30.6.2008 - Přeběhlík s dotací na gumu

Zdroj: Týden
Strana: 14
Autor: HUSÁROVÁ, Lucie, KREČ, Luboš

Socialistům ze strany utekl už čtvrtý poslanec. Petr Wolf si stěžuje na špatné poměry a diktátorské manýry partajního vedení. Ostravský přeběhlík by si ale nemusel zoufat. Za vlády ČSSD mu do firmy, zabývající se výrobou pneumatik pro terénní automobily, začaly na dotacích přitékat miliony ze státního rozpočtu. Celkem jich získal jedenáct a půl.

Že právě přišel o dalšího člověka, pochopil šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek předminulou sobotu v sedm ráno. V tu chvíli mu na mobilním telefonu zapípala SMS zpráva, v níž ho Petr Wolf žádal o okamžitou schůzku v Brně. Hašek si esemesku přečetl v hotelovém pokoji ve slovenské Skalici, kde předchozí večer proběhlo každoroční setkání českých socialistů s politiky ze strany SMER. Chvíli váhal, jestli má na setkání kývnout.
"Moje dcera totiž ten den slavila třetí narozeniny. Nakonec jsem mu ale odepsal, že v Brně budu po poledni," popisuje Hašek.
Politici se sešli před pizzerií v centru Brna. Wolf vystoupil z auta, podal svému kolegovi ruku a usedli ke stolu. "Nejprve se mi snažil povídat něco o problémech v severomoravské ČSSD, to ale byla jen příprava. Po chvíli vytáhl dva hlavičkové papíry a řekl mi: Tady jeden máš a podepiš mi to," vypráví Hašek. Byl to abdikační dopis.

Zradit a zmizet

O Petru Wolfovi pochybovali jeho spolustraníci už delší čas. Již loni v lednu na sebe do té doby neznámý poslanec upozornil při hlasování o důvěře koaliční vládě. Tehdy se spletl, místo správné formulace "Proti návrhu" řekl "Jsem proti návrhu" a jeho hlas nebyl započítán. Pak nebyl přítomen na podzim při hlasování o státním rozpočtu a také loni v prosinci ho opozice postrádala, když se snažila vyslovit Topolánkovu kabinetu nedůvěru.
Ve sněmovní lavici Wolf chyběl, protože ho sklátila srdeční slabost. Vyšlo ovšem najevo, že nebyl v nemocnici, ale neúspěšně se pokusil obhájit v Ostravě profesuru. Navíc se jako jeden z mála socialistů netajil tím, že by mu nevadil americký radar v Česku. Kvůli těmto důvodům ho Jiří Paroubek zanesl do svého seznamu možných zrádců.
I tak ale dokázal Wolf pořádně překvapit. Předseda ČSSD se nejprve mohl předminulé úterý v bulvárním deníku dočíst, že jeho poslanci někdo posílá výhrůžné textové zprávy. Mezi sociálními demokraty vypukla v tu chvíli panika. "Vidíte, to je stejné jako s Melčákem," svěřoval se ve sněmovních kuloárech se svým podezřením jeden z vlivných členů strany. Jeho odhad byl správný, i když v tu chvíli ještě nikdo netušil, jak rychle se věci semelou a že opoziční tábor přijde o další hlas už za čtyři dny.
Wolf byl podle všeho už delší dobu pevně rozhodnut odejít nejen z poslaneckého klubu, ale i ze strany. Přesto se ještě předminulý čtvrtek předseda klubu ČSSD Hašek po schůzce s Wolfem a místopředsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem domníval, že se s potenciálním rebelem domluvil a že má situaci pod kontrolu. To byl ale omyl. "Michal Hašek říkal, že má z té schůzky dobrý pocit, já jsem ho ale varoval.
Petr Wolf nám ten den vlastně skoro nic neřekl a mně se to nezdálo tak dobré," popsal Zaorálek setkání s Wolfem. O dva dny později Wolf ohlásil odchod a v neděli odletěl na týdenní cestu sněmovní komise pro bankovnictví do USA. Do Washingtonu a New Yorku odcestoval s poslanci Danielem Rovanem a Jaroslavem Krupkou z ODS a komunistou Petrem Braným. TÝDNU se do uzávěrky nepodařilo s žádným ze jmenovaných "bankovních expertů" spojit.

Zrádce bez mandátu

Než odletěl do zámoří, zdůvodnil pro on- line deník TÝDEN.cz Petr Wolf toto: "Mám toho už po krk, pohár přetekl." Své rozhodnutí vystoupit z klubu nejprve v sobotu zdůvodnil situací v severomoravské ČSSD, další den si ale stěžoval i na atmosféru v poslaneckém klubu. Socialisté byli zaskočeni a jejich šéf Paroubek reagoval podle očekávání.
Vyzval Wolfa, aby se zároveň s odevzdáním stranické knížky vzdal mandátu a své místo v parlamentu přenechal někomu jinému. Také obvinil Topolánkovu vládu z kupčení s poslaneckými křesly. Občanští demokraté na to reagovali prohlášením, že za úprk opozičních zákonodárců si Paroubek může sám.
Ačkoli to přímí účastníci popírají, napětí v ostravské sociální demokracii skutečně existuje. Když se začala místní buňka připravovat na letošní krajské volby, na post lídra údajně pomýšlel známý sněmovní bard Lubomír Zaorálek. Jelikož ale nedokázal získat dostatečnou podporu, dohodl se s bývalým - nechvalně proslulým - exministrem zemědělství Jaroslavem Palasem.
Byl to sňatek z rozumu, protože zatímco Palas patří mezi skalní příznivce bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana, Zaorálek je jedním z nejbližších spolupracovníků Jiřího Paroubka. Palas teď vede kandidátku a Zaorálek se stal šéfem krajské ČSSD. Z interních klání odešli poraženi ostravský primátor Petr Kajnar, jenž zvažoval útok na moravskoslezské hejtmanství, a také Petr Wolf, který pomýšlel na vedení severomoravské sociální demokracie.
"Kvůli tomu, jak byla sestavena kandidátka a jaká je u nás nálada, si v poslední době vyměnil Wolf řadu velmi ostrých e- mailů se Zaorálkovým spolupracovníkem Michalem Bayerem z krajského výkonného výboru," prozradil TÝDNU dobře informovaný zdroj z ostravské ČSSD, který si ovšem přál zůstat v anonymitě. Spor mezi Zaorálkem a Wolfem se navíc opět probíral minulé pondělí na schůzi vedení tamních socialistů. Zaorálek se dnes netají tím, že Wolfovi v jeho rychlé cestě do vysoké politiky nijak nebránil, přestože se prý už při sestavování kandidátky do sněmovních voleb objevily pochybnosti o jeho podnikatelské minulosti.
"Byl známý v akademických kruzích, takže rychle stoupal. My jsme neměli k dispozici moc relativně mladých politiků, kteří měli tituly před jménem i za ním," vzpomíná starosta Ostravy- jih Karel Sibinský, jenž patří k lidem, kteří se na Wolfově vzestupu podíleli. Rovněž Zaorálek naznačuje, že pomohly kontakty z vysokoškolského prostředí. "Jeho cesta do politiky byla poměrně rychlá. Měl zkušenosti z akademického prostředí a získal podporu v místní organizaci Mariánské Hory. Nakonec se dostal vysoko i na kandidátce do sněmovny."

Kdo za to může?

Deník MF Dnes minulé úterý, tři dny po Wolfově odchodu z klubu ČSSD, napsal, že politikova firma UT 2002, která vyrábí pneumatiky na terénní auta, podle šetření NKÚ špatně čerpala státní dotaci. Předseda ČSSD Paroubek měl hned jasno: Wolf zradil, protože ho ODS kvůli sporné dotaci přitlačila ke zdi. "Ale nezabránil ničemu.
Je to materiál, který měl někdo dlouhodobě připravený a teď ho použil," prohlásil opoziční lídr. Paroubkovo vyjádření je však třeba brát s rezervou. Údaje, které se objevily v médiích, jsou veřejně přístupné na internetu. Navíc - pokud se někomu očernění Wolfa právě nyní hodilo, byla to sociální demokracie.
Sám poslanec je přesvědčen, že za zveřejněním pro něho nepříjemných informací stojí socialistický šéf. "Už při prezidentské volbě na Hradě mi vyhrožoval nějakým materiálem. Vždycky za mnou poslal Michala Haška, který mi to vzkazoval," řekl deníku Aha!. Tuto verzi podpořila nezávislá ostravská senátorka a starostka obvodu Hulváky - Mariánské Hory Liana Janáčková.
"Při prezidentské volbě si mi stěžoval, že není v ČSSD spokojený a že je pod tlakem," řekla TÝDNU bývalá členka ODS a Klausova oddaná fanynka. Po odchodu Petra Wolfa ze sněmovního klubu má ČSSD ve sněmovně 70 poslanců z původních 74. Někteří socialisté přitom varují, že výčet odpadlíků z ČSSD nemusí být konečný.
Nikdo z nich o tom nechce mluvit otevřeně, anonymně však Paroubkovi vyčítají uzavřenost, přehlížení a diktátorské moresy. "Mluví stále jen s těmi stejnými lidmi - s Haškem, Zaorálkem a Rathem. S nikým jiným se neporadí, nemáme k němu přístup," postěžoval si jeden z řadových poslanců ČSSD. Jako o možném dalším přeběhlíkovi ze socialistického tábora se často hovoří například o pražském poslanci Miroslavu Svobodovi.
Spekulace v minulém týdnu přiživil také bývalý hlavní poradce tehdejšího premiéra Zemana, lobbista Miroslav Šlouf. V poslaneckém klubu ČSSD je podle něho až patnáct nespokojených zákonodárců, jmenovat je ale nechce. "Jsou to dospělí lidé, musejí se vyjádřit sami," řekl on- line deníku TÝDEN.cz.

Mistr dotací

Ať už pochybnosti o Wolfově podnikání pustil do světa kdokoli, pravda je, že nad jeho byznysem visí otazníky. Především proto, že od chvíle, kdy se stal členem ČSSD a následně i funkcionářem, inkasoval od státu na dotacích přes jedenáct milionů korun.
Wolf se učil rychle. Jen co vstoupil do strany, osvojil si "umění", jak získat peníze ze státní kasy. S manželkou Hanou vlastní společnost UT 2002, zabývající se výrobou pneumatik na terénní auta. Tato firma podepsala v březnu 2003 s ministerstvem práce a sociálních věcí čtyři smlouvy - úřad vedený Zdeňkem Škromachem (ČSSD) v následujících týdnech a měsících na účet firmy ostravského podnikatele a tehdy už sociálnědemokratického zastupitele poslal 170 tisíc korun. Byla to "neinvestiční dotace" na podporu pracovních míst.
To byl ale jen začátek - Škromachovo ministerstvo dotovalo v letech 2003 a 2004 Wolfův gumárenský podnik celkem 350 tisíci korun. Dalších sto tisíc dostala UT 2002 loni, kdy už resort vedl Petr Nečas (ODS).
Ostravský finanční úřad nyní prověřuje, jak společnost manželů Wolfových naložila s více než čtyřmi miliony korun, které dostala v letech 2005 a 2006 od ministerstva životního prostředí. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) totiž v roce 2006 při prověřování "finančních prostředků určených na výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí" zjistil, že firma UT 2002 nepřesně vyfakturovala cestovní náklady ve výši 840 tisíc korun a navíc zaplatila téměř 300 tisíc za studii, která byla volně ke stažení na internetových stránkách Evropské komise. Wolfovi proto hrozí, že bude muset část peněz vrátit.
Z databáze ministerstva financí vyplývá, že od roku 2003 přiteklo Wolfovu "eseróčku" ze státního rozpočtu jedenáct a půl milionu korun. A to hlavně z ministerstva životního prostředí, když jej před volbami řídil lidovec Libor Ambrozek. TÝDEN se pokoušel kontaktovat Wolfa i jeho ženu, ale neúspěšně: poslanec nezvedal mobil, manželka nereagovala na telefonické dotazy ani na e- mail. Bez odezvy skončil pokus o osobní setkání v rodinném domě Wolfových v Petřkovicích u Ostravy. Poslanec se ženou nebyli při žádostech o dotace vždy úspěšní.
Třeba loni to zkoušeli se třemi návrhy (mimo jiné na vytvoření portálu ekologických aktivit), ani jeden z nich však neuspěl. Přesto se dá říci, že moravskoslezský zákonodárce byl více než šikovným dotačním sběratelem. Svědčí o tom fakt, že ač měla UT 2002 v roce 2005 jen pět zaměstnanců a její specializací byla výroba repasovaných pneumatik, získala miliony na projekt "Relace mezi politikou životního prostředí a ekonomickým rozvojem".
Přesvědčivě nepůsobí ani Wolfovy manažerské začátky. V devadesátých letech prošel několika společnostmi, které skončily v konkursu, například krnovskou Karnolou či krachujícími Železárnami a drátovnami Bohumín. Ani v životopisu se poslanec nepochlubil, že pracoval pro investiční fond Kredital, jehož vrcholní představitelé se dostali před soud kvůli podezření z tunelování. "Kredital nedělal nic tak špatného, choval se na tehdejší dobu, kdy platily trochu jiné zákony, normálně," omlouval Wolf podezření, že Kredital uzavíral nevýhodné smlouvy a jeho vedení zneužívalo obchodní informace.

Zmocněn pro Moravu

Možná to byla obdivuhodná úspěšnost v honbě za dotacemi, co pomohlo Petru Wolfovi v dubnu 2006 k oblíbené politické trafice - funkci vládního zmocněnce pro Moravskoslezský kraj. Jednou z prvních věcí, kterou někdejší vítkovický projektant udělal, bylo sepsání stručného návodu pro podnikatele, jak žádat o státní peníze. "Je to užitečná kuchařka, která ušetří čas," chválil Wolf svůj spisek.
Na rozdíl od svého předchůdce Vítězslava Zamarského však Wolf v křesle zmocněnce dlouho nevydržel. První Topolánkova vláda totiž posty emisarů v kritických regionech zrušila s odůvodněním, že to je nesystémová a drahá služba, navíc bez potřebných kompetencí. Rozhořčený Wolf kvůli tomu dokonce premiéra interpeloval ve sněmovně.

Klub odpadlíků z ČSSD

Petr Wolf je už čtvrtým poslancem, který od sněmovních voleb v červnu 2006 opustil sociální demokracii. V poslaneckém klubu ČSSD zbývá 70 zákonodárců.

Michal Pohanka (39)
Lékař z Brna, specialista v oboru gynekologie a porodnictví, sexuologie a endokrinologie, vstoupil do ČSSD v roce 1990. Praxi odstartoval na sexuologickém oddělení brněnské Fakultní nemocnice, kde byl zástupcem primáře. V roce 2000 ho tehdejší ministr zdravotnictví Bohumil Fišer jmenoval náměstkem. Poté začal Pohanka řídit Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a na ministerstvo se vrátil, když se šéfem resortu stal David Rath. V červnu 2006 se dostal na kandidátce ČSSD do Poslanecké sněmovny a právě s Rathem seděl v jedné kanceláři. Do potíží se Pohanka dostal v souvislosti s kauzou Zdeňka Doležela, který čelil podezření z finančních machinací s penězi z evropských fondů. Starosta Budišova Ladislav Péťa totiž v televizní reportáži zmínil vazbu na projekt centra klinického výzkumu, které mělo vzniknout ve FN u sv. Anny. Z ČSSD odešel Pohanka poté, co s šéfy koaličních stran podepsal dohodu o toleranci vlády a umožnil její vznik. Dnes hlasuje téměř vždy s koalicí.

Miloš Melčák (69)
Vědec ze Zlína pracoval přes třicet let v Závodech přesného strojírenství a dva roky učil na Vysokém učení technickém v Brně. V letech 1961 až 1970 byl členem KSČ, do ČSSD vstoupil v roce 1991. Poprvé se stal poslancem v roce 1996, pak radil tehdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi. Do sněmovny se vrátil v roce 2002. Z poslaneckého klubu ČSSD odešel loni v prosinci a tvrdil, že byl pod silným tlakem a že mu bylo vyhrožováno. Spolu s Pohankou umožnil neúčastí při hlasování vznik Topolánkovy koaliční vlády. Na rozdíl od kolegy se však Melčák členství ve straně sám nevzdal a navzdory přání vedení ho nevyloučila ani zlínská stranická organizace. O "vyhazovu" musel rozhodnout až Ústřední výkonný výbor ČSSD. Stejně jako Michal Pohanka je i Miloš Melčák oporou Topolánkova kabinetu a téměř vždy hlasuje s koalicí.

Evžen Snítilý (54)
Třetím v řadě, kdo opustil řady sociální demokracie, byl kvůli letošní prezidentské volbě náchodský poslanec Evžen Snítilý. V ČSSD byl téměř dvacet let, v roce 1989 pomáhal zakládat stranickou buňku v Dobrušce. Do sněmovny přišel v roce 1996. Předtím pracoval v Transportě Chrudim, byl mistrem v dobrušské cihelně a placeným zaměstnancem ČSSD. Snítilý na sebe upozornil, když v druhé prezidentské volbě podpořil kandidáta ODS Václava Klause, ačkoli ČSSD podporovala Jana Švejnara. Před třetím kolem volby zkolaboval. Výzvy ke složení mandátu odmítl a ve sněmovně zůstal, z ČSSD ho začátkem března vyloučila organizace v Náchodě.
Už po volbě hlavy státu v roce 2003 se údajně objevil na takzvaném seznamu zrádců. Šlo o anonymní soupis jmen poslanců ČSSD, kteří údajně nevolili Miloše Zemana. Otazníky visí nad jeho minulostí: Snítilý údajně spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou, jeho svazek z let 1976 až 1978 byl však skartován. Přestože má negativní lustrační osvědčení, jeho jméno se dvakrát objevuje v registračních svazcích.

Petr Wolf (48)
Začínal jako projektant ve Vítkovicích, kvůli kariéře vstoupil do KSČ. Po revoluci to dotáhl až na proděkana Vysoké školy báňské v Ostravě, působil také v několika manažerských funkcích. Do ČSSD vstoupil v roce 2002 a hned čtyři roky nato se dostal do sněmovny. Tam se jeho strmá cesta zadrhla. Nejprve pokazil hlasování o důvěře Topolánkově vládě, nepřišel na hlasování o státním rozpočtu, a když se jeho ČSSD pokusila potopit koaliční kabinet, chyběl. Navíc se v rozporu se "stranickou linií" staví smířlivě k výstavbě amerického radaru ve středočeských Brdech.

Státní peníze u Wolfů

Společnost UT 2002 vznikla v listopadu 1991. Specializuje se na výrobu pneumatik pro terénní auta. Petru Wolfovi patří dvě pětiny firmy, jeho manželce Haně tři. V roce 2005 měla UT 2002 pět zaměstnanců a na mzdy vydala 1,8 milionu korun. Týž rok získala od státu téměř pět milionů na dotacích. Zajímavé příspěvky ze státního rozpočtu získali Wolfovi také v následujících letech.
TABULKA:
rok dotace (Kč)
2004 279 901
2005 4 735 000
2006 4 494 000
2007 1 980 890 celkem 11 560 371

Zdroj*: Ministerstvo financí ČR

Počet zhlédnutí: 2 581

Zpět

Moravskoslezský kraj
Těšínské Slezsko
Místní akční skupina bohumínsko

Úřední hodiny

Úřední hodiny pro veřejnost

Po: 7:30 - 12:00 a 13:00 - 17:00
St: 7:30 - 12:00 a 13:00 - 17:00

Podatelna a informační centrum

Po: 7:00 - 17:00
Út: 7:00 - 14:00
St: 7:00 - 17:00
Čt: 7:00 - 14:00
Pá: 7:00 - 13:00

Hlavní pokladna

Po: 7:30 - 12:00 a 13:00 - 17:00
Út: 8:00 - 11:30
St: 7:30 - 12:00 a 13:00 - 17:00
Čt: 8:00 - 11:30
Pá: 8:00 - 11:30

Budova A, číslo dveří A221 (2. NP)
596 092 274

Pokladna - odbor správy domů

Po: 7:30 - 12:00 a 13:00 - 17:00
Út: 8:00 - 11:00
St: 7:30 - 12:00 a 13:00 - 17:00
Čt: 8:00 - 11:00
Pá: 8:00 - 11:00

Budova B, číslo dveří B204 (2. NP)
596 092 261

28 °C