středa, 19. prosince 2012

redakce: MODERNÍ OBEC
redaktor: Ivan Ryšavý

1. Pochopil-li jsem to správně, Bohumín - s ohledem na nález Ústavního soudu - přestal počátkem prosince přidělovat práci lidem, kteří se v rámci výkonu veřejné služby starali o pořádek v ulicích. Mělo jít o osm desítek lidí. Zároveň město zvyšuje počet pracovníků ve výkonu veřejně prospěšných prací na 45. Mám tomu tedy rozumět tak, že zrušením veřejné služby se městu neomezí možnosti úklidu ulic (a nyní i sněhu) - a nebude tím tak de facto poškozeno?

Ne, Úřad práce v Bohumíně stále veřejnou službu (VS) přiděluje, ale předtím to bylo povinné, jinak nezaměstnaní nedostali dávky, teď to nelze nikomu nařizovat, nezaměstnaní mohou VS od rozhodnutí Ústavního soudu odmítnout, protože už není povinná. Za VS nepobírají nezaměstnaní žádnou mzdu, pracují zdarma. Musejí odpracovat 20 hodin týdně. Ta situace je v celé ČR stejná! Ani počet nemáte správný, měsíčně na VS pracovalo přes 100 nezaměstnaných. Najednou jich ale v ulicích tolik nikdy nebylo, pracují jen 20 hodin týdne! Spolu s VS se ve městě pohybovali také veřejně prospěšní pracovníci (VPP), ti za svou práci dostávají mzdu, tu jim ale hradí úřad práce, nikoli město. Radnice přispívá jen na jejich pracovní pomůcky, oblečení a nářadí, na odvoz úklidu a na osobu „mistra“ (přiděluje práci a kontroluje je).

2. Vyjdu-li z toho, že lidé ve výkonu veřejné služby zejména zajišťovali úklid ulic, a že také patrně většina lidí v rámci veřejně prospěšných prací vykonává tutéž činnost (tedy úklid ulic), můžete porovnat náklady města na 1 pracovníka veřejné služby a na 1 pracovníka ve veřejně prospěšné službě - oba při úklidu ulic ve městě? Mám na mysli např. náklady na osobu přidělující práci a vykonávající dohled, pracovní ochranné pomůcky, nářadí (i zničené), pojištění apod.

Náklady jsou na oba pracovníky (VS i VPP) téměř stejné, město vždy platilo jen náklady na mistra a na pracovní pomůcky! VS pracují zdarma, VPP platí mzdu úřad práce! U VPP jsou náklady města o něco vyšší, protože město jim na rozdíl od VS platí jejich pracovní oděv, VS pracuje ve svém oblečení. Náklady na oděv záleží na ročním období, řádově jsou u VPP pracovníka náklady asi o 1000 Kč na osobu vyšší než u VS.

3. Liší se (lišil se - do zániku veřejné služby) nějak příspěvek Úřadu práce městu na jeho náklady (tedy náklady města) spojené s výkonem veřejné služby a na náklady spojené s výkonem veřejně prospěšných prací na 1 pracovníka (třeba konkrétně při úklidu ulic - jako příklad uvedené náklady na osobu přidělující práci a vykonávající dohled, pracovní ochranné pomůcky, nářadí (i zničené), pojištění apod. - viz otázka  č. 2)? Jde mně o to, zda v tomto ohledu město nebude například tratit (případně, zda na tom "nevydělá") tím, že místo příspěvku Úřadu práce na pracovníka ve veřejné službě bude dostávat příspěvek z Úřadu práce na pracovníka ve veřejně prospěšných pracech.

Nelišil, protože město od úřadu práce žádný příspěvek nedostávalo, ad odpověď na otázku číslo 2. Město vždy platilo jen náklady na nářadí a mistra, u VPP navíc náklady pracovní oděv.

4. U veřejně prospěšných prácí je na každého pracovníka poskytován státem (asi Úřadem práce?) příspěvek na mzdové náklady. Kolik tento příspěvek státu nyní na 1 pracovníka činí a pokrývá stoprocentně celkové mzdové náklady na 1 pracovníka ve výkonu veřejně prospěšných prací, nebo se město na těchto mzdových nákladech rovněž podílí? Pokud se město na těchto mzdových nákladech podílí, jakou částkou v průměru na 1 pracovníka?

Město se vůbec nepodílí na nákladech na mzdu. Mzdu VPP hradí zcela úřad práce, myslím, že jde o minimální mzdu, nutno ověřit u úřadu práce.

5. Promítne se uvažované zvýšení počtu lidí ve veřejně prospěšných pracech (což má nahradit lidi ve výkonu veřejné služby, kteří dosud rovněž zabezpečovali úklid ulic) do nákladů města v souvislosti se mzdovými náklady na tyto osoby?

Nepromítne, viz odpovědi výše. Město VPP nikdy mzdu neplatilo.

6. Na jak dlouho má město od Úřadu práce garantován jeho příspěvek na zvýšení počtu lidí ve výkonu veřejně prospěšných prací (kteří mají nahradit lidi ve výkonu veřejné služby - jak vysvítá z výše uvedené tiskové zprávy města) a kdy bude muset případně z důvodu neuhrazení tohoto příspěvku Úřadem práce vrátit se na původní počty lidí ve výkonu veřejně prospěšných prací?

Nikdo v tuto chvíli neví, jaké další kroky podnikne ministerstvo a čím institut nahradí, my doufáme, že se vrátí k původnímu zákonu, tedy finanční motivaci za odvedenou práci. Ta funguje! My veřejně prospěšné pracovníky zaměstnáváme už roky, ve městě se jich pohybovalo přes léto až kolem stovky, v zimě vždy kolem třiceti. Jejich počet pak logicky klesl, když je nahradili pracovníci veřejné služby. Ale ještě vloni existovala pro pracovníky veřejné služby finanční motivace. Když vykonávali veřejnou službu, zvýšily se jim o pár set korun dávky, od nového roku byl institut bezplatný a to nikoho nemotivuje. Ve spolupráci s Úřadem práce jsme na pozice VPP vybírali vždy dlouhodobě nezaměstnané. Za ty roky, co naše technické služby zaměstnávají VPP, už máme velmi dobře propracovaný systém, který se nám osvědčil a rádi bychom v něm pokračovali i nadále.

7. Pokud to dobře chápu, zájem lidí v Bohumíně o výkon veřejně prospěšných prací je značný, když někteří nadále pracují ve veřejné službě s tím, že se jim tak podstatně zvýší šance zapojit se do veřejně prospěšných prací až do března 2013?  Od kdy by mohli do veřejně prospěšné práce nastoupit?

Nezaměstnaní mají zájem o to mít práci a dostávat za ni zaplaceno a využívat všech výhod „být zaměstnancem“, proto je motivujeme tím, že pokud budou pokračovat dobrovolně ve veřejné službě a osvědčí se, mohou získat práci veřejně prospěšného pracovníka. Teď jako VPP pracuje v Bohumíně 45 lidí, ti budou působit až do března příštího roku. Od ledna k nim přibude dalších 20, kteří budou pracovat až do konce října. Od dubna do října začne pracovat dalších 80 veřejně prospěšných pracovníků. Dohromady by tak od dubna mohlo ulice Bohumína uklízet 100 těchto lidí.

8. Jak ve městě vnímáte zrušení institutu veřejné služby Ústavním soudem a může jej plnohodnotně nahradit (ve smyslu udržení či obnovení pracovních návyků, ale také ve smyslu pomoci městu) institut veřejně prospěšných prací? Měl by případně institut veřejně prospěšných prací doznat nějakých zásadních změn - pokud ano, kterých?

Jsme rádi, že Ústavní soud zrušil současnou podobu institutu veřejné služby a velmi bychom ocenili, kdyby se Ministerstvo práce a sociálních věcí vrátilo k původnímu zákonu, tedy k finanční motivaci za odvedenou práci a k systému veřejně prospěšných prací. Ty u nás v Bohumíně fungovaly úspěšně už dávno předtím než ministerstvo zavedlo institut veřejné služby. Nezaměstnaní lidé by měli být finančně motivováni za to, že chtějí chodit do práce!

Lucie Balcarová
tisková mluvčí

Ilustrační foto: Pavel Čempěl