BOHUMÍN - Den vzniku samostatného Československého státu v roce 1918 si připomeneme také v Bohumíně. Na školách a veřejných budovách zavlají v pátek 28. října státní vlajky a na stožárech před radnicí se vedle vlajky České republiky objeví také vlajka města. Význam státního svátku podtrhne slavnostní akt kladeni kytic k bustě prvního československého prezidenta. U budovy městského úřadu začíná v 9.30 hodin.

Slavnostní okamžik zahájí úderem 9. hodiny dechový orchestr ŽDB GROUP pod vedením Vladislava Oravčáka. O půl desáté zazní státní hymna a proběhne položení kytic k bustě T. G. Masaryka, která se nachází u hlavního vstupu do budovy radnice. „Oslovili jsme tradičně zástupce vedení města, politických stran a sdružení, zájmových subjektů i škol,“ odpovídá Miroslava Šmídová na otázku, kdo se slavnostního aktu zúčastní. Zvána je široká veřejnost. Čestnou stráž budou držet členové Klubu branné přípravy Palcát Bohumín.

Lukáš Kania

ilustrační foto: Pavel Čempěl

Co říká historie?

28. října 1918 zahájila pod vedením Karla Kramáře delegace Národního výboru československého, tedy orgánu, jehož úkolem byla příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu, v Ženevě jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem (1884 – 1948). Výsledkem jednání měl být návrh podoby budoucího nového státu.

Okolo deváté hodiny ranní jménem Národního výboru československého Antonín Švehla (1873 – 1933) spolu s Františkem Soukupem (1871 – 1940) zabránili převzetím Obilního ústavu v Praze odvozu obilí na válečnou frontu.

Během dne se rozšířila zpráva o přijetí podmínek míru Rakousko-Uherskem. Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si ovšem tyto národy, včetně Čechů a Slováků, vyložily jako uznání nezávislosti. Při živelných demonstracích tak dav ničil symboly Rakousko-Uherska a na demonstracích jásal nad vznikem samostatného státu.

Večer pak Národní výbor vydal první „Zákon o zřízení samostatného státu československého“. Do výboru byli přibráni 4 zástupci Slováků, naopak Němci a Maďaři přizváni nebyli.

Zdroj historické části: internet