13.12.2008 - Ač hendikepované, ale velice šťastné

Napadá Vás otázka, o kom to píši? Je to početná skupina dětí, dospívajících i dospělých klientů různých mateřských, základních, středních, vyšších odborných škol, ústavů a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Zhruba 350 jich přišlo 8. listopadu 2008 do Kopřivnice předvést na Muzikantský Motýlek - přehlídku zpěvu, tance a dramatické tvorby hendikepovaných dětí svá nápaditá vystoupení.
Kulturní dům praskal ve švech. Na účinkující se přišlo podívat mnoho jejich sourozenců, tetiček, strýčků, babiček, dědečků a spousty dalších, kteří mají hendikepované rádi. Atmosféra byla úžasná, optimistická a všude bylo cítit plno radosti a energie. Děti i dospělí se setkávali s mnoha milými známými z minulých ročníků a vzájemně se zdravili, povídali si a předávali vřelé úsměvy.

Zahájení přehlídky patřilo ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice. Pak se na pódium přivalila "velká voda" - tedy Vltava v podání MŠ a ZŠ DUHA z Orlové Lutyně. Nádherná hudba Bedřicha Smetany nás provázela od pramene až po mohutný tok řeky protékající naší stověžatou matičkou. Klienti zařízení DUHA nám předvedli africkou pohádku DODO. Vyplynulo z ní poučení, že pýcha předchází pád a z velkých nadutých ptáků bývají ušlápnutá holátka. Mezi zahraniční vystupující patřili studenti Odborného učiliště ze Žiliny. Přiblížili se hudbou a tancem k našim srdcím. Muzikálové písně použili klienti Klíče z Olomouce. Svižné rytmy jejich Angeliky rozvlnily nejedno tělo v sále. Velice složitou choreografií a širokými zdobenými sukněmi se pochlubily klientky Ústavu sociální péče z Přerova. Cikánská fantazie uchvátila všechny účinkující a my se zatajeným dechem naslouchali zvláštním táhlým tónům Romských písní.

Na motivy filmu Karlík a továrna na čokoládu vzniklo vystoupení žáků ZŠ speciální DIAKONIE z Ostravy. Krásná stará píseň Děti slunce tvořila kulisu nevšedního tance klientů z Domova pro osoby se zdravotním postižením z Kunovic.
Už druhým rokem se učím znakovou řeč a vím, že není jednoduché stačit znakování mladých lidí. Na pódiu sice děti MŠ a ZŠ pro sluchově postižené neznakovaly, ale zatančily na hudbu Všichni vítězí. Při pozdější vernisáži jsem u fotografií tvůrčí dílny viděla malou skupinku neslyšících živě gestikulujících s paní učitelkou, která je nechtěla pustit do "chumlu" dalších dětí a dospělých před zahajovací páskou. Neslyšící by se mohli ztratit a volání by v jejich případě nepomohlo.

Výpravnou pohádku Čert a Káča zahráli klienti zařízení Náš svět z Pržna. Nejmenší čertík byl vozíčkář, ale i on se hezky zapojil do děje známé pohádky. Jak se hraje na různé hudební nástroje jsme se mohli dozvědět v představení Z nás bude kapela žáků ZŠ z Opavy. Kapelníci byla rázná paní učitelka v černém fraku, která své "hudebníky" rozdělila do tří skupin a pak už hráli jako o život. Karované košile a rifle si oblékli klienti z Krajánka města Albrechtic a zatančili nám svižný Irský tanec. Zřejmě třetí roční období inspirovalo vychovatele Fontány zPaskova, aby si se svými svěřenci připravili vystoupení s názvem Podzimní vítr.
Tanečnice z Marianum Opava nám předvedly ladné pohyby a nádherně zdobené šaty ve svém Břišním tanci. Stálým účinkujícím přehlídky bývá Petr Sivek, který nás básní Mikoláš Aleš zavedl na počátek tvorby tohoto malíře. Petr nám už několik let dokazuje, že i s těžkým tělesným postižením se dá krásně recitovat. ZŠ a Dětský domov z Prostějova nás uchvátil svým Free Live Dance. Z tanečníků sálala energie a nezměrná radost z pohybu.

Potom jsme se zaposlouchali do polštiny Zespolu szkol publicznych z Myszkowa. Tři písně ve svém rodném jazyce nám zazpívaly Sprytne myszki. První polovinu přehlídky uzavřelo Centrum sociálních služeb z  Bohumína . Jeho klienti se s námi před přestávkou rozloučili vystoupením V rytmu Boney M.
Po již zmiňované vernisáži následovalo výpravné vystoupení Prosba klientů Denního stacionáře Kopretina z Vlčovic. Píseň z filmu Bathory dokreslovala strašidelný děj, kdy královna podobná Čachtické paní sprovodila ze světa několik nevinných lidí, jen aby si zachovala svou krásu. Děti MŠ Motýlek přispěly k programu svým Podzimním laděním a žáci ZŠ Motýlek na něj navázali taneční kreací MAMMA MIA.
Podle televizní scénky Felixe Holcmana nacvičili klienti Našeho Světa z Frýdku Místku scénku Hospoda. Jistě si mnoho čtenářů vzpomene na nezapomenutelnou Hospodu u nudle, která byla dějištěm svižného rozhovoru žíznivého a hladového zákazníka s neochotným číšníkem. Oba nás velice rozesmáli konverzací nad ztrátou jídelního lístku, doneseným kalným pivem s mouchami a tuhým řízkem, který nakonec zákazník krájením ohnul. Opravdu povedená scénka!

Píseň skupiny Čechomor Proměny byla pro ženy ze Zámku Nová Horka podnětem k tanečnímu zpracování. Vyzdviženy byly proměny dívky, která chtěla uniknout mladému muži, na veverku, vránu a hvězdičku. Klienti Slezské diakonie DOMOV Tichá předvedli Pohádku z Orientu. Další skupina nápaditě oděných břišních tanečnic bavila oči sultána u nazdobených paravánů. Polské písně zněly opět z hrdélek Myszkowských dětí - tentokrát to byly Ludovczaci. Pro mě byla zlatým hřebem programu vystoupení ZŠ a MŠ speciální z Nového Jičína. Radost barevných skřítků a Novojičínští rebelové sršeli neotřelými nápady a radostí z volného pohybu po jevišti. Zvláště paní učitelky se slušivými culíčky, pomáhající minižáčkům s "těžkými" aktovkami, později autíčky a motorkami nám dopřály neuvěřitelně krásný kulturní zážitek.
Ti, kteří letos navštívili Muzikantský Motýlek, byli velice nadšeni obsahem, zpracováním i hojnou účastí. Škoda, že ne všichni se mohli do kulturního domu dostat. Ať už jim komplikuje život imobilita nebo obavy z přeplněného sálu. Možná, že by příští ročník mohl být přenášen na velkoplošnou televizi u kinosálu, jako tomu bylo na divadelní přehlídce Schody.

Další diváky by si Motýlek mohl najít na kabelové televizi. Pokud by na ní byl zprostředkován přímý přenos nebo alespoň zkrácený sestřih přehlídky, bylo by možné vyhlásit sbírku se zasíláním peněz na účet nebo dárcovských DMS. Náklady na něco tak velkolepého jako je Motýlek jistě nejsou zanedbatelné Jistě by se našlo mnoho těch, kteří by bohulibou akci pro hendikepované podpořili.
Touto cestou chci poděkovat všem, kteří se na 7. ročníku Muzikantského Motýlka podíleli, trpělivě se s dětmi, žáky a klienty učili tanečky, pohádky i písničky; četným pořadatelům a sponzorům. Bez těch všech bychom neviděli tolik šťastných tvářiček a obličejů, které rozradostnily naše srdce.