Město Bohumín

7.12.
2020

Meandry Odry a dolní Olše

Hraniční meandry Odry existují již staletí, ale upozornily na sebe až v souvislosti s ničivou povodní v roce 1997, kdy se protrhl jeden z meandrů. Povinností správce toku bylo protržené koryto opravit a u této příležitosti se vyhodnocoval i ekologický stav, který naznačil výjimečnost území. Dokázat se to však podařilo až díky úzké spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF). Podrobné průzkumy jednoznačně prokázaly, že území má výjimečnou krajinářskou hodnotu, pestrá přírodní stanoviště umožňují výskyt řady vzácných a ohrožených rostlinných i živočišných druhů a navíc je přírodním unikátem z hlediska přírodní říční dynamiky. Území bylo proto zařazeno do evropské soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita, a to nejen na české straně, ale také v sousedním Polsku.

Přírodní památka Hraniční meandry řeky Odry se v Bohumíně na Karvinsku otevřela v květnu roku 2007. Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není. Na celém úseku podél toku Odry mezi Bohumínem a jeho místní částí Kopytov si řeka zachovala přirozenou dynamiku korytotvorných procesů. Projevuje se tvorbou mnoha štěrkových náplavů a lavic, odstavených částí meandrů, z nichž pak vznikají slepá ramena a tůně. Řeka tedy svým způsobem stále mírně mění státní hranici. Meandrující Odra se postarala už o nejedno překvapení. Čas od času vyplaví Odra stoličku nebo obratel mamuta, kteří se před tisíci lety zřejmě procházeli jejím korytem. V roce 2004 byl navíc v její blízkosti v místní části Kopytov objeven hraniční kámen z doby Marie Terezie. Území pravého břehu řeky Odry s Kališovými jezery a mokřady slepých ramen od severního okraje Starého Bohumína po soutok Odry a Olše jsou jedinečná nejen svou významnou faunou, ale také flórou. Přírodní památku přibližuje návštěvníkům od roku 2011 naučná stezka Hraničním meandry Odry.

 

Prostor pro řeku

Pro potřeby současné ochrany mezinárodního chráněného území meandrů řeky Odry a sladění ekonomických a přírodních zájmů zpracoval Světový fond ochrany přírody (WWF) koncepci s názvem „Prostor pro řeku“. Tato koncepce byla inspirována příkladem z Francie, kde se pod názvem „Espace dé liberté“ respektují dvě zásady – zabránit zpevnění břehů a zamezit těžbě štěrků z koryta řeky a zaplavovaných území. Cílem této koncepce je poskytnout řece dostatek prostoru pro zachování důležitých přírodních korytotvorných procesů a současně zachovat stávající infrastrukturální vybavenost a hospodaření na pozemcích. Pro ochranu a péči o území vzniklo také občanské sdružení se stejným názvem Hraniční meandry Odry, které úzce spolupracuje se státní správou, samosprávou, odbornými organizacemi a institucemi, vlastníky pozemků, školami i širokou veřejností. Tato spolupráce má i přeshraniční dosah, a to konkrétně se zeměmi, jimiž řeka Odra protéká.

Fauna

Milovníci přírody si procházkou po březích Odry určitě přijdou na své. Jedinečná zákoutí hraničních meandrů jsou totiž domovem pro mnoho živočichů a rostlin. Roste zde ojedinělá flóra - vyskytuje se zde 7 rostlinných stanovišť typických pro zaplavovaná území. Vazba některých druhů na zdejší ekosystémy je unikátní nejen v rámci celorepublikovém, ale i celoevropském. Toto bohatství poskytuje příznivé podmínky pro existenci a rozmnožování mnoha druhů živočichů. V oblasti kolem meandrů žije 40 druhů savců, mezi nimi i několik chráněných a vzácných druhů. K chráněným druhům patří kolonie bobra evropského. Bobr je aktivní zejména za soumraku a v noci, proto je obtížné ho spatřit. Běžně lze však najít stopy po jeho činnosti v podobě bobřích „hoblin“ a bobřích okusů. Zabloudíme-li do nepřístupných oblastí meandrů, můžeme narazit i na bobří hráze. Vyskytuje se tu i vydra říční.

Hraniční meandry Odry jsou součástí jedné z nejvýznamnějších ptačích oblastí v České republice Heřmanský stav – Stružka. Ornitologové zde zaznamenali na 188 druhů ptáků, mnozí se zde rozmnožují, a 60 druhů zde dokonce hnízdí. Mezi nejatraktivnější patří jeden z nejkrásněji zbarvených ptáků, kterým je ledňáček říční. Své hnízdo si tito ptáci staví ve strmých březích řek. Stejný způsob hnízdění mají i břehule říční. Ta však pro svá hnízda využívá písčité svahy řek, kde si hloubí chodby dlouhé půl metru. Na březích řek a ostrůvcích v toku se vyskytuje kulík říční a pisík obecný. Pro Českou republiku je tato lokalita výjimečná s ohledem na stálé hnízdění morčáka velkého. V meandrech se vyskytují také 4 druhy ohrožených dravců. Je to orel mořský, včelojed lesní, jestřáb lesní a pochop rákosní.

Z chráněných plazů zde najdeme ještěrku obecnou a užovku obojkovou. Obě mají zajímavý způsob ochrany. Ještěrka v místě ohrožení ponechá ocas, který ji po nějaké době doroste, a užovka předstírá, že je mrtvá a vypustí přitom páchnoucí tekutinu, která má znechutit případného útočníka. Do kategorie obojživelníků zahrnujeme i čolka obecného a čolka velkého, kuňku žlutobřichou, kuňku obecnou, ropuchu obecnou, ropuchu zelenou, skokana skřehotavého a zeleného a rosničku zelenou. Ta je zvlášť zajímavá schopností měnit své zbarvení podle teploty, vlhkosti, osvětlení a jiných vnitřních činitelů, jako jsou například bolest nebo hlad. Může volit barvu žlutou, šedou, olivovou, hnědou nebo až černou. V současné době žije ve vodách Odry a Olše 31 druhů ryb. K vrcholným rybářským zážitkům lze zařadit ulovení místních dravých ryb: sumců, štik, candátů, okounů a bolenů. Můžeme zde ale nalézt i takové vzácnosti, jakými jsou hořavka duhová, piskoř pruhovaný, střevle potoční nebo jelec jesen.

Z chráněných bezobratlých patří mezi nejcennější raritu mohutný pavouk slíďák břehový. Tento pavouk netká sítě jako většina ostatních druhů, ale loví kořist během potulek po náplavech zbavených vegetace. Pavouků zde bylo nalezeno celkem 62 druhů. Velice vzácný je brouk lesák rumělkový a páchník hnědý, kteří žijí především ve starých doupných a ztrouchnivělých stromech. Mezi vzácné brouky patří také střevlíci. Lužní mokřady poskytují domov také 28 druhům vážek s řadou vzácných druhů, mezi které patří vážka jižní a tři druhy klínatek: vidlitá, rohatá a žlutonohá. V jejich okolí žije 41 druhů denních motýlů včetně velkých a pestře zbarvených druhů − otakárka fenyklového, bělopáska topolového, batolce duhového a batolce červeného. Létá tu rovněž tzv. naturový druh ohniváček černočárný. Objevil se zde i největší evropský motýl martináč hrušňový, jehož rozpětí křídel může být až 15 centimetrů.

Flóra

Hraniční meandry Odry se nalézají v rozsáhlém rovinatém území nivy řeky Odry nad soutokem s další větší řekou – Olší. Bez zásahu člověka by byla převážná část nivy porostlá listnatými, zvláště lužními lesy, které snášejí pravidelné zaplavování. V hraničních meandrech je převažující dřevinou vrba křehká, vrba bílá a topol černý.

Při průzkumech pro plán péče o přírodní památku Hraniční meandry Odry provedených v roce 2004 zde bylo zaznamenáno 297 druhů rostlin. Nejedná se o konečný počet, díky častým povodním budou do prostoru meandrů pronikat stále nové druhy. Některé zde naleznou vhodné prostředí a jejich populace se mohou dále rozvíjet, existence jiných je pouze náhodná a krátkodobá. Pro existenci cenných ekosystémů v nejníže ležícím meandrujícím úseku Odry je ale nejdůležitější, aby nedošlo ke stavebním úpravám toku nebo zásahům do přirozeného vodního režimu a to například stavbou plavebního kanálu i mimo meandry. To je jediný způsob, jak nezmizí tato sice rozlohou malá, ale významem v mnohém unikátní lokalita z území České republiky i Polska. Ze zvláště chráněných vodních rostlin se tu vyskytuje mikropopulace kotvice plovoucí a řečanky menší, dále leknín bělostný. Na bahenních náplavech najdete skřípinec jezerní, šmel okoličnatý a tajničku rýžovitou.

Doporučení pro návštěvníky meandrů

Hlavním důvodem ochrany přírodní památky Hraniční meandry Odry je zachovalý segment řeky Odry s unikátními korytotvornými procesy. Obdobné úseky řek stejného průtoku jsou ve střední Evropě již vzácné. Pro uchování přírody v co nejlepším stavu byl vypracován plán péče pro období 2006–2017, kde dochází k regulaci některé lidské činnosti. Město Bohumín chce oblast meandrů využít pro sportovně-rekreační činnost. Řeky Odry a Olše by se měly stát součástí mezinárodní vodácké trasy. Kromě toho plánuje občanské sdružení Hraniční meandry Odry vybudovat naučnou stezku, která by měla seznámit návštěvníky s přírodními zajímavostmi a vést je k ochraně přírody.

Všichni návštěvníci meandrů by si měli uvědomit, že jsou zde jen dočasnými hosty. Doporučujeme proto jen několik obecných zásad pro pohyb v přírodě. Při projíždění hraničních meandrů na lodi je důležité chovat se pokud možno tiše, protože hluk zbytečně plaší hnízdící ptáky. Samozřejmostí by rovněž mělo být, že nebudeme volně vyhazovat nejrůznější odpadky. Z hlediska ochrany přírody není v meandrech pochopitelně dovoleno táboření.

Specifickou zvláštností meandrů jsou náplavy a štěrkové lavice. Právě na nich se vyskytují nejvzácnější druhy fauny. Hnízda kulíků říčních a pisíků obecných jsou prosté důlky v jemném štěrku a vajíčka i mláďata jsou dokonale maskována. Proto je velmi žádoucí, aby se nikdo, hlavně na jaře, zbytečně neprocházel na naplavených plochách a nechtěně tak ničil snůšky nebo mláďata. Místa s jemným pískem jsou zase důležitá pro rozmnožování pavouků slíďáků břehových, raritního druhu v rámci celé České republiky. V meandrech Odry se jejich jediná lokalita nalézá u protrženého meandru − na tomto nejcennějším území by se během vegetačního období neměly konat hromadné úklidové akce, protože přinášejí více škod než užitku. K tomuto písečnému přesypu by rovněž neměla směřovat odbočka naučné stezky.

Většina vodáků, turistů a rybářů má k přírodě kladný vztah a ochranářská doporučení respektují. Místo zákazů proto spíše obdivovatele přírody nabádáme, abychom se chovali v nivě řek Odry a Olše ohleduplně a z krásy zachovalé lužní krajiny se tak mohly radovat i další generace.

 

Dokumenty, fotky a odkazy:

 

 


Počet zhlédnutí: 39 560

Zpět

    Městský úřad