STARÝ BOHUMÍN – Je sobota 19. srpna půl deváté ráno a centrum Starého Bohumína se nezvykle plní auty. Vystupují z nich podivně oděné skupinky lidí. Dámy v růžových trikotech, pupkatí pánové do pasu nazí, pruhovaní námořníci s precizně uvázanými šátky. Všichni míří k Odře, kde za chvíli startuje závod dračích lodí.

„Musíme to vyvážit, kdo je nalevo? Nezapomeňte, že sledujete jen pádlo před sebou. Stejně se nám to rozhodí,“ zaznívá ze stanů, kde má každý tým rezervovanou dlouhou dřevěnou lavici. Posádky se scházejí k poradě před startem rozplaveb. Křik kapitánů rezonuje s hudebním doprovodem ve stylu Porty, původně slunečné nebe se pomalu zatahuje a nízko položené mraky se mísí s kouřem z grilovaných klobás. Ženské složení posádek vytahuje buchty v plastových krabičkách, zatímco pánové tasí námořnické pití, někteří z nich ho míchají s čepovaným pivem. „Běžte k té pípě nalevo, je tam studenější,“ radí někdo zkušenější, kdo se stihl posilnit ještě před startem.

Pak už zní z tlampače pokyny organizátorů. Posádky nasedají do lodí, zaujímají svá místa a pádlují po proudu ke startovní bójce. Tam se otáčejí a čekají na pokyn START. Čeká je dvousetmetrový úsek proti proudu. Každý chce vyhrát. Přesto jsou ze břehu znatelné rozdíly. Zatímco některé týmy berou závod na život a na smrt, jiné mezi sebe klidně pustí pádlovat i děti. Některé dokonce nechají dítě velet celé posádce a svěří mu buben a paličku. Z lodí přemotivovaných posádek jde slyšet řev HOP HOP HOP, jiné lodě znějí smíchem a veselím. Na břehu už jsou všichni kamarádi, plácají se po ramenou a hodnotí výsledky. „Jak jste jeli?“ ptá se člen bohumínských crossfiťáků. „Zase druzí,“ směje se holka z posádky Vzduchoplavců. Lehký deštík nikomu nevadí, stejně jsou všichni mokří od pádlování.

Závodníci se postupně připravují na vyřazovací boje a finále. Atmosféra ale nehousnte, naopak s přibývající únavou a množstvím zkonzumovaného moku se vodáci těší, až budou znát vítěze a budou vášnivě diskutovat o letošním ročníku. A že je o čem povídat, tak krásných akcí, na kterých se baví všichni od nejmenších až po nejstarší, není nikdy dost.

Jana Končítková

Foto: Jana Končítková