15.1.2013 - Jak naučit děti bruslit? Třeba v odborném kurzu

ORLOVÁ – Dům dětí a mládeže Orlová v tomto školním roce otevřel kroužek bruslení pro děti. Cílem tohoto kroužku není dosahování výkonů závodních krasobruslařů. Jedná se o výuku základu bruslení hravou formou.

Děti bruslí na zimním stadionu v Orlové dvakrát týdně pod vedení zkušené krasobruslařky Marie Šidlové. "Mám ráda děti a práci s nimi. Také mám samozřejmě ráda krasobruslení, bruslím od svých osmi let. Sice občas nevím, jak trénink stihnout, ale když už jsem se tak rozhodla, tak si to musím vždy nějak zařídit," říká o sobě členka brněnské skupiny synchronizovaného bruslení a studentka 4. ročníku pedagogického lycea, která vede rovněž kurzy bruslení v Bohumíně. Podle ní je vhodné, aby měly děti kvalitní, pevné brusle například ze syntetické kůže (ne plastové, které jsou cenově srovnatelné – pozn. red.), protože se v nich lépe bruslí a jsou pohodlnější. Také je dobré mít nože se zoubky, aby malý bruslař mohl provádět různé poskoky a odrazy. Není to však podmínka, pouze doporučení, a to hlavně pro ty, kteří si třeba chtějí vyzkoušet piruetku nebo koníka. "Spoustu věcí se děti mohou naučit na jakýchkoliv bruslích. Na těch méně vhodných je to však trochu těžší. Pokud to ale děti baví, základy zvládnou na čemkoliv," vysvětluje trenérka.

Přiznává, že trénovat věkově nesourodou skupinku dětí (asi 3 až 10 let) je poněkud náročné. "Jako trenér, který se tomu chce věnovat i do budoucna, se ale musím umět vypořádat se vším," dodává sedmnáctiletá studentka z Orlové. Nejtěžší jsou podle ní začátky, kdy dítě musí získat stabilitu na bruslích, případně odbourat počáteční obavy. "Děti samozřejmě nejvíce baví hry, proto se snažím vždy nějakou vymyslet, aby se rozbruslily a vydováděly. Nejoblíbenější jsou honičky, třeba Rybičky, rybáři jedou a autostop. Také často soutěžíme. Stavím dětem různé překážky z barevných kostek a kuželů, které musí zdolávat, nebo po jednom předvádí různé prvky a ostatní je pak známkují. Zatím jsou to jenom samé jedničky," popsala náplň kroužku Maruška, která se při tréninku často pěkně nadře. Některé děti mají totiž z žuchání na zem ohromnou legraci, a když je paní trenérka zvedá z ledu, aby se nenachladily, tak to je baví ještě více.