30.7.2009 - Vývoj profesionální závodní ochrany

Rozvíjející se technická revoluce vynálezem spalovacího motoru významně ovlivnila i rozvoj požární ochrany.

Motorové a automobilní stříkačky byly velmi výkonné a umožňovaly dopravu velkého množství vody i na delší vzdálenosti. Zatímco ruční stříkačky mohl obsluhovat kdokoliv, motorová stříkačka vyžadovala zkušenosti strojníka a obsluhu. To vedlo k tomu, že ve velkých závodech, kde se nacházely, byly ustavovány skupinky profesionálních hasičů a placené požární sbory, které vedle péče o techniku měly na starosti i ostrahu. Opodstatnění protipožárního zabezpečení tovární výroby a existenci továrních hasičských sborů dokládá množství požárů v provozech, při ohrožení zaměstnanců, drahých strojů, skladů a ostatních zařízení továren.

První profesionální hasičský sbor byl založen v roce 1882 v továrně Fridricha Pollaka ve Fulneku (německý). První tovární hasičské sbory, v nichž byli hasiči z povolání, se začaly tvořit krátce před I. světovou válkou. Většinou byli zaměstnanci velitel a strojník. Zbytek osazenstva sboru byli dělníci z továren.

Profesionální sbory vznikly dle dostupných materiálů u těchto továren: Explosia Semtín a Spolek pro chemickou a hutní výrobu Rybitví (Aliachem, a. s., o. z., Synthesia Pardubice) (1923), Škodovy závody v Plzni (9. 5. 1926), Strojírny Polička (Poličské strojírny, a. s., Polička) (1926), akciová společnost Škodových závodů v Plzni - závod Adamov (Adamovské strojírny) (1934), Baťovy závody ve Zlíně (1940), Železárny Vítkovice (1. 4. 1941), Železárny Kunčice (1942), ČKD Hradec Králové a Škodovy závody, závod Hradec Králové (listopad 1942).

Po II. světové válce vzniká velké množství profesionálních závodních sborů. Vládním nařízením z 18. 12. 1946 se povinně zřizovaly ve větších podnicích závodní hasičské sbory. Nejmenší počet mužů sboru byl stanoven na 18 členů. Velitele určoval podle vyhlášky závod a schvaloval okresní národní výbor. Na základě tohoto nařízení vznikaly v průběhu roku 1947 v závodech první hasičské sbory z povolání. Po roce 1948 si řada podniků ustavila své profesionální závodní hasičské sbory. Český sbor CHEMOPETROL, a. s., Litvínov (Unipetrol RPA Litvínov), který vznikl v roce 1945, avšak požární ochrana v tomto podniku probíhala již před válkou.

Placené závodní požární sbory vznikly u těchto závodů: Technická požární a záchranná služba letiště Praha-Ruzyně (1945), n. p., Přádelny česané příze Nejdek (Vlnap Nejdek) (3. 2. 1946); Zetor, n. p., Brno (1947); Spolana Neratovice (1948); Akciové železárny v Hrádku (1949); Spolek pro hutní a chemickou výrobu Ústí nad Labem (dnes SPOL-CHEMIE, a. s., Ústí nad Labem) (1949); ŽBC Hrádek u Rokycan (1949); Urxovy závody, n. p., Ostrava (19. 1. 1951); n p. Žďárské strojírny a slévárny Žďár nad Sázavou (ŽDAS, a. s., Žďár nad Sázavou) (1. 9. 1951); chemická továrna Koramo Kolín (1951); Královopolská Brno (1951), NHKG Nová huť Klementa Gottwalda, n. p., Ostrava (ISPAT Nová huť, Mittal Stell, a. s., Ostrava - Arcelov Mittal Ostrava, a. s.) (195253); Strojírny Kunovice (n. p. LET Kunovice) (1952); Blanické strojírny (Sellier & Bellot Vlašim) (17. 9. 1952).

V roce 1953 vznikají první Útvary požární ochrany železnic v důležitých dopravních uzlech (od 1. 1. 1995 Hasičská záchranná služba Českých drah, a. s., do 30. 6. 2008, od. 1. 7. 2008 HZSP Správa železniční dopravní cesty, s. o.) - Břeclav (1953), Hradec Králové (1953), Cheb (1953), Kolín (1953), Brno (1953), České Budějovice (1952-53), Ostrava (1953), Plzeň (1953), Nymburk (1954), Olomouc (1953-54), Krnov (1954), Česká Třebová (1956); Středočeské strojírny Vodochody (AERO Vodochody, a. s.) (1953), Benzina Šlapanov (dnes Čepro, a. s., Praha středisko 07 Šlapanov) (1953); Benzina Loukov (Čepro, a. s., Praha středisko 08 Loukov u Kroměříže) (1. 7. 1955), ŽBC Železárny Hrádek u Rokycan (1955), Železárny a drátovny Bohumín (Bohumínské železárny Gustava Klimenta, ŽDB Group, a. s. Bohumín ) (1955), Zbrojovka Brno (1956), Železorudné doly a hrudkovny pro úpravu železné rudy ŽDH Ejpovice (RND - Rudné a nerudné doly n. p. Ejpovice, ŠKODA Plzeň, závod Ejpovice) (1. 3. 1956), Elektrárna Tisová (dnes ČEZ UKE ETI Tisová) (1958) , Svit Otrokovice (1958), Svit Gottwaldov (Zlín) (1959).

ZPSL Ostrava (Česká správa letišť ČSL, s. p., Letiště Mošnov, Letiště Ostrava, a. s.) (1959), Vlárské strojírny s. p. Slavičín (1959) , Kaučuk, a. s., Kralupy nad Vltavou (SYNTHOS Kralupy. a. s.) (1962), NCHZ Dehtový závod Valašské Meziříčí (n. p. Urxovy závody Valašské Meziříčí, DEZA, a. s., Valašské Meziříčí) (1963), Elektrárna Tušimice (1963), SEPAP Severočeské papírny, n. p., Štětí (1963), Fatra Napajedla (Aliachem, a. s. Napajedla) (1965), Válcovny plechu Frýdek-Místek (1. 10. 1965), TECHNOPLAST Chropyně (Aliachem a. s., odštěpný závod Fatra Chropyně) (1966), Elektrárna Ledvice (1966), Elektrárna Prunéřov (1966), Silon, n. p., Planá nad Lužnicí (1967), Slévárna Škoda České Budějovice (1968), ČKD Kutná Hora (1968), Československá televize (Česká televize, s. o., Praha) (1971), Rudý říjen Otrokovice (1. 7. 1971) (Barum Continental, spol. s r. o., Otrokovice), Paramo Pardubice (1972), Sklárny KAVALIER Sázava (1972), Benzina Střelice u Brna (Čepro 09 Střelice) (1. 1. 1972).

Benzina Bělčice (Čepro Bělčice) (1. 11. 1972); Závody přesného strojírenství Gottwaldov-Malenovice (Zlín) (TAJMAC-ZPS, a. s., Zlín-Malenovice) (1973), Barvy Laky Staré město (1973), Záchranný havarijní a požární útvar Metro Praha (21. 8. 1973), Motorpal Jihlava (1974, ZPÚ Dopravní podnik, o. z. Metro Praha 4 (1. 2. 1975) (PS Kačerov 1995, PS Hostivař 1984, PS Zličín 1994, od 1. 1. 2005 HZSP Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.), Elektrárna Dětmarovice (1976), Palivový kombinát 25. únor, k. p., Vřesová (dnes Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Sokolov -SUAS) (1. 1. 1976), Elektrárna Chvaletice (1977), Lučební závody Kolín (1977), Kovohutě Gustava Klimenta Rokycany, s. p. (březen 1977); k.p. Benzina Tábor - sklad 0209 Včelná (Čepro, a. s., Boršov) (1. 1. 1978), ZPD, závod TATRA Hodonín (1978); Elektrárna Hodonín (1978), Palác kultury Praha (Kongresové centrum Praha, a. s.) (1980), Jihlavské dřevařské závody Jihlava (Kronospan CR Jihlava) (2. 8. 1982), Severomoravské celulózky n.p. Paskov (BIOCEL Paskov, a. s.) (25. 4. 1983), Jaderná elektrárna Dukovany, k. p. (dnes ČEZ, a. s. EDU) (1983), Krkonošské papírny Hostinné (1983); Barvy a laky Praha-Hostivař (1983), Chemopharma n. p., Ústí nad Labem (1984), Moravské chemické závody Ostrava (BorsodChem MCHZ s. r. o., Ostrava-město) (1. listopadu 1986), Vodní stavby, a. s., České Budějovice (únor 1987) - ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Temelín (duben 1991), požární jednotka s profesionálními požárníky letiště Brno-Tuřany (1987).

Lachema Brno (1988), Fakultní nemocnice Motol, Praha 5 (1. 10. 1989); začátkem 90 let vznikl HZSP ŠKODA AUTO, a. s., Vrchlabí a VHZS vojenské letiště Kbely, VHZS VÚ Rapotice (1990), Benzina, s. p., Cerekvice nad Bystřicí (dnes Čepro, a. s.) (1992), AL INVEST Břidličná, a. s. (1995); VHZS Plzeň-Líně (1995), VHZS Náměšť nad Oslavou (1996); VHJ VVP Hradiště (1996), VHZS Janovice nad Úhlavou (1. 1. 1997), VHZS Strašnice (1. 1. 1997), VHZS Zbiroh (1. 1. 1997), VHZS Velká Hleďsebe (1. 1. 1997), VHZS Jaroměř (1. 1. 1997), ale požární ochrana na letišti byla již zajišťována před tímto datem, s přechodem na civilní provoz byl obnoven Letiště Brno-Tuřany (dnes LETIŠTĚ BRNO, a. s.) (1992) a Jihočeské letiště České Budějovice, a. s., (2007), Záchranná a požární služba EAST BOHEMIAN AIRPORT, a. s., Pardubice (2007). ŠKODA AUTO, a. s., závod Kvasiny (20. 10. 2003); ZÁVODNÍ HASIČI BOSCH - Bosch Diesel, s. r. o., Jihlava - závod III (2006), závod II (2008).