Zpravodajství
21.7.2009 - Oceláři opět propouští
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Strana: C1, 2
Hutní firmy v regionu oznámily další propouštění. Jedná se o stovky lidí
Ostrava - Další vlnu propouštění chystají ostravské hutní podniky. Celosvětová hospodářská krize se dotkla i hutnictví a velký propad výroby nutí firmy šetřit kde se dá.
Téměř dvanáct procent zaměstnanců bude k prvnímu srpnu propuštěno z ostravského závodu Evraz Vítkovice Steel. Z firmy tak odejde 170 pracovníků ze zhruba 1 433, pro které nemá společnost práci. "Společnost se snaží najít řešení za situace, kdy její výrobní střediska pracují zhruba jen na čtyřicet až padesát procent své výrobní kapacity, což je údaj, který je podobný situaci i u dalších výrobců válcovaných výrobků z oceli v Evropě," popsal důvody vedoucí k propouštění tiskový mluvčí společnosti Evraz Vítkovice Steel Jaromír Krišica. "Mimo dlouhodobého snížení poptávek po těchto výrobcích se dramaticky snížila i cena výrobků na trhu," přidal mluvčí další důvody, kvůli kterým musí společnost propouštět.
Lidé, kteří přijdou k 1. srpnu ve společnosti Evraz Vítkovice Steel o práci, nebudou prvními, kteří museli letos firmu opustit. Už v prvních měsících tohoto roku muselo odejít 160 lidí, pro které neměla firma práci. Kvůli nedostatku zakázek byli zaměstnanci ostravského Evrazu, tedy bývalého vítkovického Závodu 2, v lednu na nucené dovolené, při níž pobírali jen část platu. Situace se ale ani v dalších měsících roku příliš nezlepšovala a nových zakázek, které by pomohly udržet výrobu, přicházelo velice málo. Firma tak musela sáhnout k dalšímu propouštění.
"V současné situaci jsme přinuceni ponechat ve společnosti zaměstnance zejména s maximální odborností a schopností vzájemné zastupitelnosti v jednotlivých profesích," vysvětluje generální ředitel Zbyněk Kvapík s tím, že firma chce být připravena na konec krize, aby mohla opět rozjet výrobu.
Už druhé vlně propouštění se nevyhnou ani zaměstnanci dalšího velkého ostravského hutního kolosu. Společnost ArcelorMittal Ostrava chce v nejbližších měsících nabídnout zvýhodněné odchodné zhruba třem stovkám lidí.
"Vedení společnosti doufalo, že k tomuto kroku nebude muset přistoupit. Po několik měsíců jsme dělali mnohá opatření, abychom zabránili nutnosti dalších odchodů našich zaměstnanců," řekl personální ředitel ostravského Mittalu Ctirad Lolek. "Bohužel nelze očekávat, že by se situace v průběhu několika málo let vrátila na úroveň doby před krizí. K tomu, abychom se dlouhodobě vyrovnali s dopady současné ekonomické situace, nemáme jinou možnost, než přijmout toto opatření," dodal personální ředitel. Fakt, že by o práci mělo přijít 300 lidí, se ale nelíbí odborářům, kteří ve společnosti ArcelorMittal Ostrava pracují. S rozhodnutím vedení firmy nesouhlasí, pro propouštěné ale, když už nebude zbytí, chtějí dojednat alespoň co nejlepší podmínky odchodu.
Hutní firmy na Ostravsku opět propouštějí
"S propouštěním rozhodně nesouhlasíme," říká Roman Bečica, jeden z odborových předáků ostravské společnosti ArcelorMittal Ostrava. "Nechceme, aby lidi přišli o práci v době, kdy roste nezaměstnanost a oni měli jen malou šanci najít nové místo," dodal.
Propouštění by se mělo týkat hlavně technickohospodářských pracovníků a pracovníků z podpory výroby, tedy lidí, jejichž práce bezprostředně nesouvisí s hutní výrobou. Firma si chce nejlepší dělníky zachovat pro okamžik, kdy krize skončí.
S krizí bojuje ostravský Mittal od posledního čtvrtletí loňského roku. Společnost dlouho vyráběla na méně než čtyřicet procent kapacity a stovky lidí zůstávaly doma se sedmdesáti procenty platu na nucené dovolené. Právě tady by měl podle odborářů společnosti pomoci stát, který by mohl hradit část výplat. "Od našich odborářských kolegů z jiných států víme, že když jsou na nucené dovolené, podílí se na jejich mzdě společnost ArcelorMittal čtyřiceti procenty a stát třiceti procenty Pro firmu je pak jednodušší překlenout nejtěžší období a nemusí tolik propouštět," vysvětlil Roman Bečica představu odborářů, jak by mohla být zachována pracovní místa v podniku zaměstnávajícím zhruba 6 600 lidí.
Krize ale nedopadá na všechny hutní firmy v regionu stejně. Například bohumínská společnost ŽDB o propouštění zatím neuvažuje. "Práce máme zatím dost, dokonce bylo staženo zhruba padesát výpovědí, které byly dříve naplánovány," pochvaloval si šéf odborářů z ŽDB Jiří Jaškovský. "Dokonce se teď v srpnu budou přijímat nějací studenti na brigády," dodal Jiří Jaškovský.
Propouštět se nechystají ani v Třineckých železárnách, které v prvních měsících vyráběly zhruba osmdesát procent loňské produkce. V současnosti výroba stoupla na zhruba 90 procent.
"Bohužel nelze očekávat, že by se situace v průběhu několika málo let vrátila na úroveň doby před krizí." Ctirad Lolek, personální ředitel
Ostrava - Další vlnu propouštění chystají ostravské hutní podniky. Celosvětová hospodářská krize se dotkla i hutnictví a velký propad výroby nutí firmy šetřit kde se dá.
Téměř dvanáct procent zaměstnanců bude k prvnímu srpnu propuštěno z ostravského závodu Evraz Vítkovice Steel. Z firmy tak odejde 170 pracovníků ze zhruba 1 433, pro které nemá společnost práci. "Společnost se snaží najít řešení za situace, kdy její výrobní střediska pracují zhruba jen na čtyřicet až padesát procent své výrobní kapacity, což je údaj, který je podobný situaci i u dalších výrobců válcovaných výrobků z oceli v Evropě," popsal důvody vedoucí k propouštění tiskový mluvčí společnosti Evraz Vítkovice Steel Jaromír Krišica. "Mimo dlouhodobého snížení poptávek po těchto výrobcích se dramaticky snížila i cena výrobků na trhu," přidal mluvčí další důvody, kvůli kterým musí společnost propouštět.
Lidé, kteří přijdou k 1. srpnu ve společnosti Evraz Vítkovice Steel o práci, nebudou prvními, kteří museli letos firmu opustit. Už v prvních měsících tohoto roku muselo odejít 160 lidí, pro které neměla firma práci. Kvůli nedostatku zakázek byli zaměstnanci ostravského Evrazu, tedy bývalého vítkovického Závodu 2, v lednu na nucené dovolené, při níž pobírali jen část platu. Situace se ale ani v dalších měsících roku příliš nezlepšovala a nových zakázek, které by pomohly udržet výrobu, přicházelo velice málo. Firma tak musela sáhnout k dalšímu propouštění.
"V současné situaci jsme přinuceni ponechat ve společnosti zaměstnance zejména s maximální odborností a schopností vzájemné zastupitelnosti v jednotlivých profesích," vysvětluje generální ředitel Zbyněk Kvapík s tím, že firma chce být připravena na konec krize, aby mohla opět rozjet výrobu.
Už druhé vlně propouštění se nevyhnou ani zaměstnanci dalšího velkého ostravského hutního kolosu. Společnost ArcelorMittal Ostrava chce v nejbližších měsících nabídnout zvýhodněné odchodné zhruba třem stovkám lidí.
"Vedení společnosti doufalo, že k tomuto kroku nebude muset přistoupit. Po několik měsíců jsme dělali mnohá opatření, abychom zabránili nutnosti dalších odchodů našich zaměstnanců," řekl personální ředitel ostravského Mittalu Ctirad Lolek. "Bohužel nelze očekávat, že by se situace v průběhu několika málo let vrátila na úroveň doby před krizí. K tomu, abychom se dlouhodobě vyrovnali s dopady současné ekonomické situace, nemáme jinou možnost, než přijmout toto opatření," dodal personální ředitel. Fakt, že by o práci mělo přijít 300 lidí, se ale nelíbí odborářům, kteří ve společnosti ArcelorMittal Ostrava pracují. S rozhodnutím vedení firmy nesouhlasí, pro propouštěné ale, když už nebude zbytí, chtějí dojednat alespoň co nejlepší podmínky odchodu.
Hutní firmy na Ostravsku opět propouštějí
"S propouštěním rozhodně nesouhlasíme," říká Roman Bečica, jeden z odborových předáků ostravské společnosti ArcelorMittal Ostrava. "Nechceme, aby lidi přišli o práci v době, kdy roste nezaměstnanost a oni měli jen malou šanci najít nové místo," dodal.
Propouštění by se mělo týkat hlavně technickohospodářských pracovníků a pracovníků z podpory výroby, tedy lidí, jejichž práce bezprostředně nesouvisí s hutní výrobou. Firma si chce nejlepší dělníky zachovat pro okamžik, kdy krize skončí.
S krizí bojuje ostravský Mittal od posledního čtvrtletí loňského roku. Společnost dlouho vyráběla na méně než čtyřicet procent kapacity a stovky lidí zůstávaly doma se sedmdesáti procenty platu na nucené dovolené. Právě tady by měl podle odborářů společnosti pomoci stát, který by mohl hradit část výplat. "Od našich odborářských kolegů z jiných států víme, že když jsou na nucené dovolené, podílí se na jejich mzdě společnost ArcelorMittal čtyřiceti procenty a stát třiceti procenty Pro firmu je pak jednodušší překlenout nejtěžší období a nemusí tolik propouštět," vysvětlil Roman Bečica představu odborářů, jak by mohla být zachována pracovní místa v podniku zaměstnávajícím zhruba 6 600 lidí.
Krize ale nedopadá na všechny hutní firmy v regionu stejně. Například bohumínská společnost ŽDB o propouštění zatím neuvažuje. "Práce máme zatím dost, dokonce bylo staženo zhruba padesát výpovědí, které byly dříve naplánovány," pochvaloval si šéf odborářů z ŽDB Jiří Jaškovský. "Dokonce se teď v srpnu budou přijímat nějací studenti na brigády," dodal Jiří Jaškovský.
Propouštět se nechystají ani v Třineckých železárnách, které v prvních měsících vyráběly zhruba osmdesát procent loňské produkce. V současnosti výroba stoupla na zhruba 90 procent.
"Bohužel nelze očekávat, že by se situace v průběhu několika málo let vrátila na úroveň doby před krizí." Ctirad Lolek, personální ředitel