Nejezdily vlaky, školy byly uzavřeny, ve studnách byl led a sedmdesát procent zvěře v přírodě zmrzlo

Historie

Nejkrutější zima zasáhla Evropu v roce 1929. V neděli 11. února klesla v Ostravě rtuť teploměru na minus 38 stupňů Celsia, na Těšínsku bylo ještě o tři a půl stupně chladněji. Takový mráz údajně nebyl v našem regionu 133 let. Letošní mrazivá zima však nepokořila tehdejší rekordy, tedy minus 42,2 stupně Celsia, a také mrazivých dnů bylo hrozivých sedmdesát šest.

Nejezdily vlaky

Masy sněhu zavály koleje, tratě z Olomouce a Přerova do Ostravy byly téměř neprůjezdné, zpoždění bylo i půldenní. Navíc v Ostravě onemocněla pětina železničářů a doprava se snížila na třetinu. Parní lokomotivy nemohly nabírat vodu, pumpy zamrzly. Ve Svinově vykolejily dva vlaky, na mnoha místech praskaly koleje. V Bohumíně uvízl vlak s exportovanými živými prasaty z Polska a mrznoucí zvířata vydávala žalostný ryk. Železniční experti upozorňovali,že v ložiscích kol vagonů zamrzává mazivo a lokomotivy se nemohou rozjet. Ložiska se rozehřívala smolnými pochodněmi. Na trati zůstaly stát tisíce vagonů naložených uhlím pro ostatní kraje republiky.

Uzavřené školy

Doly zkrátily pracovní dobu na šest hodin, protože se uhlí hromadilo na skládkách. Vídeň doslova prosila Ostravu o uhlí. V Moravské Ostravě byly uzavřeny tři školy pro nemožnost třídy vytopit, jiné školy zely prázdnotou, žáci z venkova nemohli dojet. Ministerstvo školství nařídilo uzavření všech škol až do konce února.

Zamrzly i studny

Rybníky a řeky zamrzaly téměř až na dno, v některých obcích v okolí Ostravy zamrzly i studny a chyběla pitná voda. Lidé si ji opatřovali rozpouštěním sněhu. Ve Vítkovicích prasklo na třech místech vodovodní potrubí. Kina a divadla zela prázdnotou, odřeknuto bylo konání plesů. Moravskoslezský deník poznamenal, že kvůli mrazu nevyšli do ulic ani kolportéři. Bylo přerušeno telefonní spojení s Brnem, Suchdolem, Orlovou a částečněi s Opavou. Ve zprávě "živelné komise" ostravské radnice se uvádí: "Jen vlaky na trati Ostrava – Karviná jezdí bez problémů."

Lékaři nestačili ošetřovat omrzliny. Kominík od moravsko ostravské firmy Renar, který byl narychlo zavolán do Brušperka, byl nalezen polozmrzlý na silnici. "Nešťastník byv přiveden k životu třením sněhem, skončil v nemocnici," psal ostravský Duch času. Sedláci z okolních vesnic museli topit i ve chlévech, dojnicím omrzala vemena. V novinách vyšlo upozornění norských vědců: "Nynější krutovládu mrazu zavinilo odchýlení Golfského proudu, takže Evropa je odsouzena k úplnému zničení, modleme se."

Hynula zvěř

Vyšlo také vládní nařízení, že až do odvolání mohou být příjímány k železniční přepravě pouze tyto druhy zboží: poživatiny, palivo, kuřivo, léky a režijní železniční zásilky. Což se zdůvodnilo tím, že "…taková prudkost kalamity železniční nebyla zaznamenána ani v době válečné". Noviny poznamenaly, že v okolí Frýdku umrzla skupina cikánů. K tomu ještě tolik, že na Ostravsku zahynulo mnoho zvěře. Část dokonce ve městě samém, kde srnky, bažanti, zajíci a koroptve hledali teplo a potravu u lidských příbytků. Nalezeno bylo deset zmrzlých srnek, stovky zajíců a tisíce koroptví. Myslivci pak potvrdili, že v "sibiřských mrazech" roku 1929 zahynulo sedmdesát procent veškeré zvěře. Osmnáctého února dorazilo – za velké pozornosti obyvatel – několik vlaků ostravského uhlí do Vídně.

Staré pranostiky tvrdí: "Jaká zima, takové léto." To se v roce 1929 skutečně potvrdilo. Léto bylo nesmírně suché a teplé, například v červenci dosahovaly v Ostravě teploty až třiceti sedmi stupňů nad nulou. Horké dny pak přetrvaly až do konce září.