Nový prezident dosud v politice nepůsobil. A nejen Slováci vlastně nevědí, co mohou od nové hlavy státu očekávat, mimo jiné ve sféře národohospodářství.

Nově zvolená hlava státu potvrdila, že na první zahraniční návštěvu přijede do Česka. Před lety založil na Slovensku charitativní nadaci Dobrý anděl. Organizaci se stejným názvem v roce 2011 spoluzakládal i u nás, kde jeho nápad zrealizovali bývalí majitelé papírenského obchodu Papirius Petr Sýkora a Jan Černý. Sýkora je nyní předsedou správní rady tohoto fondu. Kromě nadačního fondu Kiska stále figuruje v obchodním rejstříku jako jediný akcionář makléřské firmy 42 financial Services, jež poskytuje servis při mezibankovních transakcích. V minulosti byl také zapsán jako společník firmy TGI Management a člen dozorčí rady akciové společnosti Český triangl. Obě firmy patřily do širší skupiny jeho splátkových společností, které před časem prodal slovenské bance VUB – firma TGI Management byla v roce 2013 zrušena bez likvidace. Už v roce 2001 Kiska odešel z Českého trianglu. Syn budoucího prezidenta sedí v dozorčí radě bohumínské Bohemie, kterou vlastní investiční společnost Benson Oak Capital a private equity fond ARX Equity Partners.

Kabinet dozná změn

Náskok, s nímž Kiska vyhrál 2. kolo prezidentských voleb, pravděpodobně udivil i jeho. Vítězství s rozdílem téměř 20 procent mu dává silný mandát. Strana Smer a Robert Fico osobně se musí smířit s tím, co jim před volbami naznačovaly tajně zadané průzkumy. Mají poměrně širokou a stabilní voličskou základnu, jež přesahuje 40 %, kterou jim musí závidět naše levicové strany, zbytek společnosti však víceméně stojí proti. Nepomohly ani billboardy v maďarštině a brnkání na katolickou strunu. Vedení Smeru může uklidnit jen fakt, že v parlamentních volbách se hlasuje poměrným systémem, který je pro Smer výhodnější. Dle dosavadních anket jí stále zaručuje většinu poslanců.

Ficovi nepomohlo, že soupeř není politik a kromě »vlídného populismu« v podstatě nemá vyhraněný program. Kiska nezahálí, dává dohromady tým skvěle placených poradců i z řad publicistů. Chodí na neoficiální schůzky s ministry svého soupeře. Fico se po volbách na několik dní stáhl do ústraní. Porážka ho zřejmě pořádně zdrtila. Není divu. Uprostřed volebního období, kdy jako první premiér v historii země vedl jednobarevnou vládu, vsadil všechno na prezidentskou kartu. A krutě se minul v odhadu, selhali též jeho poradci. Na rozdíl od Paroubka v Česku nepodal demisi, i když s tím někteří počítali. Porážky dovede snášet lépe, než Mečiar, i když má podobné obrovské ego. Smer čeká sjezd, kabinet dozná změn.

Plány s dluhem vzaly za své

Smer a jeho šéf mají ještě jeden pádný důvod k pesimismu. Plán na získání křesla prezidenta skrývala pro Fica souběžnou přípravu na příští hlasování o složení Slovenské národní rady v roce 2016. Kromě pravděpodobného přesunu některých pravomocí z premiéra na prezidenta, o němž se spekulovalo i pro případ vítězství Fica, slibovala změna v čele vlády také uvolnění rozpočtové kázně. Zní to nelogicky jen zdánlivě. Odchod Fica z premiérské funkce by formálně vedl k demisi celé vlády a nový kabinet by se potom nemusel vázat pravidlem tzv. dluhové brzdy. Jde o ustanovení, podle něhož musí vláda při nárůstu veřejného dluhu nad hranici 55 % hrubého domácího produktu (HDP) zmrazit rozpočtové výdaje.

Překonání další mety 57 % pak automaticky znamená sestavení vyrovnaného rozpočtu. Podle ústavního zákona se však tato povinnost nevztahuje na první dva roky od schválení vládního prohlášení. Dluh veřejného sektoru Slovenska v % HDP se podle Eurostatu vyvíjel takto: V roce 2008 činil pouze 28 % HDP, ale již v roce 2009 vyskočil na 36 % a o rok později na 41 %. V roce 2011 se zvýšil na 43 %, v roce 2012 na 52 % a loni na 58 %. Pokud by tedy Fico býval vyhrál a Smer obměnil kabinet a s tím i programový dokument, mohla by vláda před příštími parlamentními volbami upustit ze státní kasy, ačkoli bezmeznému »hýření« brání i členství Slovenska v eurozóně. Tento plán vzal zvolením Kisky za své.

Klíčový problém: nezaměstnanost

Vláda má před sebou dva obtížné roky naplněné šetřením a potýkáním se s vysokou nezaměstnaností. Podle Eurostatu míra nezaměstnanosti Slovenska činila v roce 2008 necelých 10 %, v dalším roce vzrostla na 12 %, v roce 2010 na 14,5 %, o rok později klesla na 14 %, aby šla v roce 2012 znovu nahoru na více jak 14 %, kde se stále drží. Pětapadesátiprocentní hranice veřejného dluhu je prolomena a vláda bude muset sáhnout ke zmrazení výdajů právě ve volebním roce 2016. V uplynulých dvou letech sice kabinet snižoval deficit veřejných rozpočtů a dostal se pod 3 % HDP, ale musel přijmout řadu ne vždy populárních opatření. Vláda si výrazně pomohla snížením odvodů do druhého důchodového pilíře z devíti na čtyři procenta hrubé mzdy, což pomohlo snížit deficit v Sociální pojišťovně. Současně zvýšila daně a odvody živnostníkům, lidem s vyššími příjmy a firmám. Zavedla též mimořádné daně pro banky a regulované společnosti. Přijala i množství jednorázových opatření, jako např. superdividendy ze státních firem.

Vláda ale navzdory počátečním slibům zatím nepřestavila komplexní návrh na úspory a racionalizaci veřejných výdajů. Tvorbě nových pracovních míst neprospívají změny v zákoníku práce zaměřené na vyšší ochranu zaměstnanců nebo výrazné zvyšování minimální mzdy, jakkoli je to z hlediska levice žádoucí. Prodražuje se zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a lidí s nízkou kvalifikací. Nicméně vláda si zaslouží pochvalu za lepší výběr daní. Jak do vládní politiky zasáhne prezident? Smer má jistotu v tom, že hospodářskou politiku zásadně neovlivní, nemůže, i kdyby chtěl. Kiska se bude více projevovat v justici, školství a zdravotnictví. Už se schyluje k první konfrontaci. Jde o nového předsedu Nejvyššího soudu. Obecně platí, že budoucí prezident se musí teprve vyprofilovat, protože zatím nic konkrétního neřekl. Dá se předpokládat, že jako bývalý podnikatel bude více zdůrazňovat roli trhu.

Velmocenské tlaky ohledně Ukrajiny

Momentálně je pro Bratislavu velkým problémem, jak si počínat v souvislosti s vývojem kolem Ukrajiny. Jde tam ovšem o problémy nejen geoekonomické, ale také geopolitické. Putin kvůli rostoucímu ukrajinskému dluhu za plyn napsal 10. dubna evropským státníkům, včetně Fica, dopis, ve kterém varoval, že by mohly být kvůli nesplaceným závazkům ohroženy i dodávky do EU. Komisař EU Günther Oettinger tvrdí, že Kyjev by plyn mohl hradit z balíku finanční pomoci, na kterém se Kyjev dohodl s EU, MMF a Světovou bankou, ovšem za obvykle velmi nevýhodných podmínek.

Na Slovensko je vyvíjen obrovský velmocenský tlak, který se přímo i nepřímo týká i Česka. Ficova vláda čelí plynové krizi již podruhé, ovšem nyní je to jiná situace. Putin nejen zaslal dopis do Bratislavy, ale plynový operátor pro Slovensko Eustream upozorňuje vládu SR na možné porušení smlouvy s Gazpromem v případě tzv. vratného plynu a o důsledcích, které mohou nastat u ruské strany. Bratislava má totiž vyjednanou novou výhodnou smlouvu s ruským dodavatelem. To se jí podařilo poté, co stát převzal zpět matku Slovenského plynárenského průmyslu (SPP).

EU a USA mají mimořádný zájem, aby volby prezidenta Ukrajiny v květnu proběhly podle předem připraveného scénáře. Zvýšení cen Ruskem Ukrajině tento scénář narušuje. Jde o skok z 268 na 480 USD za tisíc kubíků. Ukrajina není schopna platit Rusku plyn za tuto cenu, její dluh roste a proto USA a EU vidí jedinou možnost ve vratném plynu. A Slovensko je klíčovou zemí, kudy proudí nejvíce plynu do Evropy. Nyní o tom probíhají složitá jednání slovenské a ukrajinské vlády. Fico přitom od EU žádá garance, že po případném zahájení zpětných dodávek plynu na Ukrajinu dostane Slovensko za plyn zaplaceno. Náklady spojené s vratným plynem nesmí jít na úkor státního rozpočtu SR. Podle něho také Slovensko utrpí vážné škody, pokud USA a EU uplatní vůči Rusku další sankce. Je nepochybné, že dluhy za plyn ze strany Ukrajiny dále porostou, což tvrdě dopadne i na Slovensko, pokud si Bratislava nedokáže obhájit své pozice.