Zpravodajství
23.7.2008 - Veřejné logistické centrum Moravskoslezského kraje
Zdroj: Logistika
Strana: 42
Řešitelský tým z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava seznámil odbornou veřejnost s výsledky studie k projektu Postavení a možnosti rozvoje logistické infrastruktury v Moravskoslezském kraji s důrazem na vybudování veřejného logistického centra. O podrobnějších výsledcích práce řešitelů budeme informovat.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií (Operační program Infrastruktura), Ministerstvem dopravy ČR a Statutárním městem Ostrava. Jeho partnery jsou Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Studii má přispět k systémovým změnám v infrastruktuře Moravskoslezského kraje, zejména s důrazem na využití kombinované přepravy. Vychází z potřeb a požadavků obsažených v strategickém plánu rozvoje Moravskoslezského kraje.
V globalizovaném světě se průmyslové zóny, respektive logistická centra, stávají neoddělitelnou součástí distribučních služeb zahrnujících činnosti související s komplexním vyřizováním objednávek zákazníků. Logistická centra jsou specifická místa napomáhající rozvoji kombinované přepravy, která představuje typ přepravy šetrný k životnímu prostředí založený na účelné dělbě přepravní práce mezi jednotlivými druhy doprav, např. technologie silnice - železnice.
Absence zejména veřejných logistických center nutí malé a střední firmy používat pro přepravu výrobků zejména silniční dopravu směrem k námořním přístavům, kde je zboží přeloženo do přepravních jednotek a dále přepravováno lodní dopravou. Pracovní místa spojená s poskytováním logistických služeb tak vznikají mimo území ČR a logicky tím i mimo území Moravskoslezského kraje. Cílem projektu bylo navrhnout takové uspořádání logistické infrastruktury, které uvedené problémy eliminuje, a nalézt efektivní způsob jejich řešení. K tomu bylo třeba: - Analyzovat stávající dopravní infrastrukturu na území MSK; - identifikovat materiálové toky na území MSK; - zjistit zájmy firem v oblasti využití VLC; - vytipovat rozvojové plochy vhodné pro výstavbu VLC a navrhnout stavební řešení; - sestavit simulační model práce VLC a stanovit kapacitu; - stanovit dopady výstavby VLC na zatížení dopravní infrastruktury a stanovit velikost emisí z dopravy; - provést odhad provozně-ekonomických charakteristik VLC.
DOPORUČENÍ ŘEŠITELŮ
V rámci projektu bylo posuzováno pět lokalit, ve kterých je možné vybudovat VLC na území Moravskoslezského kraje. Po provedení vstupní analýzy byl výběr lokalit zúžen na čtyři (Mošnov, Bohumín - Vrbice, Stonava, Horní Suchá), protože lokalita Horní Tošanovice není vhodná z hlediska napojení na železnici.
Z pohledu stavební připravenosti je jednoznačně nejvýhodnější lokalita Mošnov, další výhody oproti lokalitě Bohumín - Vrbice představuje v bezprostřední blízkosti budovaná průmyslová zóna a existující letiště. Lokality Stonava a Horní Suchá jsou situovány na území "brownfieldů", ale obě lokality se nacházejí mimo hlavní dopravní koridory, což by z nich učinilo logistická centra menšího významu, která by mohla sloužit především v rámci regionu. Zahájení stavebních prací u těchto dvou lokalit však bude možné až po roce 2020 vzhledem k doposud probíhající stabilizaci ploch ovlivněných důlní činností.
Zvažovaná VLC Mošnov a Bohumín - Vrbice dosahují z hlediska očekávané (simulované) výkonnosti jak ve variantě I (základní konfigurace), tak variantě III (maximální konfigurace) přibližně stejných výsledků. Roční výkon v základní variantě je přibližně 100 tis. TEU, v maximální konfiguraci 130 tis. TEU. Denně jsou schopny obsloužit přibližně 500, resp. 600 jízdních souprav. Uvedené výsledky byly stanoveny s využitím simulačního modelu práce VLC. Z této simulované výkonnosti vychází i analýza zatížení dopravní infrastruktury a produkce emisí z dopravy.
Intenzita železniční dopravy po vybudování VLC byla posuzována vzhledem ke kapacitě jednotlivých tratí, resp. úseků mezi stanicemi. Ve všech čtyřech variantách lokalizace VLC je problematický úsek mezi stanicemi Ostrava - Svinov a Ostrava - hl.n. Podíl vlaků kombinované přepravy pro potřeby VLC však dosahuje pouze 1,25 % celkového zatížení a rozhodující vliv na přetížení tohoto úseku má hustá mezistátní i regionální osobní doprava. Z hlediska výběru vhodné varianty veřejného logistického centra je zatížení železničních tratí poměrně nevýznamné, neboť u všech 4 variant bude rozložení tras vlaků po železniční síti MSK rovnoměrné.
Na základě výpočtu změn intenzit dopravy s výhledem do roku 2015 byly stanoveny údaje o dopravním zatížení dálnice a silnic, které přímo napojují lokality uvažovaných VLC. Přírůstky intenzity od předpokládané dopravy do a z VLC jsou ve většině případů zanedbatelné. Extrémní hodnota navýšení nákladní dopravy se týká silnice II/464 (VLC Mošnov), která tvoří spojnici mezi dálnicí D47 a silnicí I/58. Vyšší hodnoty poměru přírůstku vyvolaného realizací VLC k počtu nákladních vozidel, zvýšenému pouhým růstem dopravy, jsou u silnic I/58 u Ostravy a II/474 mezi Horní Suchou a Karvinou - Doly. Obě silnice jsou však řídce obestavěny zástavbou, která by mohla být ovlivněna negativními vlivy z dopravy. I v těchto případech je nutné řešit konkrétní způsob ochrany. Vybudování VLC v MSK předpokládá změny v intenzitě dopravy a tím i v objemu emisí.
Ve srovnání se stavem v roce 2005 dojde v místech lokalizace VLC ke zvýšení objemu emisí ze silniční i železniční dopravy. Na jedné straně dochází ke zvýšení objemu emisí z dopravy v MSK realizací VLC (v jejich lokalitách), avšak realizace VLC přináší relativní úspory emisí jak v MSK, tak i v jiných krajích.
Pokud by totiž přeprava zboží z MSK směřovala do jiných států po silnici, dojde k výraznému zvýšení emisí ze silniční dopravy v celé ČR. Kombinovanou přepravou zboží, podpořenou výstavbou VLC, dojde k výraznému snížení objemu emisí a energetické náročnosti přepravy.
Závěrem je možné konstatovat, že každá z v projektu navržených a posuzovaných variant lokalizace VLC vykazuje dílčí výhody a nevýhody, ostatně jako každý stavebně-technický projekt. Lze se však domnívat, že největším přínosem pro rozvoj Moravskoslezského kraje je vlastní vybudování VLC, a to v co nejkratším čase. Blíže - www.vlc.vsb.cz.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií (Operační program Infrastruktura), Ministerstvem dopravy ČR a Statutárním městem Ostrava. Jeho partnery jsou Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Studii má přispět k systémovým změnám v infrastruktuře Moravskoslezského kraje, zejména s důrazem na využití kombinované přepravy. Vychází z potřeb a požadavků obsažených v strategickém plánu rozvoje Moravskoslezského kraje.
V globalizovaném světě se průmyslové zóny, respektive logistická centra, stávají neoddělitelnou součástí distribučních služeb zahrnujících činnosti související s komplexním vyřizováním objednávek zákazníků. Logistická centra jsou specifická místa napomáhající rozvoji kombinované přepravy, která představuje typ přepravy šetrný k životnímu prostředí založený na účelné dělbě přepravní práce mezi jednotlivými druhy doprav, např. technologie silnice - železnice.
Absence zejména veřejných logistických center nutí malé a střední firmy používat pro přepravu výrobků zejména silniční dopravu směrem k námořním přístavům, kde je zboží přeloženo do přepravních jednotek a dále přepravováno lodní dopravou. Pracovní místa spojená s poskytováním logistických služeb tak vznikají mimo území ČR a logicky tím i mimo území Moravskoslezského kraje. Cílem projektu bylo navrhnout takové uspořádání logistické infrastruktury, které uvedené problémy eliminuje, a nalézt efektivní způsob jejich řešení. K tomu bylo třeba: - Analyzovat stávající dopravní infrastrukturu na území MSK; - identifikovat materiálové toky na území MSK; - zjistit zájmy firem v oblasti využití VLC; - vytipovat rozvojové plochy vhodné pro výstavbu VLC a navrhnout stavební řešení; - sestavit simulační model práce VLC a stanovit kapacitu; - stanovit dopady výstavby VLC na zatížení dopravní infrastruktury a stanovit velikost emisí z dopravy; - provést odhad provozně-ekonomických charakteristik VLC.
DOPORUČENÍ ŘEŠITELŮ
V rámci projektu bylo posuzováno pět lokalit, ve kterých je možné vybudovat VLC na území Moravskoslezského kraje. Po provedení vstupní analýzy byl výběr lokalit zúžen na čtyři (Mošnov, Bohumín - Vrbice, Stonava, Horní Suchá), protože lokalita Horní Tošanovice není vhodná z hlediska napojení na železnici.
Z pohledu stavební připravenosti je jednoznačně nejvýhodnější lokalita Mošnov, další výhody oproti lokalitě Bohumín - Vrbice představuje v bezprostřední blízkosti budovaná průmyslová zóna a existující letiště. Lokality Stonava a Horní Suchá jsou situovány na území "brownfieldů", ale obě lokality se nacházejí mimo hlavní dopravní koridory, což by z nich učinilo logistická centra menšího významu, která by mohla sloužit především v rámci regionu. Zahájení stavebních prací u těchto dvou lokalit však bude možné až po roce 2020 vzhledem k doposud probíhající stabilizaci ploch ovlivněných důlní činností.
Zvažovaná VLC Mošnov a Bohumín - Vrbice dosahují z hlediska očekávané (simulované) výkonnosti jak ve variantě I (základní konfigurace), tak variantě III (maximální konfigurace) přibližně stejných výsledků. Roční výkon v základní variantě je přibližně 100 tis. TEU, v maximální konfiguraci 130 tis. TEU. Denně jsou schopny obsloužit přibližně 500, resp. 600 jízdních souprav. Uvedené výsledky byly stanoveny s využitím simulačního modelu práce VLC. Z této simulované výkonnosti vychází i analýza zatížení dopravní infrastruktury a produkce emisí z dopravy.
Intenzita železniční dopravy po vybudování VLC byla posuzována vzhledem ke kapacitě jednotlivých tratí, resp. úseků mezi stanicemi. Ve všech čtyřech variantách lokalizace VLC je problematický úsek mezi stanicemi Ostrava - Svinov a Ostrava - hl.n. Podíl vlaků kombinované přepravy pro potřeby VLC však dosahuje pouze 1,25 % celkového zatížení a rozhodující vliv na přetížení tohoto úseku má hustá mezistátní i regionální osobní doprava. Z hlediska výběru vhodné varianty veřejného logistického centra je zatížení železničních tratí poměrně nevýznamné, neboť u všech 4 variant bude rozložení tras vlaků po železniční síti MSK rovnoměrné.
Na základě výpočtu změn intenzit dopravy s výhledem do roku 2015 byly stanoveny údaje o dopravním zatížení dálnice a silnic, které přímo napojují lokality uvažovaných VLC. Přírůstky intenzity od předpokládané dopravy do a z VLC jsou ve většině případů zanedbatelné. Extrémní hodnota navýšení nákladní dopravy se týká silnice II/464 (VLC Mošnov), která tvoří spojnici mezi dálnicí D47 a silnicí I/58. Vyšší hodnoty poměru přírůstku vyvolaného realizací VLC k počtu nákladních vozidel, zvýšenému pouhým růstem dopravy, jsou u silnic I/58 u Ostravy a II/474 mezi Horní Suchou a Karvinou - Doly. Obě silnice jsou však řídce obestavěny zástavbou, která by mohla být ovlivněna negativními vlivy z dopravy. I v těchto případech je nutné řešit konkrétní způsob ochrany. Vybudování VLC v MSK předpokládá změny v intenzitě dopravy a tím i v objemu emisí.
Ve srovnání se stavem v roce 2005 dojde v místech lokalizace VLC ke zvýšení objemu emisí ze silniční i železniční dopravy. Na jedné straně dochází ke zvýšení objemu emisí z dopravy v MSK realizací VLC (v jejich lokalitách), avšak realizace VLC přináší relativní úspory emisí jak v MSK, tak i v jiných krajích.
Pokud by totiž přeprava zboží z MSK směřovala do jiných států po silnici, dojde k výraznému zvýšení emisí ze silniční dopravy v celé ČR. Kombinovanou přepravou zboží, podpořenou výstavbou VLC, dojde k výraznému snížení objemu emisí a energetické náročnosti přepravy.
Závěrem je možné konstatovat, že každá z v projektu navržených a posuzovaných variant lokalizace VLC vykazuje dílčí výhody a nevýhody, ostatně jako každý stavebně-technický projekt. Lze se však domnívat, že největším přínosem pro rozvoj Moravskoslezského kraje je vlastní vybudování VLC, a to v co nejkratším čase. Blíže - www.vlc.vsb.cz.