Město Bohumín

25.2.
2016

Srniček Pavel (1968 - 2015)

Reprezentační fotbalový brankář, který kromě české ligy působil také v nejvyšších soutěžích v Anglii, Itálii a Portugalsku, stříbrný medailista z mistrovství Evropy 1996.

Na svět přišel 10. března 1968 a narodil se do poměrně chudých poměrů. Kromě něj manželé Srničkovi vychovávali ještě tři sestry a mladšího bratra. Přestože neměl dětství vůbec snadné a už v 15 letech začal do rodinného rozpočtu přispívat příjmem za brigády jako obráběč kovů, naprosto propadl fotbalu. Prvně si mezi tři bílé tyče stoupnul jen pár stovek metrů od domu, ve kterém jeho rodina ve Starém Bohumíně bydlela, na hřišti TJ Viktorie.

Brzy následoval přestup do známějšího bohumínského klubu TJ ŽD, kde velký talent ihned začali sledovat trenéři Baníku Ostrava. Jeho další transfer ale provázely potíže. Funkcionáři slezského klubu nejprve nepochodili, protože si synovu profesionální fotbalovou budoucnost neuměli představit rodiče, a když se vše povedlo dotáhnout, tak jim utekl domů sám skromný černovlasý klučina, neboť se v Baníku, výběru nejlepších mladíků z kraje, necítil dobře.

Na podruhé ale už na Bazalech zakotvil a jeho kariéra začala nabírat strmější ráz. Po splnění vojenských povinností ve VTJ Tábor i Dukle Praha se stal v Baníku jedničkou ligového týmu a po jediné sezóně v nejvyšší soutěži přestoupil v roce 1991 za 350 000 liber (tehdy 18 mil. Kč) do anglického klubu Newcastle United, hrajícího druhou nejvyšší soutěž. Pomohlo mu, že na Ostrovech nebyl v klubu počítán do kvóty cizinců ze zemí mimo západní Evropu, protože po matce Bernadette měl i francouzské občanství a pas.

Během dvou sezón se díky obrovské píli a tréninkovému zápalu stal oporou United a i jeho stabilní výkony pomohly klubu probojovat se do elitní Premier League. Tým s bohumínským rodákem v bráně a na trenérské lavičce s anglickou fotbalovou legendou Kevinem Keeganem pobláznil celý region Tyneside, v němž je doma. V sezóně 1995/96 dokonce „Straky“, jak se fotbalistům Newcastlu kvůli jejich černobílým dresům přezdívá, sahaly po zisku mistrovského titulu, nakonec se však v ligovém finiši radoval Manchester United. Tým kouče Keegana si i přesto vydobyl v kraji ohromnou popularitu, členům tehdejší sestavy se ostatně pro atraktivní fotbal, který předváděli, přezdívá dodnes „entertainers“ neboli „baviči“.

Pavel Srniček si v tom roce spravil chuť na reprezentační úrovni. Dres národního mužstva si poprvé oblékl 12. října 1994 na Maltě, a proto nemohl chybět ani v nominaci na EURO 1996. V Anglii kryl záda sparťanu Koubovi, přesto se po finále s Německem (1:2 po prodloužení) po zásluze radoval ze zisku stříbrné medaile. V reprezentaci stihl během své kariéry 49 startů, odchytal všechna tři utkání ve skupině na EURO 2000 v Belgii a Nizozemsku, o tři roky dříve získal bronz na Konfederačním poháru FIFA v saúdskoarabském Rijádu. S národním týmem se rozloučil po neúspěšné baráži pro mistrovství světa 2002 v Jižní Koreji a Japonsku.

Mezitím v Newcastlu vychoval i svého nástupce a sám začal prahnout po další výzvě. Na chvíli si v sezóně 1998/99 odskočil domů k šesti startům v dresu Baníku, aby se zase rychle vypravil do anglické Premier League hájit po dva roky barvy Sheffieldu Wednesday. Pak ale přišel další velký životní krok. Nabídka z italského ligového klubu Brescia Calcio se pro něj stala milníkem hlavně proto, že mu klima na Apeninském poloostrově přímo učarovalo. Pro italský životní styl byl snad zrozen, dokonce si pořídil i dům v Desenzanu u jezera Lago di Garga, ale i v té době neochvějně tvrdil, že se jednou vrátí domů do Bohumína.

Po třech sezónách v italské Serii A přijal na rok nabídku z druholigového klubu Cosenza Calcio, kde však už začal víc plnit roli druhého brankáře, který se zároveň podílí na výchově mladíků. Další rok strávil v podobné pozici v anglické Premier League v klubu Portsmouth FC, následující sezónu ve druhé nejvyšší soutěži v londýnském mužstvu West Ham United. V sezóně 2004/05 jej zlákal k přestupu portugalský celek Beira-Mar Aveiro, který se ovšem neudržel mezi elitou a po roce ve druhé lize už Pavel Srniček začal myslet na konec kariéry.

Přesto na jejím sklonku přišla nabídka, kterou už ani nečekal. Ještě v sezóně 2006/07 se stal členem kádru Newcastlu United, kde měl zastávat pozici třetího brankáře právě s výhledem na výchovu talentů. Přesto ale při zranění svých spoluhráčů na dvě střetnutí okusil naposledy atmosféru Premier League. Fanoušci mu připravili bouřlivé ovace a vítali jej pokřikem „Pavel is a Geordie“ („Pavel je Geordie“), čímž mu jasně dali najevo svou náklonnost. Geordies se totiž přezdívá obyvatelům severovýchodního anglického kraje Tyneside. V roce 2015 pak v Anglii vyšla jeho autobiografická kniha s příznačným názvem Pavel is a Geordie.

Vzorný otec dcery Venduly a syna Maxima ale na Ostrovech nezůstal. Své sliby plnil a ten o návratu domů nebyl výjimkou. Na začátku roku 2008 se dohodl s Baníkem Ostrava a v rámci klubu začala fungovat jeho brankářská škola. Zároveň se stal asistentem trenéra ligového týmu, který měl na starosti výchovu gólmanů. Přestěhoval se opět do Bohumína za zbytkem rodiny, a pokud mu to čas dovolil, nevynechal jediný zápas místního FK. Navíc působil jako trenér brankářů i v reprezentaci U19, se kterou v roce 2011 bral stříbro na mistrovství Evropy hráčů do 19 let v Rumunsku. Na konci stejného roku přijal nabídku pražské Sparty, kde se stal trenérem brankářů ligového A mužstva.

Pavel Srniček měl pověst pohodáře, z jeho tváře málokdy zmizel úsměv. Lidé jej měli rádi, proto byl také v roce 2010 zvolen zastupitelem za TOP 09. Po dvou letech ale z této pozice rezignoval, protože nemohl skloubit účast na jednáních s prací ve Spartě. Do Bohumína se i přesto rád vracel za rodinou i známými. Bohužel 20. prosince večer při rekreačním běhu ve Starém Bohumíně zkolaboval, a přestože jeho organismus sportovce dokázali lékaři dát dohromady, tak mozek byl příliš poškozen. Při následujícím ligovém utkání jej 50 tisíc diváků v Newcastlu na dálku znovu povzbuzovalo skandováním Pavel is a Geordie, jenže vše bylo marné. V pátek 29. prosince 2015 Pavel Srniček zemřel ve věku pouhých 47 let.

V Ostravě-Vítkovicích i Bohumíně se s ním přišla naposledy rozloučit řada legend nejen ze světa sportu. Kondolenci rodině na sociálních sítích pak zveřejnili třeba i někdejší jeho slavní spoluhráči Alan Shearer nebo Josep Guardiola. Od léta 2016 ponese část sportovního areálu Bospor jméno neslavnějšího odchovance bohumínského fotbalu.

 

Hráčská kariéra

  • 1977-1982:  TJ Viktorie Bohumín
  • 1982-1985:  TJ ŽD Bohumín
  • 1985-1987:  TJ Baník Ostrava
  • 1987-1988:  VTJ Tábor
  • 1988-1990:  Dukla Praha
  • 1990-1991:  FC Baník Ostrava (30)
  • 1991-1998:  Newcastle United FC/Anglie (97)
  • 1998:  FC Baník Ostrava (6)
  • 1998-2000:  Sheffield Wednesday FC/Anglie (44)
  • 2000-2003:  Brescia Calcio/Itálie (32)
  • 2003:  AS Cosenza/Itálie
  • 2003–2004:  Portsmouth FC/Anglie (3)
  • 2004:  West Ham United FC/Anglie
  • 2004-2006:  SC Beira-Mar Aveiro/Portugalsko (29)
  • 2006-2007:  Newcastle United FC/Anglie (2)

        Číslo v závorce udává počet zápasů v nejvyšších soutěžích.

Reprezentační kariéra

  • 1994-2001 (49 zápasů)

Trenérská kariéra

  • 2008-2010:  FC Baník Ostrava, trenér brankářů
  • 2010-2011:  ČR U19, trenér brankářů
  • 2011-2015:  AC Sparta Praha, trenér brankářů

Hráčské úspěchy

  • EURO 1996 - stříbro
  • Pohár konfederace FIFA 1997 - bronz
  • účast na EURO 2000
  • Cena Františka Pláničky pro nejlepšího českého brankáře 2000

Trenérské úspěchy

  • mistr ligy
  • vítěz domácího poháru a Superpoháru 2013/14 (AC Sparta Praha)
  • EURO U19 2011 - stříbro (ČR U19)


Počet zhlédnutí: 14 922

Zpět

    Městský úřad