Ostrava - Nejkrutější zima zasáhla Evropu začátkem února roku 1929, tedy právě před osmdesáti lety. V neděli 11. února klesla v Ostravě stupnice teploměru na minus třicet osm stupňů Celsia, na Těšínsku bylo ještě o čtyři stupně chladněji. Meteorologové potvrdili, že takový mráz v Ostravě nebyl sto třicet let, tedy od doby, kdy se teplota ovzduší začala měřit. Noviny upozornily, že na mnoha místech nelze mráz změřit, protože většina obyčejných teploměrů tak nízkou stupnici nemá. Pravda je, že zima roku 1929 byla doslova sibiřská.

Kolaps železnice
Prvním důsledkem této zimy byl kolaps železniční dopravy. Tahy z Olomouce a Přerova na Ostravu byly téměř neprůjezdné, vlaky nabíraly až půldenní zpoždění. Situace v Ostravě byla o to horší - jak zdůvodňovalo vedení Československých drah, že pětina všech zaměstnanců na Ostravsku dostala chřipku a doprava osobní i nákladní dosahovala jen třetinového výkonu. Parní lokomotivy nemohly nabírat vodu, speciální pumpy "holendry" zamrzly. Ve Svinově nedaleko mostu došlo k vykolejení dvou vlaků. V Hrušově praskly koleje. Na nádraží v  Bohumíně uvízl vlak s exportovanými živými prasaty z Polska.
Mrazem týraná zvířata vydávala žalostný ryk. Železniční experti upozorňovali, že v ložiscích kol vagonů zamrzává mazivo a lokomotivy se nemohou rozjet. Řešilo se to tak, že se ložiska rozehřívala smolnými pochodněmi. Na trati zůstaly stát tisíce vagonů naložených uhlím, které ostatní kraje republiky tak nutně potřebovaly.

Uzavřeny školy
Ostravské doly těžily "téměř normálně", karvinské zkrátily pracovní dobu na šest hodin, protože se uhlí hromadilo na skládkách. Vídeň začala doslova prosit Ostravu o uhlí. V Moravské Ostravě byly uzavřeny tři školy, neboť třídy nešlo dostatečně vytopit, jiné školy zely prázdnotou, žáci z venkova nemohli dojet. Ve Svinově byly zavřeny všechny školy. Radnice zkontrolovala zásoby uhlí ve školách. Byly shledány za dostatečné, takže školy měly být uzavřeny jen týden. Nicméně ministerstvo školství pak nařídilo uzavření škol až do konce února.

Zamrzly i studny
Rybníky a řeky zamrzaly téměř až na dno, v některých obcích v okolí Ostravy zamrzly i studny a chyběla pitná voda. Lidé si ji opatřovali rozpouštěním sněhu. Ve Vítkovicích prasklo na třech místech vodovodní potrubí. Kina a divadla zela prázdnotou, dokonce i konání některých plesů bylo odřeknuto.
Moravskoslezský deník poznamenává, že kvůli mrazu nevyšli do ulic ani kolportéři. Bylo přerušeno telefonní spojení s Brnem, Suchdolem, Orlovou a částečně i s Opavou. Ve zprávě "živelné komise" ostravské radnice se uvádí: "Jen vlaky na trati Ostrava- Karviná jezdí bez problémů."
Ostravští lékaři nestačili ošetřovat omrzliny. Kominík od moravskoostravské firmy Renar, který byl narychlo zavolán do Brušperka, byl nalezen polozmrzlý na silnici. "Nešťastník byv přiveden k životu třením sněhem, skončil v nemocnici," psal ostravský Duch času. Někteří sedláci v okrajových částech našeho města museli topit i ve chlévech, dojnicím omrzala vemena. Koně byli přikrýváni i dvěma houněmi.
V ostravských novinách se objevil článek norských vědců: "Nynější krutovládu mrazu zavinilo odchýlení Golfského proudu, takže Evropa je odsouzena k úplnému zničení, modleme se."

Hynula zvěř
Vyšlo také vládní nařízení, že do doby, než se podaří zprovoznit železnici, mohou být až do odvolání přijímány k přepravě pouze tyto druhy zboží: poživatiny, palivo, kuřivo, léky a režijní železniční zásilky. Což se zdůvodnilo tím, že "taková prudkost kalamity železniční nebyla zaznamenána ani v době válečné." K tomu ještě tolik, že na Ostravsku zahynulo mnoho zvěře. Část dokonce ve městě samém, kde srnky, bažanti, zajíci a koroptve hledali teplo a potravu u lidských příbytků. Nalezeno bylo deset zmrzlých srnek, stovky zajíců a tisíce koroptví, zahynuly dokonce i křepelky. Myslivci pak potvrdili, že v "sibiřských mrazech" roku 1929 zahynulo sedmdesát procent veškeré zvěře. Ale mrazy nakonec povolily. Osmnáctého února dorazilo za velké pozornosti obyvatel několik vlaků uhlí do Vídně.
Staré pranostiky tvrdí: "Jaká zima, takové léto." To se v roce 1929 skutečně potvrdilo. Léto bylo nesmírně suché a teplé, například v červenci dosahovaly v Ostravě teploty až třiceti sedmi stupňů nad nulou. Horké dny pak přetrvaly až do konce září.