Zakladatel česko-německé farnosti na území augsburské diecéze.

Jindřich Jan Drobek (Heinrich Johann Dörner) se narodil 11. července 1906 v domě č. p. 163 v Klofáčově ulici (dnes ulice Na Chalupách) v Pudlově. Jeho rodiče byli Ferdinand Drobek a Agens, rozená Prchalová. Jindřich Drobek měl tři sourozence – Franze Antona, Stefanii Annu a Marii Annu.

Pětiletou obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti. Po ukončení osmiletého německého státního reformního reálného gymnázia v Novém Bohumíně, kde v roce 1927 odmaturoval, byl přijat na filozoficko-teologické učiliště ve Vidnavě. Poslední ročník teologie však dokončil na olomoucké teologické fakultě. Kněžské svěcení přijal v olomoucké svatováclavské katedrále 5. července 1931 z rukou tehdejšího arcibiskupa Leopolda Prečana. Po primiční mši, kterou sloužil 12. července 1931 ve starobohumínském farním kostele, pobýval tři měsíce ve svém rodišti v Bohumíně. Pak byl z vratislavské diecéze přijat do olomoucké arcidiecéze.

Na první řádné kaplanské místo nastoupil koncem roku 1931 ve Velkém Újezdu u Olomouce. V následujících čtyřech letech působil jako kaplan ve farnosti Sobotín, později pak v Mladějovicích a nakonec v Jiříkově, kde se stal v roce 1935 po smrti faráře administrátorem a později od roku 1936 také poprvé farářem. V roce 1941 přijal německou podobu svého jména a příjmení a stal se z něj Heinrich Johann Dörner. V prvních měsících po konci druhé světové války pravidelně docházel na nedaleký hrad Sovinec, kde byla soustředěna před nuceným odsunem většina jeho jiříkovských farníků německé národnosti. To byla pro československé státní úřady dostatečná záminka k zahájení trestního stíhání, a poté i soudního procesu. Heinrich Johann Dörner byl 22. května 1946 odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Olomouci k odnětí svobody v těžkém žaláři na 25 let. K výkonu trestu nastoupil téhož dne v mírovské věznici. Po podepsání souhlasu s dobrovolnou emigrací do Německa, konkrétně do francouzské okupační zóny, byl 11. listopadu 1946 z vězení podmínečně propuštěn. Po přijetí v augsburské diecézi obdržel počátkem roku 1947 kaplanské místo ve farnosti Senden a zanedlouho ve farnosti Karlskorn. Teprve až v roce 1954 jej augsburský biskup Josef Freundorfer jmenoval duchovním správcem nově vznikající česko-německé expozitury v Neugablonz (Nový Jablonec) nedaleko Kaufbeuren, na jejímž území se ve velkém počtu usazovali lidé, kteří byli po roce 1945 odsunutí z československého pohraničí. Ta se 15. dubna 1955 stala samostatnou farností. Za jejího zakladatele a prvního duchovní správce je považován právě Heinrich Dörner.

Tuto česko-německou farnost, ve které Heinrich Dörner podnítil v letech 1967 až 1968 vznik fary a farního kostela Božského Srdce Páně, farního sálu i domu pro kostelníka a také školky, opustil ze zdravotních důvodů v roce 1973. Poslední léta svého života prožil jako penzista v městské farnosti St. Elizabeth v Augsburgu-Lechhausen. Zemřel 4. dubna 1981 v německé nemocnici v Bobingenu a je pohřben na hřbitově v Rimbach-Odenwald u Heidelberku.