Zpravodajství
20.7.2007 - Dálnice škodí osadě Dubí
Zdroj: Moje Ostrava
Strana: 3
Autor: NAVRÁTL, Boleslav
Zbytek rybníku
Svinov i s Dubím patřily od 17. století k panství známého rodu Wilczků. Původně byly u nedalekých dubských lesíků - Svinovského a Kulí - tři rybníky, jeden sádkový, druhý na takzvané bílé ryby, největší se pak jmenoval Dymač. Se stavbou železnice v roce 1847 rybníky postupně mizely. Současný Dymač ovšem z větší části oklestila dálnice na docela malou vodní nádrž; podle některých původních projekčních variant měl být rybník zavezen zeminou úplně. Je ale dobře, že byla ubráněna alespoň malá část. V Dubí stával odjakživa mlýn, záznamy o tom jsou staré pět set let. Na stejném místě byly přestavovány během staletí mlýny nové a modernější. V roce 1903 zde dokončil František Strnad obrovský parní mlýn s velkopekárnou, jakousi obdobou Odkolkových mlýnů v Praze, který většině prodejen v Ostravě dodával mouku, chleba a strouhanku. Když byl po druhé světové válce zbourán, zmizel s ním poslední z mlýnů v Poodří. K tomu jen tolik, že lihovar byl ryze německý, zatímco mlýn český.
Romantický hrad
Komplex budov lihovaru v Dubí je pozoruhodný svou romantickou novogotickou podobou. Jde o historickou stylizaci severoněmecké architektury, v méně vyhraněné podobně najdeme podobně pojaté objekty také na jiných místech Ostravy. Byl postaven v roce 1899 podnikatelem Vilémem Grauerem, který využil příhodné polohy osady Dubí, protože stála blízko velkého svinovského nádraží. Kdo projektoval tuto pozoruhodnou stavbu připomínající spíše zámek, není jisté, odborníci a památkáři se dohadují, že to byl snad známý opavský stavitel Julius Lundwall. Třebaže ve stejné době už v Ostravě vznikaly moderně projektované výrobní provozy a haly, například Důl Michal v Michálkovicích, tady sáhl autor ve svých představách hluboko do minulosti. Budova lihovaru je kombinací omítnutého i režného zdiva, okna jsou zdobena římsami.
Lihovar chátrá
Nejvýraznější je samozřejmě cimbuří, které přitahuje pozornost již z dálky, je vidět z vlaku, z ulice Rudné, ze svinovského nadjezdu. Zvlášť dobře pak bude vidět z nové dálnice. V současné době je tato mimořádně zajímavá a cenná stavba ve velmi špatném stavu, schodiště jsou zchátralá a nebezpečná, dovnitř zatéká, ve zdech se objevují trhliny, na střeše rostou břízy. V dezolátním stavu jsou i správní budovy. Některé části objektu jsou využívány jako skladiště. Památkáři vytrvale na tuto spoušť poukazují, ale zdá se, že marně. Bylo by nenahraditelnou škodou, kdyby Ostrava měla o tuto fascinující industriální památku přijít. Ale stát se to zajisté může. Je přitom zajímavé, že zdejší lihovar býval nejmodernější v českých zemích, vyráběl absolutně čistý líh, jako vedlejší produkty se zde získávaly éter a octan amylnatý. Celý provoz měl špičkové technické vybavení. Zůstala tady také kolonie dvojdomků pro zaměstnance lihovaru (bývalo zde zaměstnáno až sedmdesát dělníků). Za nejmodernější lihovarský provoz na Moravě bylo možno považovat palírnu v Dubí ještě mnoho let po druhé světové válce. Po roce 1990 však bylo veškeré technologické zařízení odvezeno a od té doby celý areál hanebně chátrá. Podle nepotvrzených zpráv se o prodeji romantické stavby lihovaru jedná, ale zatím bezúspěšně. Dřívější nápad přestavět 'hrádek' na motorest s hotelem upadl v zapomnění. Nicméně až bude dálnice v provozu, zcela jistě se k této myšlence někdo vrátí.
Bydlení u dálnice
Dubí se ocitlo sevřené na jedné straně Odrou, na jihu magistrálou Rudná a od severovýchodu dálnicí D 47 a železniční tratí. Bylo odděleno od přírodní rezervace Rezavky a je otázkou, jak to bude s tímto kdysi kouzelným koutem v budoucnosti. Skrze Svinovský les vede cyklostezka do Zábřehu. V každém případě si případný zájemce dvakrát rozmyslí, než by si v Dubí postavil rodinný domek. Zrovna radostná vyhlídka to není.
BOLESLAV NAVRÁTIL