Kostel Slezské církve evangelické představuje doklad kvalitní architektury z režného zdiva v novogotickém stylu z konce 19. století s dochovaným stylovým mobiliářem z 20. let 20. století. Stavba podélného půdorysu, s věží předstupující před průčelí, transeptem v zadní části a krytými schodišti po obou stranách průčelí stojí v centru města v blízkosti náměstí a tvoří pohledovou dominantu.

Evangelické bohoslužby na území Šunychlu-Bohumína-nádraží, které vedl vikář a učitel evangelického náboženství v polském Těšíně Richard Fritsche, se konaly ve školní budově trojtřídní obecné školy s německým vyučovacím jazykem před nádražím Výhradně privilegované c. k. Severní dráhy císaře Ferdinanda pravidelně od 4. prosince 1887. Po přestěhování této školy do nově postavené budovy na náměstí v roce 1894 se evangelické bohoslužby konaly v nedalekém hostinci Moritze Saffiera, a to každou první neděli v měsíci a na Velký pátek.

Zároveň si zdejší evangelíci v roce 1888 vytvořili kazatelskou stanici Bohumín-Šunychl-nádraží, ke které patřili i věřící z okolních měst a obcí Bohumína, Pudlova, Skřečoně, Vrbice a Záblatí. Tato kazatelna spadala do farnosti Orlové. Samostatná farní obec Šunychl-Bohumín-nádraží byla zřízena až v roce 1922. Zdejší evangelická obec tehdy měla 181 lidí. Podle národnosti to byli ze dvou třetin Němci a z jedné třetiny Poláci.

Pozemek na stavbu evangelického kostela v Bohumíně-Šunychlu-nádraží daroval hrabě Heinrich Larich-Mönnich. Základní kámen pro stavbu kostelela byl položen 12. srpna 1900. Samotnou stavbu kostela podle plánů vypracovaných brněnským architektem Juliem Leischnigem realizoval bohumínský stavitel Josef Berger.

Celkové náklady se pohybovaly ve výši zhruba 60 tisíc korun. Část potřebných finančních prostředků kromě obecního zastupitelstva, místních průmyslníků a věřících darovali také věřící z Nizozemí, Německa a Švédska. Ze Švédska konkrétně Schwedisch Gustav-Adolf-Verein (Švédský spolek Gustava Adolfa). Slavnostní posvěcení kostela vystavěného ve tvaru latinského kříže v novogotickém stylu, tzv. typ backstein gotiky z červených neomítaných cihel, se uskutečnilo 15. října 1901.

Po druhé světové válce byl kostel zabaven jako německý konfiskát. K opětovnému předání Slezské církvi evangelické augsburského vyznání, která se před rokem 1948 označovala jako Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien (Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku), došlo až v první polovině sedmdesátých let 20. století. Generální oprava tohoto kostela, při níž získal dnešní podobu, byla dokončena v roce 1974. V současné době slouží stejně jako v minulosti k bohoslužebným účelům nejen Slezské církve evangelické augsburského vyznání, ale také několika dalším evangelickým (protestantským) církvím.