21.5.2008 - Čištění odpadních vod - noční můra starostů

SEVERNÍ MORAVA - Mnozí starostové obcí a měst Moravskoslezského kraje mají obavy, zda stihnou a budou si moci dovolit rozsáhlé investice do oprav, modernizace a budování kanalizace a nových čistíren odpadních vod. Vyplynulo to z jejich kongresu, který v Sanatoriích Klimkovice v minulých dnech již po 14. zorganizovalo Sdružení pro rozvoj MSK.
O téma dotací na výstavbu a modernizaci vodohospodářských projektů měli starostové největší zájem proto, že řada obcí a měst v kraji chystá stavby a rekonstrukce kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod. Opravy musejí stihnout do roku 2010, kdy začnou platit přísnější směrnice pro nakládání s odpadními vodami, jak se ČR zavázala EU. Města a obce spoléhají na dotace státu a EU. Přidělení dotace a její výše však bude také záviset na smlouvě, jakou mají města s vodohospodářský mi firmami. Mnozí starostové se obávají, zda vůbec náročné stavby do požadovaného termínu stihnou a zda si tak finančně nákladné projekty budou moci ze svých rozpočtů dovolit.

Obec ve finanční pasti
Např. obec Vendryně na Třinecku zatím kanalizaci nemá a musí vybudovat 25 kilometrů kanalizačních sítí, což by podle nejnovějších odhadů mělo přijít skoro na půl miliardy korun. "Přitom původní rozpočet před dvěma lety počítal s částkou kolem 200 milionů korun, náklady vzrostly kvůli posílení koruny a zdražení stavebních prací. Nyní proto řešíme otázku, zda se vůbec do tak finančně náročného projektu pustíme. Nemůžeme přece obec na sto let zadlužit," konstatoval na kongresu starosta Vendryně Rudolf Bilko (SNK), podle něhož by zvýšené náklady totiž měla obec hradit sama. "Jsme hrdi, že jsme v roce 2006 se žádostí o dotaci v Bruselu uspěli, ovšem můžeme si dovolit uvolnit z rozpočtu zhruba 40 milionů korun, víc ne. Musíme hledat další zdroje, ale zatím nevíme, kde je seženeme. Dostali jsme se do finanční pasti a nevíme, jak z ní ven," prohlásil starosta Vendryně s tím, že se na výstavbu kanalizace váže další rozvoj obce. Současné zvýšení nákladů udělalo čáru přes rozpočet nejen Vendryni, ale i dalším sedmi městům a obcím od Těrlicka na Karvinsku až po Mosty u Jablunkova na Třinecku, které hodlají budovat kanalizaci v rámci projektu revitalizace řeky Olše. Na celý projekt byla obcím před dvěma lety z evropských fondů schválena celkem jedna miliarda korun.
Podle Petra Jirmana z ministerstva životního prostředí se připravuje kompenzace kursovních ztrát. "Maximálně do půl roku by mělo být jasné, v jaké výši," upřesnil a dodal, že ministerstvo chce, aby v roce 2010 ve většině případů byly odpadní vody čištěny tak, jak se Česká republika zavázala Evropské unii. Starostové o tom pochybují. "Přístupová dohoda splněna nebude, příprava je natolik náročná, že se to nedá stihnout," namítá starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD). "Abychom dodrželi všechny podmínky, utápíme se v procedurálních věcech a na vlastní stavby nezbude čas," připojil svůj názor starosta Vendryně.

Problém - soukromé firmy
Starostové také namítají, že v některých případech je požadavek na budování kanalizace v obcích s více než 2000 obyvatel nesmysl. "Kdy už konečně dostaneme rozum. Budujme čistírny a kanalizaci tam, kde to má smysl, ne v rozptýlené zástavbě, kde to bude stát horentní částky. To k ničemu nespěje," zlobil se starosta Horních Tošanovic na Frýdecko- Místecku Petr Martiňák (SNK). Na další problém upozornil starosta Studénky na Novojičínsku Ladislav Honusek (Občané pro město).
"Podali jsme žádost a čekáme, jak dopadneme. Sto procent vodních děl na území města je ale v rukou soukromých společností, chystáme se je však provozovat sami," sdělil a připomněl, že přidělení dotace a její výše bude totiž také záviset na smlouvě, jakou mají města s vodohospodářskými firmami.

Stavba má vliv na život v obci
Termín rok 2010, kdy začnou platit přísnější směrnice pro nakládání s odpadními vodami, není hrozbou pro obec Háj ve Slezsku na Opavsku. "S pracemi končíme," potvrdil Haló novinám tamní starosta Josef Kimpl (nestr. za KSČM), podle něhož hodnota vybudované čistírny odpadních vod a kanalizace přesahuje 100 milionů korun. "Máme ještě jednu místní část o 370 obyvatelích, kterou nejde napojit na centrální čistírnu. Ale rozumně zvažujeme, jak čištění realizovat, aby náklady byly úměrné. Nicméně s touto výjimkou je náš projekt je koncipován tak, že ho lze postupně v rámci mikroregionu rozšiřovat pro odkanalizování území pěti obcí," dodal a poznamenal, že konkrétní dotační tituly existovaly už od roku 1994. "Realizace čištění odpadních vod je složitá záležitost. Vyžaduje dlouholetou přípravu,řešení problémů s majetkoprávními vztahy, liniová stavba poznamenává život v obci, je dlouhodobě náročná na financování, svým způsobem omezuje investování jiných akcí. A v konečném důsledku řeší i stočné, což není nikdy populární," připustil Kimpl. Přesto, jak zdůraznil, odkanalizování obce bylo pro radnici Háje ve Slezsku zásadní. Už pro stav, který byl v předchozích letech, kdy se odpadní vody vypouštěly všelijak.