zásobování teplem, které v Bohumíně díky teplovodu z Dětmarovic vzniká, přinese jeho obyvatelům minimálně pětinovou úsporu za vytápění a teplou vodu,“ řekl místostarosta Bohumína Josef Plášil.

Do země v městských ulicích uloží pracovníci dodavatelské firmy Tenza 14,3 kilometru potrubí. Deset kilometrů páteřního rozvodu bude zásobovat centrum Bohumína a 4,3 kilometru potrubí rozvede teplo v Bohumíně-Záblatí.

Zbylé dvě etapy - vybudování další větve horkovodu (jižní) a předělávky městských domovních kotelen budou pokračovat v roce 2010. Převážná většina městských objektů se v průběhu července a září 2010 bude napojovat na teplovod tak, aby byla připravena na topnou sezónu, pouze 9 objektů města bude na teplo z horkovodu přepojeno v roce 2011.

„Po praktické stránce vše běží, jak má, jsme ve druhé polovině výstavby. Příští rok na podzim se Bohumínští dočkají nižších nákladů na teplo. Jedná se ale o obrovský a složitý projekt, a tak život pochopitelně přinesl některé změny, o jejich řešení jsme nyní dlouho jednali. Šlo o možnosti napojení dalších objektů, řešení plateb při postupném náběhu dodávek a nutné reakce na legislativní změny od doby schválení. Připravujeme dodatek koncesní smlouvy, a to je ve srovnání s běžnými zakázkami komplikovanější proces, ke kterému se vyjadřuje i ministerstvo,“ řekl starosta Bohumína Petr Vícha.

Koncesní smlouva je tedy uzavřena na dodávku a odběr tepelné energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody do objektů města na dobu 20 let při objemu odebraného tepla ve výši 150 000 GJ za rok.

V současné době vlastníme dohromady 40 domovních a blokových plynových kotelen, ze kterých dodává tepelnou energii do městských obytných i nebytových objektů. Tyto tepelné zdroje byly vybudovány většinou v letech 1994 – 1996. V nejbližších letech bychom museli investovat nemalé finanční prostředky ze svého rozpočtu do jejich obnovy. Díky projektu PPP zajistíme dlouhodobou, kvalitní a cenově přijatelnou dodávku tepla do městských objektů bez našich vlastních investic. My tak ušetříme peníze na obnovu zastaralých tepelných zdrojů, nájemci městských bytů a nebytových prostor zase budou platit méně za teplo než dosud a firma má zajištěny dlouhodobé dodávky tepla a návratnost investice.

„Jsme jedním z prvních měst, které se tímto způsobem rozhodlo vybrat nového dodavatele tepla. Nejedná se ale o typický projekt PPP, protože ten znamená postav, provozuj a předej, kdežto v našem případě koncesionář zařízení postaví a my zaručujeme dlouhodobý odběr s možností dalšího prodloužení. Ale právníci z ministerstev i ČEZU možná z opatrnosti doporučili využití koncesního zákona. Myslím, že nemusíme být vždy průkopníky a že to v nyní v praxi přináší i určité potíže. Život totiž přináší potřebu drobných změn, jako například další připojení objektů, jiné technické řešení a u koncesního zákona jsou tyto změny obtížnější,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha. Výběr dodavatele tepla formou koncesního řízení je pro Bohumín výhodný, protože investice potřebné na vybudování teplovodu jsou na straně koncesionáře, v případě Bohumína tedy Skupiny ČEZ, a nezatíží tak městský rozpočet. Pro město bylo prioritou zajistit v době, kdy pomalu končí životnost našich stávajících kotelen, kvalitní dodávky tepla za co nejnižší cenu. Přestože investice bude v době své výstavby obtěžující, na konci procesu se nájemníci mohou těšit na výrazné úspory v cenách tepla.

Financování investic formou PPP je pro město Bohumín něčím novým. Momentálně o dalších projektech neuvažuje, použitá metoda je velmi administrativně náročná a vyplatí se opravdu jen u velkých projektů. Město si ale přínosy pečlivě vyhodnotí a do budoucna zváží, zda by nemohlo také u jiných projektů uplatnit podobný postup.

3. V BOHUMÍNSKÉ NEMOCNICI ZMODERNIZOVALI PAVILON INTERNY A GERIATRIE ZA 12 MILIONŮ KORUN

Za posledních 5 let se investovalo do rekonstrukce nemocnice téměř 140 milionů korun.

Rok 2005 – investice za 36 milionů, z nich 30 milionů platilo město, 6 milionů nemocnice z vlastních zdrojů. Nejvýznamnější investiční akcí byla generální rekonstrukce stravovacího provozu nemocnice za 28 milionů korun.

Rok 2006 – investice za 20 milionů, z toho přes 9 milionů financovalo město Bohumín. Zrealizovala se například generální rekonstrukce vrátnice a úprava vjezdu a vstupu do nemocnice za 3,5 milionu korun.

Rok 2007 – investice za 33 milionů korun, z toho město uhradilo téměř 15 milionů. Největší investicí byla modernizace chirurgických operačních sálů. Ta stála 17 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví na ni přispělo dotací ve výši 11 milionů.

Rok 2008 - investice za 35 milionů korun. Rozsáhlá rekonstrukce interny za téměř 20 milionů korun. Deset milionů uhradilo město ze svého rozpočtu, 9,5 milionu korun pokryla státní dotace z ministerstva zdravotnictví. Rekonstrukce změnila dosavadní dispozice interny. Kvůli komfortu pacientů se snížila kapacita z 55 na 50 lůžek. Pokoje jsou teď maximálně třílůžkové a každý z nich má nově vlastní sociální zázemí. Oddělení dostalo také svůj vlastní výtah, který bude sloužit pro celý pětipodlažní pavilon a doplní tak v budově jediný výtah, který už kapacitně nestačil. Interna po modernizaci odpovídá současným požadavkům na poskytování zdravotní péče.

Rok 2009 – Rekonstrukce pavilonu B s internou a geriatrií za celkem 12,2 milionu korun, 5 milionů korun z této částky však městu pomohla uhradit získaná státní dotace. Rekonstrukce zahrnovala zateplení čelní části, opravu balkónů, vznik požárního schodiště. Přibyl také nový evakuační výtah a nová jsou i sociální zařízení pro pacienty a personál. Celé schodiště uvnitř budovy dostalo nový povrch i bezbariérový vstup ze zadní části pavilonu. Uvnitř budovy došlo také k rekonstrukci laboratoří a pracoviště rentgenu.

„S modernizací naší městské nemocnice budeme pokračovat i v budoucnosti. V posledních letech investujeme z rozpočtu města desítky miliony korun do modernizace nemocnice. V loňském roce prošla opravou interna za téměř 20 milionů korun, předloni to byly operační chirurgické sály za 17 milionů a díky této rekonstrukci teď máme v Bohumíně jedny z nejmodernějších lůžkových zařízení v celém karvinském okrese. V roce 2007 jsme zase vložili prostředky do vybudování nového vstupu do celého nemocničního areálu,“ řekla místostarostka Bohumína Věra Palková.

4. ROZPOČET BOHUMÍNA V ROCE 2010 KRIZE NEROZHÁZÍ, BUDE VYROVNANÝ

I přes ekonomickou krizi a pokles daní budou v Bohumíně hospodařit s vyrovnaným rozpočtem ve výši 640 milionů korun. Více než 80 milionů z této částky v Bohumíně proinvestují. Nejvíce peněz půjde do rozvoje města a do bydlení. Rezerva města, která hraje důležitou roli při získání dotací, přitom počítá s 9,2 miliony korun.

„Už při tvorbě rozpočtu na rok 2009 jsme byli opatrní a nezvyšovali jsme daňové příjmy a naopak je snížili o 30 milionů korun. Učinili jsme i další úsporná opatření a zastropovali jsme jednotlivé výdaje na úroveň roku 2008. Přesto jsme si mohli dovolit vložit letos 140 milionů do investic a to díky přebytku hospodaření z minulých let a díky úspěšnosti v získávání dotací. V rozpočtu pro rok 2010 jsme stejně jako v letošním roce snížili daňové příjmy o 30 milionů korun oproti roku 2008. I přes tato opatření, kdy nám v městské pokladně bude chybět několik desítek milionů korun z daní, je náš rozpočet pro rok 2010 vyrovnaný,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Krize a snížení daňových příjmů však financování důležitých oblastí a činností města neohrozí. „Šetřit rozhodně nebudeme v oblasti školství, bydlení, údržby komunikací a zeleně či v podpoře sportu a kultury. Do těchto oblastí budeme vkládat stejné finanční prostředky jako dosud. Nemůžeme se ale tvářit, že se nás ekonomická krize netýká, když víme, že peněz na investice bude méně. Zatím jsme do rozpočtu zařadili potřebné investice, které rozhodně nejsou ohroženy a ty, které mohou počkat, jsou zatím tzv. pod čarou. Za současných podmínek se proto zatím například nebudeme pouštět do nákladné rekonstrukce Národního domu ve Starém Bohumíně nebo do výstavby sportovní haly. To jsou projekty, které mohou počkat,“ sdělil Vícha.

Z velkých investičních akcí počítají v Bohumíně v roce 2010 s dofinancováním přeměny zpustlého Rafinérského lesíka za Slunečnicí na sportovně-rekreační lesopark, jejíž celkové náklady jsou 17,5 milionU korun. Městu však na ni finančně přispívají hned dvě bohumínské společnosti – ŽDB Group a Bonatrans Group a to celkem 12 miliony korun. Stavět se začne i dětské dopravní hřiště v Hobbyparku v parku Petra Bezruče a také obousměrná cyklostezka v samotném centru Bohumína. V oblasti školství počítají v Bohumíně s modernizací školních hřišť. Na opravy a investice bytového fondu je přitom z rozpočtu města vyčleněno přes 63 milionů korun.

„Očekáváme, že budeme opět úspěšní v získání dotací a že možná příjmy z daní budou vyšší. Proto přemýšlíme o úvěru ve výši 15 milionů korun na dofinancování investic, na které jsme získali dotaci. Jde o opravu domů na Mírové ulici za 23 milionů korun. Z vlastních zdrojů jsme schopni uhradit 15,3 milionu korun a na zbylou část 7,7 milionu korun bychom si vzali úvěr. Část tohoto úvěru bychom pak splatili v roce 2011 právě přidělenou dotací. Se sedmimilionovým úvěrem počítáme i při rekonstrukci domu v Partyzánské ulici v Pudlově. Předpokládáme, že se rozpočet a investice budou v průběhu roku zvyšovat a dojde k jeho postupných úpravám,“ uvedla vedoucí finančního odboru bohumínské radnice Jana Masná.

Rozpočet Bohumína se postupně zvyšuje. Zatímco například v roce 2000 zastupitelé schválili jeho výši v objemu 381 milionů korun, v roce 2002 byl rozpočet přibližně 450 milionů korun a v roce 2006 a 2007 to bylo téměř 600 milionů korun. V roce 2008 a 2009 už byl rozpočet Bohumína vyšší než 600 milionů korun.

Se zvyšujícím se rozpočtem se od roku 2002 neuvěřitelně zvyšuje i výše městských investic. Zatímco v roce 2002 investovalo město 63,8 milionů korun, v roce 2003 to bylo už 114, v letech 2004 a 2005 šlo do městských investic po 140 milionů korun. A v roce 2006 to byla ještě vyšší částka a to bylo 181 milionů korun, což je za posledních 11 let absolutně rekordní částka.

INVESTICE ROKU 2010

Dokončí proměnu zpustlého Rafinérského lesíku v rekreační areál

Zputstlý Rafinérský lesík o rozloze přes 5 hektarů, který se nachází za bývalým hotelovým domem, dnes Slunečnicí v centru Bohumína, prochází komplexní regenerací za 17,5 milionu korun. Dokončena bude v květnu roku 2010. Společné místo k odpočinku zde najdou rodiče s dětmi, sportovci i pejskaři.

V lesíku vzniká lesopark s cyklistickými stezkami, běžeckými trasami, výběhem pro psy, dvěma dětskými hřiště, posezeními, pítky či vyhlídkovými věžmi. Na proměnu lesíka však městu finančně přispějí hned dvě bohumínské společnosti – ŽDB Group a. s. a Bonatrans Group, a. s. a to celkem 12 miliony korun.

Vyrůstají v něm dvě dětská hřiště, jedno pro menší děti a druhé pro větší děti. V jejich blízkosti bude také odpočívadlo s pítkem. Další dvě pítka vzniknou také u obou dětských hřišť. Pro děti přibude v lesíku mnoho zajímavých atrakcí jako třeba devítimetrová dřevěná vyhlídková věž nebo visutý most a místa pro lezení. Nebudou však chybět ani běžecké trasy s místy pro cvičení, cyklotrasa a promenádní pěšinky a loučky. Součástí bude i oplocený volný výběh pro psy.

Pro děti vyroste v Hobbyparku dopravní hřiště

Nové dětské dopravní hřiště za několik milionů korun vznikne příští rok v areálu Hobbyparku v Bohumíně. Vedle dětských atrakcí tak o pár desítek metrů dále vyrostou i dopravní „atrakce“. Děti si budou tak moci vyzkoušet simulaci buď jako chodci, anebo jako řidiči různé dopravní situace.

V areálu se postaví světelná křižovatka, kruhový objezd i železniční přejezd. Nebude chybět plocha pro jízdu zručnosti či zpomalovací retardéry a chodníky pro chodce. Na nových zpevněných plochách přibude i veřejné osvětlení. Dohromady se úprava dotkne 1 052 metrů čtverečních, vznikne 962 metrů čtverečních vozovky a 90 metrů čtverečních chodníku. Děti se budou učit na dopravním hřišti učit základním pravidlům silničního provozu.

Součástí výstavby nového dopravního hřiště bude také oprava stávajícího pódia, kde vznikne sklad bicyklů a koloběžek a odrážedel i dopravních značek, které bude možné na zimu a při pořádání různých akcí demontovat. V přilehlé budově k pódiu se počítá se zázemím pro vyučujícího. Rekonstrukcí tří místností vznikne učebna s dataprojektorem a kancelář.

S výstavbou hřiště se začne příští rok v březnu a v červenci by už mělo nové hřiště začít sloužit dětem. Město je připraveno podat také žádost o dotaci na výstavbu dopravního hřiště pro děti.

Další dva školní dvory čeká modernizace

Využít školní dvory pro sport, výuku i relaxaci hodlají postupně v Bohumíně. První vlaštovkou se vloni stala Základní škola na třídě Dr. E. Beneše, kde na minimální ploše, kterou měla škola k dispozici, vykouzlili architekti a po nich stavaři zajímavý víceúčelový plácek. Z dosud nevyužívaného školního dvora se díky rekonstrukci za 2,7 milionu korun stalo místo pro odpočinek, volnočasové aktivity i vyučování pod širým nebem. Na jeho proměnu získalo město milionovou státní dotaci. Na štítu školy jsou nově barevné sluneční hodiny, basketbalový koš a dvůr má i novou pergolu. Pilotní projekt odstartoval práci postupnou modernizaci školních dvorů v Bohumíně.

Letos v Bohumíně zmodernizovali hned dva další školní dvory a to v základní škole v Pudlově a na ulici Čs. armády v centru Bohumína za 9 milionů korun. Městu se však podařilo získat dotaci ve výši 8 milionů korun. Děti na zmodernizovaném dvoře teď mohou využívat pergolu pro výuku, pingpongové stoly, venkovní šachovnici, kuželky, skákací panáky, přístřešek pro kola či miniarboretum. Na dvoře je kromě výuky možné i obědvat. Školní dvůr v Pudlově má po modernizaci opravený skleník, kde může probíhat výuka některých hodin přírodovědných předmětů, v suterénu školy vznikly dílny pro praktickou výuku a venku vznikl nový altán pro vyučování pod širým nebem.

„Školní vzdělávací programy podporují a doporučují doplnit klasické hodiny výukou venku a děti to vítají. Školní dvory proto budeme doplňovat a rozšiřovat vybavením s možností výuky pod širým nebem. Budou zde výuková hnízda, sportovní koutky, například s basketbalovým košem, pergola k posezení o přestávkách. Odpoledne budou dvory využívat družiny. Součástí rekonstrukcí jsou také sportovní hřiště, kde bude probíhat výuka tělesné výchovy. Projekty jsme pojali komplexně jako modernizaci výuky,“ uvedla místostarostka Bohumína Věra Palková .

V roce 2010 se chce město pustit do modernizace dalších dvou školních dvorů a to u základní školy ve Skřečoni a u Masarykovy základní školu. Na jejich realizaci se město opět bude snažit získat prostředky z Evropské unie, ty by mohly pokrýt přes 90 procent nákladů. Dohromady by proměna dvorů měla přijít asi na 22 milionů korun. Pokud by město se žádostí neuspělo, je připraveno zmodernizovat na těchto školních dvorech ze svých zdrojů alespoň hřiště, přibližně za 9 milionů korun.

„Školy jsou v Bohumíně ve velmi dobrém stavu. V minulých letech prošly všechny rozsáhlými rekonstrukcemi. Proto se teď můžeme pouštět do zatraktivnění venkovního školního prostředí. V souvislosti s novými vzdělávacími programy se školám otevírají možnosti alternativní výuky. Děti se mohou smysluplně vzdělávat i pod širým nebem. Ideální je tato možnost například pro hodiny výtvarné výchovy či enviromentálních vzdělávacích programů,“ řekla k tématu místostarostka Věra Palková.

V Bohumíně postaví novou cyklostezku

Přes tři kilometry dlouhá obousměrná cyklostezka vznikne už příští rok v centru Bohumína. Městu se na její vybudování podařilo získat téměř 13ti milionovou dotaci z evropských fondů. Náklady na její vybudování jsou přitom 14,5 milionu korun. Cyklostezka, která usnadní pohyb cyklistů v samotném centru města, by se měla začít stavět už příští rok v březnu.

„Uspěli jsme s naší žádostí v programu Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na vybudování části plánované cyklostezky z centra Bohumína do místní části Kopytov. Evropské peníze se nám podařilo získat na úsek od kruhového objezdu u železárenského mostu a supermarketu Billa na Štefánikově ulici v centru města až téměř na konec Šunychelské ulice ke stavbě dálnice. Dotace pokryje přes 90 procent uznatelných nákladů,“ uvedla Věra Vzatková z úseku dotací stavebního odboru bohumínské radnice.

Cyklostezka bude bezbariérová a získá nové ochranné prvky. Vznikne částečnou rekonstrukcí místních chodníků a komunikací. Přibudou na ní bezpečné přechody pro chodce a veřejné osvětlení. První cyklisté by ji mohli začít využívat už příští rok v září.

„U nás v Bohumíně nemáme městskou hromadnou dopravu, nahrazuje ji autobusová doprava z okolních měst. Městské části Bohumína jsou od centra města vzdálené několik kilometrů, a tak je kolo mezi lidmi jedním z nejvyužívanějších dopravních prostředků. Plánovaná cyklostezka vyroste v místech, kterými dojíždí lidé do největších bohumínských podniků. Slibujeme si od ní, že nám zajistí bezpečnější dopravu lidí nejen do zaměstnání, ale i za nákupy či zábavou,“ řekl starosta Bohumína Petr Vícha.

Z eurofondů až 80 milionů na proměnu centra Bohumína

Téměř 80 milionů korun z evropských fondů může v průběhu pěti let získat Bohumín na proměnu domů i veřejných prostranství především v centru města v rámci svého Integrovaného plánu rozvoje města. O výši dotací pro oblast bydlení a veřejného prostranství rozhodlo ministerstvo pro místní rozvoj. V roce 2010 a dalších letech tak může nejen město, ale také další vlastníci bytových domů, například bytová družstva či soukromníci, použít získané prostředky na spolufinancování výměny oken či zateplení domů.

„Vyhlásili jsme výzvu pro vlastníky bytových domů k podávání žádostí o tuto dotaci, mohou si ji podat zatím bez časového omezení. V té je k dispozici z Integrovaného operačního programu dotace ve výši 20 milionů korun. Žádosti vlastníků posoudíme a pokud budou v souladu s naším integrovaným plánem, dostanou od nás potvrzení a spolu s ním si svůj projekt předloží ke konečnému schválení Centru pro regionální rozvoj, kam bude předkládat své projekty i město,“ řekla Věra Vzatková ze stavebního odboru bohumínské radnice.

Na rekonstrukci domů může město získat podle podmínek 40 procent z nákladů, menší vlastníci jako jsou bytová družstva či soukromníci dokonce až 60 procent z celkových nákladů. „Ze 41 měst naší republiky, které uspěla a získala finanční prostředky z EU na realizaci Integrovaného plánu rozvoje města, jsme spolu s Náchodem jediná dvě města, která využila možnosti bonifikace a nabídlo soukromým vlastníkům až o 20 procent vyšší příspěvek na rekonstrukci, tedy až 60 procent z uznatelných nákladů. Integrovaný plán je nejen pro město, ale také pro stavební bytová družstva i fyzické osoby jednou z velkých příležitostí, jak dosáhnout na prostředky pro opravu bytových domů,“ dodala Věra Vzatková.

Nového kabátu se v příštím roce proto díky dotace dočkají městské věžové domy v ulicích Mírová, Sv. Čecha a Nerudova. Jejich revitalizace bude stát zhruba 58 milionů korun, 23 milionů by mohla pokrýt právě dotace.

Město může získané prostředky použít také na obnovu veřejných prostranství. V roce 2010 plánuje proto revitalizaci veřejných ploch za více než 10 milionů korun a to v Nerudově ulici u domů čp. 1157 a 1158 a v Mírové ulici u domu čp. 1017. Dojít by mělo také k regeneraci prostoru mezi náměstím Budoucnosti a ulicí Čs. armády, který je označován jako tzv. korzo. V příštích letech pak chce město zmodernizovat prostor u polikliniky, kolem malometrážek v Okružní ulici, ve vnitrobloku ulic Poděbradova a třída Dr. E. Beneše, prostranství v Nerudově ulici u hřbitova a vnitroblok mezi ulicí Nádražní a 9. května.

5. MĚSTO CHYSTÁ AKCI „NOVÁ OKNA VŠEM DO DVOU LET“

• město vlastní přesně 4 506 bytů

• nájemníci volají nejvíce po nových oknech, město proto jejich výměnu urychlí a v průběhu dvou let vymění okna u téměř 2000 bytů

• každoročně vkládáme veškeré vybrané nájemné zpět do oprav městských domů, letos je to 88 milionů korun

• po roce 2010 bude mít okna vyměněno 2 511 bytů, což je 55,7 procent

• v roce 2010 důkladná technická příprava, administrativně i  technicky náročné

• v roce 2011 – 2012 – realizace akce „okna všem“

• výměna se dotkne 1868 bytů, celkem 89 domů (v bytech IV. kategorie, které chceme postupně rušit, okna měnit nebudeme)

• odhadovaný náklad je cca 80 milionů korun

• na monstrózní výměnu oken si město vezme půjčku, kterou splatí v průběhu čtyř let z vybraného nájemného

• zatímco město budeme splácet půjčku, lidé už díky vyměněným oknům budou šetřit náklady na vytápění

Připravila: Lucie Balcarová, tisková mluvčí

Foto: Lucie Balcarová