7. Smrk omorika, Pančičův (Picea omorika)

24.4.2013

Je vzácný druh smrku, který roste v nadmořské výšce 800 až 1600 metrů. Dosahuje stáří až 300 let. Je charakteristický extrémně štíhlou korunou, nejvýše širokou 3,5 metru a krátkými prohnutými větvemi. Jedná se o stálezelený strom vysoký 20 až 35 metrů, výjimečně až 40 metrů s kmenem o průměru až 1 metr. Smrk omorika pochází ze západní Evropy. Roste na vápencových bradlech na středním a horním toku řeky Dřiny v Bosně a Hercegovině, kde byl také nalezen. Objevil ho srbský profesor Josif Pančič asi v roce 1875 a sebraná semena rozeslal do evropských botanických zahrad, odkud se tento smrk dostal i na komerční trh a stal se vyhledávanou parkovou dřevinou.

U nás je nejen mrazuvzdorný, ale dobře snáší i podnebí velkých měst, protože je odolný proti kouři, sazím a znečištěnému ovzduší. Proto se hodí pro výsadbu ve velkých městech v městských parcích blízko u továren, kde jiné smrky trpí. V horských oblastech je odolný proti větru a sněhu. Roste na sušších i vlhčích stanovištích, na kyselejších a silně skeletovité půdě. V domovině roste na vápencích. Většinou netrpí chorobami a škůdci. Jeho dřevo je bílé nebo nažloutlé, tmavší než smrkové a hodí se na dlouhé a tenké trámy. Proto byl tento strom Benátčany vyhledáván a skoro vyhuben. Mimo svůj původ se jeho pěstování rozšířilo, má velký význam v zahradnictví jako okrasný strom. Má široké uplatnění jako štíhlý solitér. Pro svou skromnost a pěkný vzhled je smrk omorika cennou stálezelenou dřevinou městského prostředí.