Zpravodajství
30.3.2009 - Proč se nebát finančních úřadů
Zdroj: Hospodářské noviny
Strana: 11
Autor: POLOK, Václav
Po přečtení článku o chaosu, aroganci a naprosté neochotě státních orgánů poradit s vyplněním daňového přiznání (dopis paní Sobkové z Prahy, HN 26. března) se musím jménem české daňovou správy důrazně ohradit.
Je docela možné, že se autorka setkala s odmítnutím nějakého státního úředníka, avšak asi těžko obstojí argument, že by tím vnášel do systému podávání daňového přiznání jakýsi chaos.
Daňové přiznání je aktem sice zákonným, leč na straně druhé naprosto dobrovolným. Podobně jako je do jisté míry dobrovolné i to, u kterého finančního úřadu či u kterého zaměstnance nebo podací přepážky se podá, případně kde si jeho autor nechá i poradit.
Vedení České daňové správy ve spolupráci s finančními úřady v celé republice již poněkolikáté organizuje v tomto období kampaň s jediným cílem: v maximální možné míře zjednodušit a usnadnit každému poplatníkovi způsob i cestu, jak daňové přiznání podat a daň zaplatit.
Paní Sobkové bych tedy doporučil, aby příště namísto obecné kritiky o neochotě, aroganci a chaosu u státních orgánů je buďto konkrétně pojmenovala, anebo se raději přímo obrátila na jiného úředníka, třeba i na jiném úřadě. Věřím, že jí poradí lépe a snad i ochotněji a vstřícněji než ten, o němž se v dopise zmínila.
Václav Polok, ředitel Finančního úřadu Bohumín
Je docela možné, že se autorka setkala s odmítnutím nějakého státního úředníka, avšak asi těžko obstojí argument, že by tím vnášel do systému podávání daňového přiznání jakýsi chaos.
Daňové přiznání je aktem sice zákonným, leč na straně druhé naprosto dobrovolným. Podobně jako je do jisté míry dobrovolné i to, u kterého finančního úřadu či u kterého zaměstnance nebo podací přepážky se podá, případně kde si jeho autor nechá i poradit.
Vedení České daňové správy ve spolupráci s finančními úřady v celé republice již poněkolikáté organizuje v tomto období kampaň s jediným cílem: v maximální možné míře zjednodušit a usnadnit každému poplatníkovi způsob i cestu, jak daňové přiznání podat a daň zaplatit.
Paní Sobkové bych tedy doporučil, aby příště namísto obecné kritiky o neochotě, aroganci a chaosu u státních orgánů je buďto konkrétně pojmenovala, anebo se raději přímo obrátila na jiného úředníka, třeba i na jiném úřadě. Věřím, že jí poradí lépe a snad i ochotněji a vstřícněji než ten, o němž se v dopise zmínila.
Václav Polok, ředitel Finančního úřadu Bohumín