Zpravodajství
11.6.2008 - V kraji se opět množí bobři
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Strana: D2
Autor: Lesková Ivana (les)
Odborníci: Některé druhy zvířat se vracejí, jiné ale mizí
Stonava - Nejdříve radost, pak zklamání. Takové pocity vyvolal mezi ochránci přírody z Oder na Novojičínsku jediný exemplář bobra evropského, který tam chvíli žil.
Když ochránci před pěti lety zjistili, že se k řece Vítovce po dlouhé době vrátil bobr, který z našeho území vymizel, byli tak nadšení, že mu tam nosili jeho oblíbenou pochoutku: větve topolu osiky. "S odstupem času to vnímám jako trapný pokus udržet si ho u nás," vzpomíná pracovník odboru životního prostředí oderské radnice a ochránce přírody Petr Lelek.
Podotkl, že bobr k nim zřejmě přicestoval po toku Odry z vojenského prostoru Libavá. Tam byli chránění hlodavci s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem, kteří jsou přizpůsobení pobytu ve vodě, vysazeni. "Měl u nás klid a snažil se najít si partnera či partnerku. Jenže tu nakonec vydržel jen asi tři roky. Když vytěžil svoji oblíbenou pochoutku, nadobro zmizel. Moc mě to mrzí," netají Petr Lelek.
Smutnit ale nemusí. Bobři se totiž do našeho kraje vrátili a pomalu osidlují stále více míst v Poodří. Dobře se jim daří například na Karvinsku, kam přišli už před deseti lety zřejmě z Polska. Natrvalo se zabydleli třeba ve Stonavě.
"Bobři se k nám vrátili stejně jako jiné ohrožené druhy fauny a flóry," líčí starosta Stonavy Ondřej Feber. "V lužním lese, v řečišti Stonávky si dělají zátarasy. Kmeny okolních stromů rozhlodají ve výšce až do téměř jednoho metru. Vůbec jim nevadí, že jsou třeba i několik desítek centimetrů silné. Pak ze země trčí jen pahýly. Bobři tu však nikomu nevadí," líčí Feber.
Protože je zapáleným myslivcem i ochráncem přírody, přesně ví, kde bobři žijí, ale prozradit to nechce. "Lidé by tam začali chodit a rušit je, možná by někdo chtěl i pytlačit. Sám jsem na bobry narazil jen náhodou," vysvětluje Feber.
Takových šancí ale bude zřejmě v naší přírodě přibývat.
Podle Bohumíra Lojkáska z katedry biologie a ekologie Ostravské univerzity se totiž bobrům v našem kraji opět daří. "Po deseti letech od objevení prvních stop už jich tu žije několik desítek párů," tvrdí. Rozmnožují se na řece Lučině mezi Havířovema Ostravou, obsadili Odru od Bohumína až po Studénku, a protože mladí rodinu opouštějí, je pravděpodobné, že budou hledat i další vhodné lokality v krajině. "Návrat bobrů je velmi dobrou zprávou, a to nejméně ze dvou důvodů. Za prvé každý druh obohacuje krajinu. Za druhé je to signál, že se zlepšila kvalita vody a životního prostředí obecně.
O tom svědčí i návrat dalších téměř vymizelých živočichů, například raků, vyder či křepelek," argumentuje Lojkásek.
Vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Poodří Ivan Bartoš je ale přesvědčen, že opak je pravdou. To, že se k nám vrací některé druhy zvířat, ještě neznamená, že se lepší životní prostředí. Spíš je to signál, že se zvířata přizpůsobila situaci. Jiné druhy totiž pro změnu mizí," tvrdí Bartoš, podle kterého současné zemědělství likviduje například motýly a současný stavební boom v kraji ohrožuje například rorýsy, ale i další zvířata a rostliny.
Zoolog Jiří Novák z ostravské zoologické zahrady tvrdí, že pravdu mají oba odborníci. "Záleží vždy na úhlu pohledu a konkrétní situaci. Je fakt, že se zlepšuje legislativa a kontrola. Dnes už není možné beztrestně střílet bobry. Zlepšuje se i kvalita vod a ovzduší, ale stavební boom také dělá svoje," dodal Novák.
Po deseti letech od objevení prvních stop už jich tu žije několik desítek párů. biolog Bohumír Lojkásek
Stonava - Nejdříve radost, pak zklamání. Takové pocity vyvolal mezi ochránci přírody z Oder na Novojičínsku jediný exemplář bobra evropského, který tam chvíli žil.
Když ochránci před pěti lety zjistili, že se k řece Vítovce po dlouhé době vrátil bobr, který z našeho území vymizel, byli tak nadšení, že mu tam nosili jeho oblíbenou pochoutku: větve topolu osiky. "S odstupem času to vnímám jako trapný pokus udržet si ho u nás," vzpomíná pracovník odboru životního prostředí oderské radnice a ochránce přírody Petr Lelek.
Podotkl, že bobr k nim zřejmě přicestoval po toku Odry z vojenského prostoru Libavá. Tam byli chránění hlodavci s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem, kteří jsou přizpůsobení pobytu ve vodě, vysazeni. "Měl u nás klid a snažil se najít si partnera či partnerku. Jenže tu nakonec vydržel jen asi tři roky. Když vytěžil svoji oblíbenou pochoutku, nadobro zmizel. Moc mě to mrzí," netají Petr Lelek.
Smutnit ale nemusí. Bobři se totiž do našeho kraje vrátili a pomalu osidlují stále více míst v Poodří. Dobře se jim daří například na Karvinsku, kam přišli už před deseti lety zřejmě z Polska. Natrvalo se zabydleli třeba ve Stonavě.
"Bobři se k nám vrátili stejně jako jiné ohrožené druhy fauny a flóry," líčí starosta Stonavy Ondřej Feber. "V lužním lese, v řečišti Stonávky si dělají zátarasy. Kmeny okolních stromů rozhlodají ve výšce až do téměř jednoho metru. Vůbec jim nevadí, že jsou třeba i několik desítek centimetrů silné. Pak ze země trčí jen pahýly. Bobři tu však nikomu nevadí," líčí Feber.
Protože je zapáleným myslivcem i ochráncem přírody, přesně ví, kde bobři žijí, ale prozradit to nechce. "Lidé by tam začali chodit a rušit je, možná by někdo chtěl i pytlačit. Sám jsem na bobry narazil jen náhodou," vysvětluje Feber.
Takových šancí ale bude zřejmě v naší přírodě přibývat.
Podle Bohumíra Lojkáska z katedry biologie a ekologie Ostravské univerzity se totiž bobrům v našem kraji opět daří. "Po deseti letech od objevení prvních stop už jich tu žije několik desítek párů," tvrdí. Rozmnožují se na řece Lučině mezi Havířovema Ostravou, obsadili Odru od Bohumína až po Studénku, a protože mladí rodinu opouštějí, je pravděpodobné, že budou hledat i další vhodné lokality v krajině. "Návrat bobrů je velmi dobrou zprávou, a to nejméně ze dvou důvodů. Za prvé každý druh obohacuje krajinu. Za druhé je to signál, že se zlepšila kvalita vody a životního prostředí obecně.
O tom svědčí i návrat dalších téměř vymizelých živočichů, například raků, vyder či křepelek," argumentuje Lojkásek.
Vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Poodří Ivan Bartoš je ale přesvědčen, že opak je pravdou. To, že se k nám vrací některé druhy zvířat, ještě neznamená, že se lepší životní prostředí. Spíš je to signál, že se zvířata přizpůsobila situaci. Jiné druhy totiž pro změnu mizí," tvrdí Bartoš, podle kterého současné zemědělství likviduje například motýly a současný stavební boom v kraji ohrožuje například rorýsy, ale i další zvířata a rostliny.
Zoolog Jiří Novák z ostravské zoologické zahrady tvrdí, že pravdu mají oba odborníci. "Záleží vždy na úhlu pohledu a konkrétní situaci. Je fakt, že se zlepšuje legislativa a kontrola. Dnes už není možné beztrestně střílet bobry. Zlepšuje se i kvalita vod a ovzduší, ale stavební boom také dělá svoje," dodal Novák.
Po deseti letech od objevení prvních stop už jich tu žije několik desítek párů. biolog Bohumír Lojkásek