8. Bříza bílá (Betula verrucosa)

Označuje se také jako bříza bradavičnatá (Betula pendula) nebo bříza bělokorá (Betula alba). Listnatý, krátkověký, rychle rostoucí strom, který dorůstá do výšky 20 až 30 metrů. Mezi břízami patří k nejčastějším druhům v Evropě. Břízy jsou nenáročné, světlomilné, snášející chudší, písčité, mírně kyselé půdy. Proto se často používá při rekultivacích krajiny. V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevel. Její dřevo dobře hoří, kůra dokonce hoří i mokrá.  

Bříza je strom spojovaný s čistotou, světlem  V a novým počátkem a patří k symbolům jara.  V severní Evropě se zapichovaly větvičky břízy   na počátku zemědělského roku a při prvním  vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi.  Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májky a stala se národním stromem Ruska a New Hampshire.

• Koruna:  lehce stavěná a vzdušná
• Kmen:  výrazně bílý, ve spodní části se tvoří tmavá rozbrázděná kůra
• Kůra:  v mládí hnědá, pak nápadně bílá, odlupující se v tenkých vrstvách
• Listy:  jednoduché, pilovité, na podzim žluté
• Květy:  jednodomé, jehnědovité
• Plody:  křídlaté nažky složené v rozpadávajících se šišticích
• Rozšíření:  Evropa, Malá Asie (na sever až k polárnímu kruhu)

Další zastavení

• Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis)