čtvrtek, 3. ledna 2008

redakce: KARVINSKÝ DENÍK
redaktor: Richard Kutěj

Tiskový dotaz:

V kraji opět došlo ke zhoršení smogové situace. Z našeho regionu je na tom nejhůře Bohumín. Zajímá mne, zda o tom víte, zda nějakým způsobem informujete občany a co město dělá pro prevenci takových situací (jednání s velkými firmami – znečišťovateli, sledování, čím lidé topí, dotace na ekotopení, atd.) Pak také, zda jste už třeba v letošní topné sezóně museli pokutovat soukromé osoby, nebo firmy za odhalení používání nepovolených paliv, nebo překročení emisí. Tady tedy nevím, zda to vůbec nějak měříte, nebo dostáváte od hygieniků k dispozici výsledky.

Tisková odpověď:

Údaje o znečištění ovzduší a jeho zhoršení se dovídáme z internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu. Podle těchto údajů byla ve středu 3. ledna ráno kvalita ovzduší v Bohumíně vyhovující, měla známku 4 a u polétavého prachu dosáhla hodnoty 66 mikrogramů na m³. Hůře na tom podle údajů meteorologů dnes s prachem byla například Karviná, Havířov či Český Těšín. Stejný údaj jako v Bohumíně naměřila měřicí stanice i v Orlové. Hodnoty znečištění sleduje automatická měřicí stanice v Jateční ulici, kterou provozuje právě Český hydrometeorologický ústav. Stanice měří hodnoty znečištění oxidem siřičitým, oxidy dusíku a polétavým prachem.

Všechny informace o stavu ovzduší mohou lidé nalézt na internetových stránkách města. Pod odkazem Stavu ovzduší se otevře webová stránka Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou údaje o stavu ovzduší v Bohumíně co hodinu aktualizovány.

Znečištění ovzduší, které je v Bohumíně i v celé ostravské aglomeraci v posledních letech trvale nadlimitně překračováno, je znečištění polétavým prachem. Hlavní příčinou znečištění v Bohumíně jsou prachové emise z hutních podniků v Ostravě a v okolí, kterými je Bohumín při převládajícím jihozápadním proudění větrů zasažen. Tito velcí znečišťovatelé se podílí na znečištění v Bohumíně zhruba 60 až 70 procenty.

Nemalý vliv mají na znečištění ovzduší také malé zdroje, mezi které patří pevné topení v rodinných domcích. Kvůli rostoucím cenám zemního plynu se totiž mnoho občanů v rodinných domcích vrátilo k vytápění méně kvalitními pevnými palivy, například hnědým uhlím či kaly, což životnímu prostředí neprospívá. Dalšími zdroji znečistění jsou mobilní zdroje a to hlavně automobily.

„Možnosti ovlivnit kvalitu ovzduší ze strany města jsou nepatrné. Rozhoduje o nich totiž celostátní legislativa. Velké zdroje znečištění, mezi které patří průmyslové podniky jako Arcellor Mittal Ostrava, Vítkovice i bohumínská ŽDB Group, jednotlivě plní emisní limity. Za jejich překročení by firmám hrozily vysoké pokuty. Velká koncentrace těchto továren na Ostravsku však vede k překračování emisních limitů ve venkovním prostoru. Bohužel se Bohumín nachází v silně průmyslové oblasti, kde kvalita ovzduší nebude nikdy taková, jako například na Vysočině. Co se týče malých lokálních zdrojů, zkoušeli jsme zakázat používání méně hodnotných paliv pro topení v rodinných domcích vydáním obecně závazné vyhlášky. Bohužel vyhláška nepřinesla patřičný efekt. Kontrola dodržování této vyhlášky je totiž velmi problematická, protože lidé nemusejí úředníky pustit na kontrolu sklepa či kotelny, a tak je používání nekvalitních tuhých paliv jen těžko prokazatelné. Vyhlášku jsme proto po 10 letech její platnosti zrušili, prakticky jsme ji totiž až na pár výjimek vůbec nepoužili,“ uvedl Pavel Klimovič, vedoucí odboru životního prostředí a služeb a dodal, že řešením znečištění ovzduší je jedině ještě přísnější legislativa a další investice do modernějších šetrnějších technologií. Problém s čistotou ovzduší je ale celostátní a jeho řešení je během na dlouhou trať.

Kvůli lepšímu ovzduší vložila bohumínská radnice miliony do plynofikace Bohumína. Do roku 2000 město zrealizovalo výstavbu plynového zařízení za 50,3 milionů a v roce 2001 až 2002 byla dokončena plynofikace města Bohumína, kdy byla provedena výstavba zbývajících plynových zařízení v městských částech za celkovou pořizovací cenu 8,1 milionů korun.

Za velký úspěch považujeme to, že se nám podařilo celé město zplynofikovat a zajistit tak občanům určitý komfort, který získají v případě, že se napojí se na plynofikaci. Toho také z velké míry Bohumínští využili. Zpočátku jsme plynofikovali místa s hustou zástavbou, kde to bylo nejvíce efektivní a za méně peněz vzniklo více přípojek, později jsme pak zplynofikovali vzdálenější místa, kde přípojek bylo méně. Existuje však i několik lokalit, které jsou tak vzdálené, že nikdy plynofikovány nebudou. (pro plynárny tato místa nejsou zajímavá)

Lucie Balcarová
tisková mluvčí