Osada Kopytov leží v katastru městské části Šunychl. První zmínka o Kopytově je z roku 1480, kdy v bahnitém pralese bylo postaveno devět dřevěných chalup. V tomto roce potvrzuje Štěpán z Vrbna výsady kopytovského fojtství. Obyvatelé byli většinou dřevorubci, zabývající se kácením pralesa. Samotný Kopytov leží na ostrohu mezi Odrou a Olší, jméno je snad odvozeno od slova Kopanisko, ale není to jediný výklad.

V roce 1482 vznikla obec Šunychl a vzhledem k tomu, že na sebe společně s Kopytovem navazovaly, jsou popisovány společně, ale samostatný Kopytov byl k Šunychlu připojen až v roce 1920. Vrchnost dala každému chalupníkovi kus pozemku, za což musel robotovat „na panském“. V roce 1820 již bylo napočítáno 52 usedlostí a v roce 1912 bylo zapsáno 62 domovních čísel. V české obecné škole v Šunychlu bylo od září 1922 zahájeno vyučování v jedné třídě, kterou škola používala společně s polskou školou. V roce 1924 se škola stala samostatnou. Česká škola byla organizátorkou kulturního dění v Šunychlu. Pořádaly se přednášky pro dospělé, ochotnická představení, slavnosti, besídky a vánoční nadílky. V roce 1924 také vznikl v Kopytově český hasičský sbor. V roce 1938 byla česká škola zrušena. Obě části, jak Kopytov, tak Šunychl, byly na konci druhé světové války značně poškozeny, zčásti bombardováním a zčásti přímou dělostřelbou. Zasažena byla také škola, ale vyučování v ní přesto v roce 1945 opět začalo. V souvislosti se zprůmyslněním zemědělské práce klesal počet pracovních míst v obci, mladí manželé se stěhovali do nových bytů ve středu města. Dětí ve škole ubývalo a v roce 1967 byla škola zrušena. Česká mateřská škola v Šunychlu byla v provozu od roku 1924 do roku 1964. V katastru obce se nachází také dětský diagnostický ústav.

Filiální kaple Panny Marie v Šunychlu je z roku 1906 a konají se v ní dodnes, byť nepravidelně, bohoslužby pro místní farníky. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Kopytově byla během druhé světové války srovnána se zemí a obnovena v roce 1950. Obě byly značně poškozeny při povodni v roce 1997. Na území Šunychlu nechalo město postavit čistírnu odpadních vod pro celý Bohumín. Do zkušebního provozu byla čistírna uvedena v roce 1997. Nadále zde probíhá těžba štěrkopísku a nacházejí se zde také významné meandry řeky Odry. Povodí Odry na území této městské části buduje potřebné a rozsáhlé protipovodňové hráze. K rekreačním účelům i k rybolovu je dnes využíváno jezero Kališčák. Obyvatelé jsou velkými patrioty a mezi nejaktivnější spolky v obci patří sbor dobrovolných hasičů, který má dvě jednotky, a to v Šunychlu i v Kopytově, a svaz chovatelů drobného zvířectva.

Jméno Šunychl je německého původu. Německý název Schonichel znamenal "krásné doubky" (rostly tam duby) a do místního slovanského nářeří dál Šunychel.