20.6.2009 - Kroniky a kronikáři našeho regionu - Ropice

Ropice - Rozsáhlá obec Ropice leží v údolí Ropičanky a Vělopolky a vede přes ní železniční koridor Bohumín - Žilina, stejně jako regionální trať Frýdek- Místek - Český Těšín.

Obec je prvně zmiňována v letech 1302 až 1315 tehdy jako Ropiza. Podle jedné z verzí pochází název obce z polského slova ropa tj. voda rezavé barvy. Místní potok se nazývá dodnes Rzawiec. Vzhledem k velké rozloze vzniklo několik místních částí, a tak se dodnes dochovaly názvy Ovčařina, Štěpnice, Oblasky, Kolonie, Zimník, Harenda, Na Balinách, nebo Cihelna. Vzhledem ke geografické poloze se devětkrát měnila státní příslušnost obce. Nejdřív patřila Polsku, pak Čechám, Habsburkům, Československu, znovu Polsku, hitlerovskému Německu, Československu a nyní České republice. Stejně tomu bylo i v případě zemských majitelů. Prvním známým pánem byl Sobek z Kornic, jehož rod zde vládl do roku 1640. Sobkové zde také postavili rodinné sídlo, které bylo na začátku 18. století přestavěno na barokní zámek, později upraven baronem Karlem Czelestou na klasicistní.

Vládl zde také Kašpar Borek, Anna Borková a Anna Krzydlowská, která prodala panství svému synovi Jiřímu Kašparovi, svobodnému pánu ze Saint Genois, jehož rod má dodnes hrobku napravo od vstupu do farního kostela. Posledním pánem zde byl Hermann Kuenburg- Spens, jehož rod měl zámek do roku 1945. Poté již byl osud památky zpečetěn. V roce 1948 se stal majetkem Ministerstva zemědělství a jeho prostory využíval státní statek. Údržba nebyla celkem žádná, a tak začal působit zub času, nenechavci a vandalové.

Na začátku devadesátých let byla snaha zámek odkoupit a zrekonstruovat na ubytovací zařízení, k záměru však nedošlo. Nic nezměnila ani restituce, a tak dnešní zbořeniště spíš připomíná výjev ze strašidelné pohádky. V dobré kondici je však farní kostel Zvěstování panny Marie z roku 1806 s ohradní zdí, bránou, dekorativními vázami a sochami světců. Kromě krásných obrazů Panny Marie a sv. Kateřiny v interiéru se může pochlubit vzácným stříbrným kalichem z roku 1646. I když situace poddaných i pozdějších obyvatel byla mnohdy svízelná, na několik majitelů ropického zámku místní lid uchovává vděčné vzpomínky. Mezi vyvolené patřila třeba baronka Marie Gabriela Celesta, zakladatelka farního kostela, místní lidové školy a zvláštní těšínské nadace.

Dobrou pověst si získala také baronka Zoë von Mattencloit, která v hladových letech 1847 až 1848 dovedla zorganizovat pomoc trpícímu lidu. Oto horší vzpomínky mají pamětníci na období let 1938 až 1945. Nejprve násilné obsazení Polskem a rok nato obsazení hitlerovou armádou znamenalo pronásledování a největší útlak v novodobých dějinách. Podle kusých údajů bylo odvedeno a vysláno na frontu 89 mladých Ropičanů, z nichž 19 padlo a 12 se nevrátilo. Tuhá germanizace požadovala zříci se slovanské národnosti. Ti neoblomní, kteří se nezřekli polské nebo české národnosti, byli vysidlováni, nebo skončili v koncentračních táborech. Všem těmto známým i neznámým hrdinům byl v roce 1970 odhalen pomník v parčíku před školou.

Pokud je řeč o škole, její počátky sahají až do 15. století. První školy byly především náboženské, teprve ve druhé polovině 19. století byly obecné školy pod státním dohledem.
Nová budova pro českou a polskou školu pochází z roku 1962. Svou dlouhou tradici zde má také sbor dobrovolných hasičů (založený roku 1910), tělovýchovná jednota Sokol, myslivecké sdružení, ZO červeného kříže, nebo skupina PZKO, jejíž smíšený pěvecký sbor dosáhl nemála úspěchů. Největším hitem současnosti je rozhodně místní osmnácti jamkové golfové hřiště, vytvořené významným architektem Hansem Georgem Erhardtem z Rakouska. Mezi významné kulturní památky patří barokní hrobka s aliančním znakem pánů ze Saint Genois z roku 1742 a hrobka pánů Celestů z roku 1802. Ropické kroniky jsou nejdůležitějším pramenem ke zkoumání minulosti obce. Svou úrovní a počtem patří zdejší kronikářství ke špičce. Nejhodnotnější je první kronika do roku 1934, která ve druhé polovině minulého století zmizela, ale úsilím Marie Stoszkové a Rudolfa Kobiely se opět našla. V současné době je kronikářkou obce Margit Sabelová.