6.12.2014 - Mexická a česká kuchyně jsou téměř stejné

Juan Manuel Garcia v rozhovoru pro Deník říká:
... tanec

V Ostravě pracuje taneční lektor latinských tanců a zumby Juan Manuel Garcia z Mexika. Žije tady již tři roky, bydlí ve Frýdku­Místku v podnájmu a má hodiny v Ostravě, Bohumíně, Fryčovicích, Krmelíně, Bašce a dalších místech. Na svých hodinách nejen učí tančit, ale vždy přítomné příjemně pozitivně naladí a dodá energii.

• Jak jste se ocitl v České republice?

Do České republiky jsem se dostal díky tanci, kultuře a účasti na folklorních festivalech. Do Evropy jsem tak jezdil pravidelně každého půl roku. Díky těmto aktivitám jsem měl možnost poznat mnoho evropských zemí. Zpočátku jsem chtěl zůstat v Krakově, pak jsem ale poznal nádhernou Českou republiku a rozhodl jsem se pro život tady. Už od dětství jsem sledoval v televizi zprávy o Polsku a tehdejším Československu a už v té době jsem cítil, že mě to do těchto zemí táhne. No a teď tady žiju už tři a půl roku a mým druhým domovem je Česká republika.

• Jakou práci zde děláte?

Jsem taneční lektor. Tanec byl vždy mojí vášní, proto jsem vystudoval klasický balet a byl jsem členem různých folklorních sdružení v Mexiku, se kterými jsem procestoval prakticky celý svět. V současné době učím tanec na několika místech ostravského regionu – jako například v Ostravě, ve Frýdku­ ­Místku, Krmelíně, Fryčovicích, Bohumíně, někdy i v Praze a o víkendech mívám workshopy v Polsku, Německu, Rakousku a okolních zemích. Líbí se mi, že mohu své studenty naučit různé latinské rytmy a pomáhám jim získávat větší jistotu při tanci. Odměnou mi pak je viditelný pokrok, kdy pozoruji, jak se mí studenti z hodiny na hodinu zlepšují. Víte například, že i v Mexiku máme polku? A máme ji díky vám. Postupem času a vývoje z ní vznikly velmi známé mexické tance, které se nazývají La Banda a Quebradita.

• Co děláte ve volném čase?

Ve svém volném čase hodně cestuji s batohem na zádech a poznávám nová města. Občas mi dělá společnost můj kocour Sebastián, který už stihl poznat Polsko, Slovensko i Maďarsko. Nebo jsem doma, připravuji si hodiny a pracuji na tanečních workshopech. Rovněž podporuji neziskové organizace na ochranu zvířat či lidských práv. Dále se podílím na organizaci kulturních akcí, plánuji turné mexických a jihoamerických souborů, které přijíždějí do Evropy na festivaly, a rovněž naopak pomáhám evropským souborům, které jedou do Mexika nebo do Jižní Ameriky. Dále miluji kino, četbu dobré knihy, když třeba jedu vlakem, hraní na Xboxu, spaní s mým kocourem Sebim nebo si jen tak poslouchám hudbu při svíčkách a u sklenky vína.

• Poznáváte také zdejší region? Kde se vám nejvíce líbí?

Ano, ovšemže znám Moravu a moc se mi tento region líbí, protože je velmi podobný tomu mému – Orizabě. Orizaba je oblastí hor, dešťů, často se tam mění počasí. Jsem rád v kontaktu s přírodou, protože mě naplňuje pozitivní energií. Velmi rád mám Lysou horu a boha Radegasta na Pustevnách, kterého vždy prosím, abych mohl pít víc piva a nerostlo mi přitom břicho.

• A co zdejší kuchyně? Chutnají vám česká jídla? Která?

Mexická a česká kuchyně je téměř stejná, protože Mexiko i Česká republika byly součástí Rakouska­Uherska. Český guláš je stejný jako mexický, jediný rozdíl je, že ten náš obsahuje navíc chilli. Rovněž máme slavnou dršťkovou, které se u nás říká Mondongo nebo Mole de panza, která je velice populární, protože nás dokáže zbavit i té nejhorší opice. Obsahuje chilli, citron a cibuli. Osobně miluji svíčkovou, bramborák, česnekovou polévku s chlebovými krutóny, ale bez vajíček, protože na ně jsem alergický. Dále nedám dopustit na tatarku, kterou jsem dokonce vezl i své rodině do Mexika, moc jim chutnala. Tatarka je opravdu typická pouze pro Českou republiku, nikde jinde na světě jsem ji neviděl. Všude mají jen majonézu. Stejně tak mám rád zdejší pivní kulturu a miluji speciální pivní pěnovou "čepici", která je taky specifická pouze pro Českou republiku, a málem bych zapomněl na burčák – už se nemůžu dočkat září příštího roku. Česká kuchyně je vynikající – mňam, mňam...

• Prozraďte nějaký recept z vaší vlasti.

Mexické Mole. Jeto typická sladko­slaná papriková omáčka obsahující sádlo, čokoládu, 8 druhů chilli, rozinky, mandle, česnek, cibuli, anýz, skořici. Vše se musí míchat několik hodin, dokud omáčka nezíská lesklou tmavě hnědou barvu. Omáčka není ostrá a má velmi zajímavou chuť s čokoládovým nádechem.

• Umíte i vařit?

Ano, umím, a kdykoli budete chtít, tak vám milerád uvařím něco z mexické kuchyně.

• Blíží se zima a s tím i sezona lyžování. Lyžujete?

Mám rád sníh, ale obávám se, že bych mohl vyhrát akorát tak cenu za nejlepší pád na lyžích.

• Chtěl byste se naučit česky?

Znám češtinu a moc se mi líbí, už i částečně rozumím při konverzacích, ale velké obtíže mi dělá výslovnost. Chtěl bych se naučit rychle česky, ale kurzy českého jazyka bývají v podvečerních hodinách, kdy mám zrovna své taneční lekce. Nejlepší školou je ale pro mě výuka při konverzacích s mými studenty. Pro Čecha je mnohem jednodušší naučit se španělsky než pro Latinoameričana česky. Je to velmi těžké, ale není to nemožné, takže brzy budu mluvit česky, abych se mohl bavit se svými kamarády.

• Poznal jste tady nové přátele? Jací jsou v porovnání s přáteli, které máte v Mexiku?

V České republice mám kamarády od Čech přes Moravu až po Slezsko. Mám kamarády po celém světě, se kterými se podporujeme v těžkých chvílích a rovněž se svěřujeme s hezkými zážitky. Co se týče přátelství, tak je mi jedno, odkud kdo je.

• Jste daleko od domova, jak snášíte odloučení od rodiny a jak to vnímá ona?

Je těžké být daleko od domova a od rodiny, protože v Mexiku je rodina vždy pohromadě. Maminka je symbolem domova. Na druhou stranu jsem odjakživa měl rád cestování, protože svět je tak velký a život je tak krátký a já se chci naučit a poznat co možná nejvíce. Mí rodiče mě vždy v mých rozhodnutích podporovali, i když to pro ně bylo těžké. Mám je vždy ve svém srdci.

• Umíte si představit žít tady natrvalo?

Ano, dokážu si zde představit svůj život, nemám s ničím problém a dokážu se přizpůsobit. Jsem toho názoru, že pokud žiješ v cizí zemi, tak se musíš přizpůsobit jejím lidem, kultuře, a ne že přijedeš a budeš kritizovat či odsuzovat. Nemám rád tyto lidi, já osobně se to opravdu snažím nedělat.

• Můžete porovnat život v České republice a u vás? V čem se nejvíce liší?

V České republice se žije v klidu a míru, nejsou zde žádná zemětřesení, hurikány, aktivní sopky, narkovláda, nemáte žádnou "diktaturu" jako v Mexiku. V Mexiku není žádný sociální systém zabezpečení. Například pokud má žena dítě, tak od státu nedostane žádné peníze. Tady je naopak velmi dobrý systém sociálního zabezpečení. Ale bohužel je v tomto regionu velmi znečištěné životní prostředí. Právě proto rád chodím do hor a lesů, kde je čistý vzduch a kde mohu nabrat pozitivní energii a sílu. V Mexiku jsem nikdy nebyl nemocný, pouze když mi bylo deset let, tak mě jednou kousl komár, dostal jsem velice vysokou horečku a jel jsem do nemocnice. Podruhé jsem byl v nemocnici tady v Česku, když jsem dostal neštovice. U nás v rodině totiž nikdo neměl neštovice, takže jsem jediný, kdo je kdy měl, a nakazil jsem se právě na Ostravsku. Tady taky velice často bývám nachlazený, což jsem býval v Mexiku jen výjimečně. V Mexiku rovněž existuje na rozdíl od České republiky policie na ochranu zvířat a byly schváleny zákony, které cirkusům zakazují používat zvířata. Ještě chybí, aby se zrušily býčí koridy, které pro Španěly představují umění a kulturu, ale pro nás je to mučení zvířat, které by se mělo zakázat. Dále mohu říci, že v České republice neexistuje reálná chudoba. Pokud zde člověk pracuje, tak možná s problémy, ale je schopen zajistit si živobytí. A pokud není schopen se o sebe či rodinu postarat, stát jej alespoň v nezbytném minimu zajistí. Na toto lidé v Mexiku spoléhat nemohou. V Mexiku je spousta levné technologie, průmyslu, zlata, stříbra a ropy, ale ve společnosti se to nikde neodráží. U nás jde vidět extrémní chudoba a naopak také neskutečné bohatství některých miliardářů, kteří figurují i v časopise Forbes.

• Chtěl byste něco vzkázat občanům České republiky?

Přátelé, chtěl bych vám vzkázat, že máte nádhernou zemi, kde žijete v míru. Líbí se mi, jak prožíváte sportovní utkání s rodinou a přáteli, to mi připomíná mou zemi. Rovněž se mi líbí, jak se staráte o zvířata. Jste velmi přátelští, dokonce i policie se ke mně chová velice mile. Nikdy jsem se z vaší strany nesetkal s rasismem, právě naopak se vždy jednalo jen o přátelství, hezké pozdravení a skvělé zacházení. No a samozřejmě máte to nejlepší pivo na světě. Podle mého názoru jsou zde nejkrásnější ženy a rovněž krásní chlapi pro naše ženy z Latinské Ameriky. Mexické ženy vždy hledají přítele nebo manžela tady v České republice. Buďte hrdí, že máte tak nádhernou zemi. Vím, že hodně trpíte depresemi, když přichází období zimy a obloha je šedá. Ale když jsi smutný nebo máš depresi, tak si zapni svou oblíbenou hudbu a tanči a zpívej, protože tanec je ten nejlepší lék. Pamatuj, že každý problém má své řešení. Někdy jen musíš být trpělivý, než jej najdeš. Řešením je právě ona trpělivost. Pokud máš ve svém životě sny, vždy existuje možnost si je splnit, jen na nich musíš zapracovat. Nezáleží na věku, protože v životě je všechno možné. A pamatuj, že stačí pouze jeden úsměv, abys změnil svět. Zrovna dopíjím pivo a říkám "na zdraví", ať jsi, kde jsi a don´t worry be sexy.