Stromovitý typ lísky, který v porovnání s naší domácí keřovou lískou obecnou dorůstá do výšky 20 až 25 metrů. Běžně se dožívá 200 let. Líska turecká je poměrně nenáročná dřevina pro výsadby v teplejších oblastech vegetačního stupně. Snáší dobře i zplodinami zamořené ovzduší. Plodem lísky jsou velmi chutné oříšky, které dozrávají v září. Z dřevitého obalu se však musí doslova dolovat.
 

• Koruna:  pravidelná, široce kuželovitá, odspodu rozvětvená
• Kůra:  šedá, drsná, korkovitá
• Listy:  7 až 15 cm dlouhé, tmavě zelené, široce obvejčité až vejčitě okrouhlé, náhle zašpičatělé, dvakrát pilovité, s delším řapíkem než u lísky obecné
• Květy:  8 až 12 cm dlouhé, samčí jehnědy jsou delší
• Plody:  1 až 1,5 cm velké oříšky, téměř kulaté, menší než u lísky, schovány v listenových obalech, jejichž horní polovina je prstovitě rozeklaná a má ohnuté cípky, oříšky bývají po 2 až 8 kusech, hned po dozrání opadají a obtížně se dostávají z dřevitého obalu
• Rozšíření:  jihovýchodní Evropa, Malá Asie, Kavkaz, Himálaje, Írán

Další zastavení

• Jilm horský (Ulmus glabra)